Potřísnil si ruce krví Che Guevary

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 7. 2009

Twitter

Pražská výpověď agenta CIA Félixe Rodrígueze o vraždě Ernesta Che Guevary: Nedávno se představili v pražském Ústavu pro studium totalitních režimů novinářům dva Kubánci, až do morku kostí zavilí antikomunisté a odpůrci socialistické revoluce na Kubě: Pedro J. Fuentes a Félix I. Rodríguez. Oba si vždy přáli smrt Fidela Castra Rúze, to, aby se na něho zdařil některý z chystaných atentátů. Naštěstí doufali marně. Zůstala v nich jen chorobná nenávist a bláhová naděje, že na Kubě dojde k zvratu ke kapitalismu.

Jako bývalý agent americké tajné služby CIA Félix Rodríguez v říjnu 1967 vyslýchal v bolivijské džungli zajatého partyzánského velitele Che Guevaru de la Sernu a přímo na místě se podílel na přípravě jeho popravy. Potřísnil si ruce Guevarovou krví!

Jeho povoláním je zločin

Na sklonku 60. let minulého století působil jako poradce bezpečnostních složek v Ekvádoru a Peru, dobrovolně narukoval do války ve Vietnamu, kde se účastnil Operace Phoenix. Jejím cílem bylo infiltrovat do řad bojovníků Vietcongu, zajímat je a zabíjet.

V první polovině 70. let pak dělal poradce argentinské armádě, v 80. letech bojuje proti pokrokovým silám v Salvadoru a pomáhá pašovat zbraně nikaragujským kontras. V současnosti Rodríguez žije v USA a na Floridě je předsedou správní rady Muzea Zátoky sviní. Nadále podněcuje zejména kubánské emigranty v USA k nepřátelským výpadům proti socialistickému režimu na Kubě.

Byl jsem přitom, když Rodríguez v Praze, v sídle pochybného Ústavu pro studium totalitních režimů, vyprávěl o posledních okamžicích Guevarova života. Rodríguez se do ústavu dobelhal o berlích. Jeho tělesná schránka totiž utrpěla zranění ve válce ve Vietnamu. Za zásluhy v boji je nositelem četných amerických vyznamenání. Jeho svědectví ponecháváme v původním znění, byť v něm jeho hodnocení Guevary je zřejmě i účelově zkreslené se záměrem znevážit Guevarovu osobnost a jeho hrdinství.

Partyzánský oddíl vypátrán

Koncem září 1967 vypukla ozbrojená srážka partyzánského oddílu Che Guevary s rangers. Při střetu byli zabiti tři partyzáni, jedním z nich byl lékař. Rodríguez kvůli identifikaci sejmul mrtvým otisky prstů na rukou. To již bylo známo od Paca, bývalého partyzána, kde se Che se svým oddílem nachází. Díky tomu se Rodríguezovi podařilo přesvědčit plukovníka Joaquína Zenteno Anayu, velitele 8. divize bolivijské armády, aby přesunul 1. října 1967 svůj batalion na utajené místo. Tam, kde se měli partyzáni skrývat. Batalion vytrénoval major amerických speciálních sil z Panamy. Nikdo z těchto složek neměl povolení zúčastnit se přesunu batalionu, protože pokyny ze Spojených států amerických přikazovaly, že nikdo z Američanů se v Bolívii na operaci proti oddílu Che nesmí podílet, neboť to je nebezpečné. Americká vláda nechtěla riskovat případné zabití svých občanů. Paco a Rodríguez byli Kubánci, takže to bylo únosné. Anayův batalion čítal čtyři kompanie, každá o síle 200 mužů. Jedna kompanie zůstala v záloze pro podporu a logistiku u Valle Grande. Druhá pod velením kapitána Lopeze střežila břeh Rio Grande, aby zabránila partyzánům přechod přes řeku a odřízla je od přísunu zásob. Třetí kompanie, již vedl kapitán Celso Torrelia, pozdější prezident Bolívie, zůstala ve vesnici La Higuera. Čtvrtá pátrací kompanie pročesávala okolí.

Koukej, vyletí ptáček...

Rodríguez 7. a 8. října 1967 instaloval rádiové zařízení na bolivijská bojová letadla, aby mohla komunikovat s pozemními silami armády, když 8. října přišla kódovaná depeše o zranění a zajetí komandanta Che Guevary. Noc předtím totiž jeden z farmářů informoval tajné služby, že v místě, kde se neměl nikdo pohybovat, v roklině Yuro, slyšel něčí hlasy. A večer pak byla roklina obklíčena. Rozpoutala se přestřelka mezi vojáky a partyzány. Che byl zraněn do nohy. Snažil se v džungli uniknout s pomocí partyzána Willyho. Marně. Rodríguezovi bylo sděleno že Che Guevara měl v tu chvíli říci: Jsem Che, nestřílejte, jsem vám mnohem cennější živý než mrtvý.

Che ale vždycky říkal svým bojovníkům, že poslední kulku si musí nechat pro sebe a nesmí se nechat chytit živí. Žádného z Kubánců jsme nikdy nechytili živého, ale jeho ano, škodolibě mentoroval Rodríguez. Potom zajatého Che vojáci přivedli do školy v La Higueře. Rodríguez, který oslavil Guevarovo zajetí s plukovníkem Zentenou a jeho vojáky, do vesnice La Higuera přiletěl v neděli 9. října 1967 ráno. Toto je poslední snímek, který byl pořízen s ještě žijícím Che Guevarou a se mnou. To jsem já. Bylo mi 26 let, sarkasticky se uchechtl bývalý agent CIA při předvádění fotografie se zajatým Che. V jeho smíchu i pohledu bylo postřehnutelné zvrácené potěšení lovce vzácné kořisti. A Rodríguez dodal: Když jsem potom předával své dokumenty CIA, ukázal jsem jim na tento film, který jsem označil křížkem, ten nebyl zcela exponován, a řekl jsem, tady je obrázek Che Guevary, beru ho za rameno, usmívá se, protože mu říkám, Che Guevaro, koukej, vyletí ptáček. On se smál, ale potom, když zjistil, že se opravdu fotografuje, tak změnil svůj výraz ve tváři na ten výraz, který nyní vidíte na fotce.

Spoutaný Che a jeho Deník

Rodríguez líčil, jak přišel za spoutaným Che, ležícím v La Higueře v holé místnosti s jedním oknem na vlhké a špinavé dřevěné podlaze. A vedle něho ještě ležely dvě mrtvá těla kubánských spolubojovníků. Jedním z padlých byl kapitán Pantoa. Plukovník Zentena se snažil s Che rozmlouvat, ale ten mu neodpovídal, jen se na něho díval. Opustili jsme místnost a já jsem poprosil plukovníka, aby sehnal kopie tří dokumentů pro moji (americkou) vládu. Che měl u sebe tašku z velbloudí srsti a v ní Deník. Plukovník mi jej předal a já Deník fotografoval, vypravuje Rodríguez. Měl tam také kódy. I kódy z rudé Číny a ještě nějaké medikamenty k tišení astmatu. Přestal jsem fotografovat a vrátil se do místnosti. Postavil jsem se před zajatce a řekl: Che Guevaro, chci s tebou mluvit. On se na mě podíval a nejprve se tvářil arogantně. Pověděl jsem mu, komandante, já vás obdivuji, býval jste jedním z šéfů kubánského státu. Jste tady proto, že věříte svým ideálům, i když já vašim ideálům nevěřím? Guevara opáčil: 'Zato vaše ideály jsou omylem.' Chvíli se na mě díval a když viděl, že se nesměju, tak se zeptal: 'Můžu si sednout, můžete mě rozvázat?' Tak jsem do místnosti přivolal vojáka zvenčí a nařídil jsem mu, aby rozvázal komandanta Guevaru. Hovořili jsme spolu se vzájemným respektem. Kdykoliv se ho zeptal Rodríguez na něco, o co se CIA zajímala, Che se usmál: "Nemůžu vám odpovědět. Podle Rodrígueze měl Che v notýsku také vepsaný pozdrav z Kuby, podepsaný Ariel, a my věděli, že to je od Fidela."

Zajatcovo obvinění USA z blokády

Che vinil z potíží kubánského hospodářství USA a uváděl jako příčinu blokádu. Rodríguez mu odvětil: Ale, komandante, to je ironické, že mi to říkáte, protože vy jste byl šéfem Kubánské národní banky a řídil jste ministerstvo průmyslu, ale nemáte ponětí o ekonomice. A Che prý se Rodrígueze zeptal: A víte, jak jsem se stal šéfem Národní banky? Když Rodríguez odvětil, že neví, Che mu měl prý vysvětlil: Seděl jsem na jednání s Fidelem Castrem a on se přítomných zeptal, jestli tady je oddaný komunista. Tak jsem zvedl ruku. Ale on se ve skutečnosti ptal, jestli tady je oddaný ekonomista. A tak jsem zvedl ruku. Když Rodríguez pověděl Che, že považuje za ironické, když Che jako Argentinec přijel dělat revoluci do Bolívie, tak Che Rodrígueze usadil slovy, že nerozumí idejím proletariátu. Che také ukázal Rodríguezovi svou raněnou nohu, přičemž říkal, že se cítí jako Argentinec i jako Bolivijec, a také jako Kubánec.

Kód 600 - smrt pro Guevaru

Přišel telefonát, jenž byl určený nejvyššímu velícímu důstojníkovi. V La Higueře byl jediný telefon. Plukovník Zenteno se pohyboval v terénu a tak telefonát vyřizoval kapitán Rodríguez. Tuto hodnost mu udělili Bolivijci. Rodríguez vzpomíná: Dostal jsem rozkaz od nejvyššího bolivijského vedení, který zněl: 500 a 600. Věděl jsem, že 500 znamená kód pro Che, 600 pro jeho smrt, 700 abychom Che drželi naživu. Když se vrátil Zenteno, pověděl jsem mu o došlém rozkazu a zároveň mu řekl, že také já mám své rozkazy pokusit se Che udržet naživu a přivézt ho k nám na naše (americké) velitelství do Panamy. Zenteno mi poděkoval za zprávu a konstatoval, že toto je rozkaz nejvyššího bolivijského velitelství. Podíval se na hodinky a řekl, že mám čas do dvou hodin odpoledne na to, abych Che vyslýchal, a potom abych mu přinesl mrtvé Guevarovo tělo.

Zenteno ponechal na libovůli vojáků, jakým způsobem Guevaru popraví. Pokud, plukovníku, nezměníte své rozhodnutí, tak vám dávám čestné slovo, že vám přinesu mrtvé tělo Che, ujistil špion USA Zentenu, který pak odletěl vrtulníkem. A jeden major bolivijské armády s kamerou pořídil obrázek Che, na němž je zachycen i Rodríguez. Asi v půl jedné přišla žena, která se otázala Rodrígueze: Kapitáne, kdy ho zabijete? Rodríguez jí odsekl: Ženská, proč to říkáte? Žena odpověděla: Já jsem viděla, jak jste se venku fotili, ale rádio hlásilo, že Guevara už zemřel na následky zranění v boji.

A jak na besedě přiznal Rodríguez, v tom okamžiku pochopil, že nelze dělat nic jiného než Che zlikvidovat. Jeho popravu měl nařídit bolivijský prezident René Barrientos a velitel pozemních sil Alfredo Ovando Candia.

Proroctví o triumfující revoluci

Rodríguez se vrátil za Che do místnosti. Postavil se před něho se slovy: Komandante, je mi líto, nemohu nic dělat, mám příkaz od nejvyššího bolivijského velitelství. On přesně pochopil, oč jde. Zbledl jako list papíru a odvětil: 'Takhle je to lepší, neměl jsem se nechat chytit.' Vyzval jsem ho, zda chce něco vyřídit rodině? Podíval se na mě a pravil: 'Jestli uvidíte Fidela, tak mu povězte, že brzy uvidí triumfující revoluci v Latinské Americe.' Pak změnil výraz a požádal mě, abych vzkázal jeho ženě, ať se znovu vdá a je šťastná. Potom jsme přistoupili k sobě. Potřásli jsme si rukama a Che si přede mnou stoupl do pozoru. Očekával totiž, že to budu já, kdo ho popraví. Vyšel jsem ven. Stál tam seržant Mario Terán, kterému jsem řekl: Máte rozkaz popravit Che Guevaru. Nestřílejte ho do obličeje, ale střílejte dolů, aby to vypadalo, že zemřel v boji. Potom jsem požádal o kbelík vody. Pokusil jsem se mrtvému Che umýt a vyčistit obličej, zamazaný od bláta, a zavřít mu čelist. Jeho tělo jsme odnesli na pravou stranu helikoptéry, svázali je a chtěli nastoupit, když přispěchal voják, ať ještě počkáme, že Che chce vidět francouzský kněz. Několik minut jsme čekali. Pak přijel páter Schüler na mule, zastavil se pod rotujícími lopatkami helikoptéry a dal poslední požehnání Che Guevarovi, který byl ateista.

Jak také přiznal Rodríguez, při transportu helikoptérou zavražděného Guevaru musel přidržovat, přičemž si umazal ruce jeho krví. I on se stal 9. října 1967 spolupachatelem zločinu!

(Poznámka autora: Vojáci tenkrát losovali v džungli, kdo Che popraví. Los padl na poručíka Terána, který se bál pohlédnout do zarostlé a unavené tváře Che. Terán váhal. Rozkaz je neúprosný. Nikdo jiný z vojáků nemá zřejmě odvahu být vrahem za Terána. A tak si poručík dává na kuráž několik hltů whisky. Che dokonce kata sám vyzve k exekuci. Opilý Terán střílí. Jedna z kulek komandantovi prorazí srdce. Dodejme neuvěřitelné? V roce 2006 kubánští lékaři zachránili Mario Teránovi zrak operací jeho nemocných očí.

Generál chtěl uříznout hlavu Guevarovi

Po vykonání popravy 9. října odletěl Rodríguez helikoptérou ještě s dalšími vojáky a mrtvým Che do města, kde bylo jeho tělo uloženo v prádelně zdejší nemocnice Nuestro Seňor de Malta. Měl příkaz zpravit bolivijského generála o tom, jak proběhl jeho rozhovor s Che Guevarou. Generál si myslel, že Fidel Castro bude popírat, že se jedná o Che. Nařídil tedy, aby Che uřízli hlavu a zakonzervovali ji do formaldehydu. Rodríguez oponoval generálovi: To nemůžete udělat! I kdyby Fidel popíral, že se jedná o Che Guevaru, tak jste představitel státu, a vy přece nemůžete předvádět hlavu lidské bytosti. Generál se zarazil a vyzval mě: 'No dobře, tak co navrhujete vy'? Od Rodrígueze dostal odpověď: Jestli chcete mít skutečný hmatatelný důkaz, uřízněte Guevarovi prst, protože my máme otisky jeho prstů od argentinské federální policie a můžeme tyto otisky porovnat. Ale generál nařídil, aby Che uřízli obě ruce. Potom jsem odletěl se všemi dokumenty a obrázky. Můj kubánský kolega (již bez Rodrígueze), pomohl pohřbít Guevarovo tělo. Odvezli ho na vzdálený konec ranveje letiště. Tady stál buldozer, který zahrnul jeho tělo hlínou do hrobu, v němž byli s Che pohřbeni i další dva Kubánci.

Rodríguez záhy odletěl se svými pomocníky z Bolívie do Panamy, kde zůstali šest týdnů. Během té doby zde obdrželi dva telegramy. Jeden bylo blahopřání od bolivijského velitelství a druhé poděkování od prezidenta USA Lyndona Johnsona za dopadení a fyzickou likvidaci Che Guevary.

Poprava bez soudu

Na besedě v pražském Ústavu pro studium totalitních režimů jsem položil Félixi Rodríguezovi několik otázek, na něž mi odpověděl s dávkou zlomyslnosti a s jasným záměrem znevážit a pošpinit památku Che Guevary.

Pane Rodríguezi, jak se díváte s odstupem let na to, jestli bylo správné, že Che Guevara byl popraven bez řádného soudu a vzhledem k tomu, že zajatci, navíc zranění, se nestřílejí?

Víte, to byl příkaz od nejvyššího bolivijského velení. Já jsem dokonce taky jeden čas přemýšlel, že jim budu lhát a že jim řeknu, že jsme obdrželi příkaz, abychom ho udrželi naživu. Já jsem si pak vzpomněl, co se stalo poté, kdy Batista omilostnil Fidela Castra, a co se potom dělo s mojí zemí. Já jsem byl pouze poradce. Nebyl jsem velitel. To byl bolivijský problém. Bylo to bolivijské rozhodnutí a já jsem umožnil historii, aby si našla svoji cestu. (Poznámka autora: Navíc v roce 1967 neexistoval v Bolívii trest smrti!)

Jaký dojem na vás učinil Che Guevara jako člověk, jak se choval krátce před smrtí?

Oni jsou dva Che Guevarové. Když byl zajatý, tak mi ho bylo líto. Ale nesmíte zapomenout, jak byl krutý. On zabil stovky mých spoluobčanů. (V revoluci, žel, také teče krev. A to na obou stranách bez milosti).

Jak si vysvětlujete, že Che Guevara je dnes ctěnou ikonou ve světě, všude lidé nosí trička a odznaky s jeho portrétem, guevarovské barety, jeho podobizna je obdivována mladou generací?

Protože tady existuje masivní propaganda kubánské vlády. Ale spousta lidí si kupuje to tričko a neví, kdo Guevara byl. Dám příklad: v Paříži, kam uprchl z Kuby Dariel Alarcón Benigno, který dříve spolupracoval s Che Guevarou, vyzval svou ženu Mariu, aby se zeptala mladého Francouze, co na sobě měl tričko s portrétem Guevary, jestli ví, kterého člověka obraz nosí? Francouz, oslovený Marií, měl odvětit: 'To je roker.' Tričko se mu líbilo, proto ho koupil, a vůbec (prý) nevěděl, kdo na něm je zobrazen.

Má smysl ještě dále pokračovat v blokádě Kuby? Mnoho zemí světa je pro zrušení blokády...

Embargo nemá nic společného s mizérií kubánského lidu. Například hlavní nedostatek je nedostatek léčiv pro kubánskou populaci. Oni si v USA můžou koupit cokoliv z lékařských věcí. Ale mnohem levnější léky by si mohli koupit v Kanadě, Mexiku a dalších zemích. Problémem je však vinou komunistického zřízení na Kubě ekonomika. Kdyby se zrušilo embargo, tak by Kubánci měli přístup k půjčkám z amerických bank, které by však nebyli schopni splatit, a tudíž by je museli splácet američtí daňoví poplatníci.

Ladislav Stránský, předseda Společnosti česko-kubánského přátelství, se zeptal Rodrígueze: Jaký jste získal dojem ze skutečnosti, že vojenské síly 7. americké flotily hodili kubánské kontras při vylodění na pláži Giron přes palubu, když se vzdali jejich podpory?

Bylo to smutné. Někteří lidé viděli v Johnu Kennedym zrádce. Pro mě to byl mladý prezident s nedostatkem zkušeností, což ublížilo mnoha Kubáncům. To, že se pak Kennedy snažil Castra svrhnout, stálo Kennedyho život. Přijal plnou zodpovědnost za selhání v Zátoce sviní. Potkal jsem prezidenta Kennedyho na plese 3. prosince 1962 a potřásl jsem mu rukou. Řekl jsem prezidentovi, že se na Kubu vrátíme. Dostal jsem hodnost poručíka americké armády, aniž bych měl americké občanství. Byl jsem pouhým emigrantem.

autor: Jan Jelínek
zdroj: Haló noviny

• < Předchozí
• Další >