Československá ekonomika 1918 - 1989 - 1.

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 4. 2009

Twitter

Československo mezi světovými válkami - Československo vzniklo v roce 1918 na troskách Rakouska-Uherska. Již tehdy bylo agrárně-průmyslovou zemí. Především v českých zemích bylo soustředěno přibližně 70 % průmyslového po­tenciálu bývalé monarchie (při 26 % obyvatelstva). Růst ekonomiky v letech mezi první a druhou světovou vál­kou byl zastaven velkou světovou krizí v roce 1929, průmyslová výroba poklesla o 40 % a do druhé svě­tové války již nedosáhla své nejvyšší úrovně v roce 1929. Počátkem třicátých let bylo 13 % práceschopného obyvatelstva bez zaměstnání.Československo vzniklo v roce 1918 na troskách Rakouska-Uherska. Již tehdy bylo agrárně-průmyslovou zemí. Především v českých zemích bylo soustředěno přibližně 70 % průmyslového po­tenciálu bývalé monarchie (při 26 % obyvatelstva). Růst ekonomiky v letech mezi první a druhou světovou vál­kou byl zastaven velkou světovou krizí v roce 1929, průmyslová výroba poklesla o 40 % a do druhé svě­tové války již nedosáhla své nejvyšší úrovně v roce 1929. Počátkem třicátých let bylo 13 % práceschopného obyvatelstva bez zaměstnání.

Dnes se často s velkou nostalgií tvrdí, že; hospo­dářské postavení ČSR v Evropě bylo velmi dobré, ba vynikající. Pravda - svědků toho, že fa Philips vyrá­běla u nás rádia, která už v mateřském podniku vy­šla z módy, že cukerní monopol prodával doma cukr draze, aby tak uhradil ztráty z jeho vývozu, že Schneider-Creusot vyráběl ve Škodovce děla a jiné zbraně a vyvážel do světa (protože jiné strojírenství v konkurenci neobstálo), že mzdy byly hladové atd., atp. - svědků toho už je málo. Ale rozbory solidních ekonomů dokazují, že tehdejší naše postavení v Evropě bylo sotva lepší než dnešní.

Podívejme se na fakta, Rašínova finanční reforma po skončené první světové válce vytvořila základnu pro srovnání jak s rokem 1913 (případně 1914), tak s léty do roku 1938. Jak žil průměrný občan a jak bohatli podnikatelé?

1. Průměrný denní dělnický výdělek (podle údajů úrazové pojišťovny v Čechách) činil v roce 1922 celých 32,24 Kč, V následujících letech až do roku 1926 klesal až na 27,63 Kč.. Do roku 1930 vzrostl na 29,57 Kč, aby pak v roce 1933 opět klesl na 27,85 Kč a v dalších letech ještě níže. Denní výdělky v ce­lém dlouhém období pivní republiky tedy oscilovaly kolem     stejné úrovně, spíše mírně klesaly.

Maloobchodní ceny potravin (měřeno indexem k roku 1914) rovněž mírně klesaly. Jestliže jejich index byl v roce 1924 na výši 874 bodů, pak v roce 1933 klesl na 701 bod a v roce 1937 byl 709 bodů. Kilogram bí­lého chleba stál v roce 1924 asi 2,50 Kč, v roce 1933 asi 2 Kč a v roce 1937 opět již 2,25 Kč. Kilogram brambor stál v těchto letech 0,95 Kč a pak 0,60 Kč. Kostkový cukr stál 5,15 Kč, resp. 6,40 a 6,35 Kč za kilogram.

Za této situace (přirozeně, že zde nejsou uvedeny všechny souvislosti) životní náklady dělnické rodiny v Praze podle tehdejších oficiálních statistických údajů (rovněž ve srovnání s rokem 1914) měly v roce 1924 index 695, v roce 1933 index 692 a v roce 1937 již 720. Tedy: za celých 20 let předmni­chovské republiky se životní náklady rodin dělníků (ale i úředníků) nesnížily. Vezmeme-li ještě v úvahu, že nezaměstnanost, která v roce 1924 činila jen 96,5 tis. lidí, dosáhla v roce 1933 svého vrcholu, tj. 738,3 tis. lidí a ještě v roce 1937 byla 408,9 tis. osob a že podporu dostávala přibližně jen jedna tře­tina celkového počtu nezaměstnaných, pak je jasné, že postavení dělnictva jako celku se v tomto dvaceti­letí zhoršilo. Ostatně ke stejnému závěru došel také tehdejší ministr sociální péče ing. J. Nečas ve svém projevu ve sněmovně 2. listopadu 1936: "Podle cen v přítomnosti platných potřebovala by pětičlenná dělnická rodina na nákup nutných potravin 150 Kč týdně, nehledě k vydáním na obuv, šatstvo, prádlo, nájemné atd., o potřebách kulturních ani nemluvě. Proti této nutné potřebě pouze na potraviny 150 Kč týdně stojí výdělek dělníka kolem 130-150 Kč   týdně  při     celoroční  zaměstnanosti.   Pouze  některé kategorie dělnictva a pouze v některých obo­rech vydělávají více než 120 až 130 Kč týdně. Z toho je vidět, že velká část dělnictva trpí nyní podvýživou a nedostatečným opatřením nejnutnějších potřeb životních."

O tom všem nejlépe svědčí vývoj  spotřeby základ­ních potravin na obyvatele: v roce 1924byla roční spotřeba masa 24 kg,v roce 1933 dosáhla 25,4 kg a v roce 1936 rovněž 25,4 kg. Spotřeba  pšeničné mouky   60,1, 57,1   a 56,1kg. Cukru 22,8, 22,0 a 22,3 kg. Piva 59,9, 52,6 a 49,2 l. V celém'období te­dy prakticky stejná a hluboko pod současným stan­dardem. Taková a zdaleka ne jiná, ne lepší  a vůbec už ne ani přijatelná byla tedy "prosperita"  předmni­chovské  republiky pro  nejpočetnější skupinu obyvatelstva, pro dělníky (ale z valné části i pro úřed­níky  a ostatní námezdně pracující).

• < Předchozí
• Další >