George Blake

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 1. 2009

Povím vám krátký příběh jednoho člověka, proslulého sovětského rozvědčíka George Blaka. Narodil se 11.11.1922 a vlastně na jeho mládí ještě nic zajímavého nebylo, snad kromě otcovy smrti. Do školy chodí v Haagu, poté odjíždí do Egypta k příbuzným, kde na káhirské anglické škole pokračuje ve svém vzdělávání. Do Holandska se vrací roku 1938. Pak přichází nacistická okupace a s ní 10.5. 1940 letecký útok na Rotterdam, při kterém padlo za oběť bombám 26000 domů a bylo zabito či zraněno na 30000 lidí.  George tento masakr přežil a začal proti okupantům bojovat.

Když byl zatčen gestapem a odvlečen do internačního tábora v Schoorlu, prchá, aby pokračoval v boji. Přidává se k podzemnímu hnutí a stává se v 18 letech vůdcem místní skupiny. Brzy se jeho jméno objevuje na seznamu gestapa, ale George vždy stále obratně uniká kleštím smrtihlavů. Přechází do aktivnější ilegální skupiny napojené na S.O.E., anglický Útvar zvláštních operací. Při své činnosti se dostává i do styku s operací Severní pól, organizované abwehrem a gestapem, o které si povíme někdy jindy. (Stručně jen to, že to stále je nejhorší kapitola a největší prohra britské tajné služby...). Naštěstí i tady gestapu uniká a připravuje se na odchod do Anglie. Přes Belgii, Francii, Španělsko se nakonec po strastiplné cestě do cíle dostává.

Po prověrce prochází množstvím školení, nastupuje nejprve jako námořník, poté je umístěn do výcvikových táborů tajné služby. Místo parašutistické akce však nakonec pracuje v ústředí S.O.E.  Při spojenecké invazi v roce 1944 vstupuje jako příslušník štábu maršála Montgomeryho na francouzské území. Po skončení 2.světové války odchází jako velitel zpravodajské služby do Hamburku, kde shromažďuje informace o nacistickém námořnictvu. Do Londýna se vrací na jaře roku 1947 a tady o něho projevuje zájem tajná služba MI 6. Má se naučit rusky a také to v rekordním čase zvládá na Cambridgské univerzitě. Na podzim roku 1948 odjíždí pracovně do Soulu na tamní britský zastupitelský úřad. (V krycí funkci vícekonzula). Do žhavé půdy před korejskou válkou...

25.června  1950 zahájily jihokorejské jednotky podporované jihokorejským prezidentem Syngmanem Rheem, jinak americkým tajným agPentem, ze tří pohraničních nástupních prostorů útok na sever, nad 38. rovnoběžku. Severokorejský lid však povstal k obraně své země a vrhl agresora zpět- 28.6.1950 obsadila severokorejská armáda Soul. A zde se setkávají představitelé  severokorejské armády taktéž s britskými a jinými diplomaty. Aby byli ušetřeni následků války, jsou převáženi na klidnější místa. Mezitím se američtí poradci zpamatovávají a 27.6.1950 vydává Truman rozkaz americkým ozbrojeným silám, aby poskytly vojenskou pomoc loutkové jihokorejské vládě. Pod americkým tlakem a za nepřítomnosti sovětských zástupců je v OSN přijata nezákonná rezoluce, která zaštiťuje americké jednotky patronací OSN...

Jak se pak fronta měnila, jsou britští diplomaté převáženi na stále jiná místa. Velitelství lidové armády přistoupilo k zajímavé akci- rozhodlo se zavést pro internované cizince politické diskuse, studium marxistické literatury, přednášky. Na vnímavého George Blaka tyto diskuse zapůsobily.  A v této chvíli Blake mnoho chápe a dostává první impulsy, které jej přivádějí na druhou stranu...

Na jaře 1953, přestože válka ještě neskončila, je skupina diplomatů přes Čínu a Sovětský svaz přepravena do Londýna, kde je vítána s nebývalými poctami.

V roce 1954 mizí Blakeovo jméno oficiálně ze seznamu pracovníků ministerstva zahraničí, stává se kádrovým příslušníkem britské rozvědky MI 6. Ve skutečnosti již ale pracuje pro Sovětský svaz. Prochází bez poskvrny špionážními aférami kolem Macleana, Burgesse a Philbyho a dostává se do západního Berlína, horkého místa mezinárodní špionáže.

Zde se jeho hlavním protihráčem stává Hitlerův generál R. Gehlen. Navenek v zájmu britské Secret Service, ale ve skutečnosti proti plánům nejreakčnějších západních špionážních center, pracuje Blake vytrvale a bez nároku na odměnu, jen pro své přesvědčení.

Má velký podíl na odhalení operace Gold, na kterou hodně sázela jak Gehlenova organizace, tak tajné služby USA a Velké Británie. Jednalo se vlastně o tunel ze západního Berlína do východního Německa, přímo k místům, kde prochází telefonní linky používané jak sovětskými vojsky, tak úřadu NDR. V polovině roku byl tunel hotov. Jaké bylo asi překvapení Gehlenovy bandy, když 15.dubna 1956 vnikly sovětské a východoněmecké bezpečnostní složky do tunelu! Ostuda to byla mezinárodně opravdu obrovská !

V letech 1955-1959 představuje práce George Blaka vůbec nedůležitější období. (Berlínská krize,...). A nadřízení mu důvěřují. Dokonce tak, že je požádán, aby navázal kontakt se sovětskou rozvědkou a hrál tak "dubléra"...

14.4.1959 se Blake vrací do Londýna. Pak odjíždí do Libanonu...MI 5 však již začíná tušit, že v MI 6 pracuje někdo pro sovětskou rozvědku...

3. dubna 1961 odlétá Blake do Londýna, kde je zatčen agenty MI5 a pak odsouzen k 42 letům vězení.

"Když jsem byl za mřížemi, vždy jsem pevně věřil, že soudruzi na mne nezapomenou." řekl později Blake a měl pravdu. 22.10.1966 sovětský rozvědčík z přísně hlídané věznice uprchl. Bezvýsledné bylo pátrání po jeho osobě. Objevil se pak sám, v Sovětském svazu...Soudruzi na něj nezapomněli. A nezapomínají.

                                                                                                          -arch-

• < Předchozí
• Další >