Arnold Meri - zemřel estonský hrdina protifašistického boje

Podrobnosti

Vytvořeno 2. 4. 2009

Twitter

Dne 27. března 2009 zemřel v Talinu po těžkém zápase s rakovinou plic 89-letý přední estonský protifašistický bojovník, předseda Estonského protifašistického výboru, veterán 2. světové války a Hrdina Sovětského svazu Arnold Meri, který byl po restaurování kapitalismu soudně pronásledován krajně pravicovým režimem. Prožil velmi aktivní život, na jehož konci stanul pevně tváří v tvář antikomunistické soudní štvanici a režimu, který likviduje a popírá vše spojené nejen se socialismem a sovětskou mocí, ale i s dějinami protifašistického boje v Estonsku, tedy v zemi, kde jsou na jedné straně odstraňovány pomníky lidového vítězství nad nacismem ve 2. světové válce a na straně druhé na veřejných shromážděních defilují bývalí členové estonských oddílů SS a jejich dnešní obdivovatelé.

Kdo byl Arnold Meri? V roce 1940 vstoupil jako dobrovolník do Rudé armády a po napadení Sovětského svazu nacistickou Třetí říší v červnu 1941 byl téhož roku, kdy zastával funkci velitele čety, zraněn v boji s nacistickými agresory. V srpnu 1941 obdržel jako vůbec první ze 17 etnických Estonců Zlatou hvězdu Hrdiny Sovětského svazu za organizování obrany části estonských teritoriální jednotek Rudé armády při nacistickém vpádu u obce Porchov v severozápadním Rusku. Meri byl ve válce celkem čtyřikrát zraněn.

V letech 1945 až 1949 působil jako tajemník ústředního výboru Komsomolu v Estonsku. V roce 1948 obdržel nejvyšší sovětské vyznamenání - Leninův řád.

Po rozbití SSSR a nastolení reakčního antikomunistického režimu zahájila v roce 2003 estonská policie oficiálně vyšetřování Meriho účasti na deportaci 251 osob z ostrova Hiiumaa v roce 1949. V srpnu 2007 byl Meri obviněn "genocidy" a 20. 5. 2008 začalo proti němu soudní řízení.

Na protest proti politickému procesu vedenému proti Merimu, na jehož stranu se postavili představitelé komunistického hnutí v Evropě, zaslala mj. ruská Státní Duma prohlášení Evropskému parlamentu s výzvou k zastavení toho, co označila za "hanebný proces". V prohlášení se mj. pravilo: "Proces je ryze politickým aktem zaměřeným na revizi výsledků druhé světové války a diskreditaci úsilí antihitlerovské koalice o zachránění lidstva před fašistickým morem." Těsně po oznámení Meriho úmrtí mu ruský prezident Dmitrij Medveděv posmrtně udělil Řád cti.

Budova, v níž v roce 1941 sídlilo velitelství 22. estonského teritoriálního sboru Rudé armády, v jehož řadách Meri bojoval, slouží v současnosti jako střední škola. Přes oficiální antikomunismus současného estonského režimu škola v roce 2008 přijala čestný název Arnolda Meriho.

Meri, vyznamenaný válečný veterán Rudé armády a představitel komunistické strany vystupoval na obhajobu socialismu a sovětské moci po celé období restaurace kapitalismu po roce 1991. Byl bojovníkem až do své smrti.

RGO

• < Předchozí
• Další >