Výročí Hirošimy - historický boj za mír

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 8. 2015

Twitter

Jakmile v roce 1945 skončila II. světová válka, tehdejší prezident USA Harry Truman prohlásil: "Vítězství vložilo na Američany trvalé břímě zodpovědnosti za vedení světa." Cíl dosáhnout nadvládu nad světem a podřídit si všechny ostatní země je vedoucím motivem politiky všech po sobě jdoucích prezidentů, republikánských i demokratických.

Na spojenecké konferenci na závěr II. světové války v Postupimi prezident Truman vznesl hrozbu atomové bomby ve snaze zastrašit Sovětský svaz. USA měly v té době na jaderné zbraně monopol, ale pokus zastrašit Sovětský svaz nevyšel. Krátce po skončení války pronesl Winston Churchill v americkém Fultonu militaristický projev, v němž vyhlásil spuštění železné opony. Vyzval USA, aby využily svého monopolu na atomovou bombu a shodily ji na města v Sovětském svazu. Tím začala studená válka.

Dalším krokem bylo založení NATO, jehož otevřeným cílem bylo vést boj za zničení komunismu a socialismu, tak jak se o to pokusil Hitler, ale nedokázal to. NATO svedlo dohromady vedoucí kapitalistické státy Evropy plus USA a Kanadu. Jako zásadní kapitalistická mocnost USA začaly zakládat vojenské základny kolem světa. Dnes USA velí síti základen v mnoha zemích a také satelitů, odposlouchávacích středisek a dalších zařízení, jež využívají k ovládnutí světa.

Cíle USA ale pochopil Sovětský svaz a další socialistické země a postavily se jim. V roce 1952 tehdejší vedení Sovětského svazu prohlásilo: "Dnes americký imperialismus koná nejen jako agresor, ale i jako světový četník, snažící se zardousit svobodu kde může... Úkolem teď je zvýšit aktivitu lidových mas, posílit organizace stoupenců míru, odhalit válečné štváče a zabránit jim, aby zapletli lidi do sítě lží..." Mírové organizace vyrůstaly v každé zemi světa a požadovaly ukončení zkoušek jaderných zbraní a jejich sešrotování. Půl miliardy lidí podepsalo v 50. létech "Stockholmskou výzvu", požadující ukončení zkoušek atomových bomb.

Sovětský svaz, Čína a mnohé další země také podpořily tyto výzvy a nevynechaly jedinou příležitost k výzvě k odzbrojení a k jednáním o vyřešení mezinárodních sporů. Světem se valily demonstrace. Jak se jaderné hodiny přibližovaly k půlnoci, demonstrace nabývaly na velikosti. Americké agresivní války v Koreji a ve Vietnamu také vyvolaly silný odpor. Závody ve zbrojení ale neustaly, i když bylo zahájeno několik jednání o omezení zbraní a o zákazu jaderných zkoušek v atmosféře i pod zemí. Právě tyto smlouvy v USA systematicky trhala Bushova vláda.

Potom, v 90. létech, přišel katastrofální rozpad Sovětského svazu, jenž byl hlavní překážkou pro válečné plány NATO. Byla rozložena Varšavská smlouva a socialistické mírové vlády ve východní Evropě byly svrženy a nahrazeny vládami, které se staly loutkami USA a NATO. To nejen otevřelo dveře současným zběsilým útokům na pracující a na odborová hnutí ve všech zemích, ale také uvolnilo ruce válečným štváčům a výrobcům zbraní. To byl základ války proti Iráku a barbarské války proti Jugoslávii a vojenské okupace Balkánu.

NATO se stabilně přibližovalo k bývalým hranicím Sovětského svazu a vtahovalo východoevropské země do své agresivní sítě. De facto vzniklo Pacifické NATO, stahující dohromady Japonsko, Jižní Koreu a Austrálii jako základní zúčastněné, s USA coby kapelníkem v "asijském pilíři" USA. Jeho terčem je Čína, přes všechny sladké řeči, snažící se omotat lidi sítí lží.

Roztrháním dříve vyjednaných smluv a rozvinutím agresivních plánů proti Číně pokračují USA v neúnavné honbě za ovládnutím světa, zahájené shozením první atomové bomby na Hirošimu.

USA doufají, že využitím technické převahy dokáží kterémukoli národu vyhrožovat jaderným zničením při zachování vlastního území nedotčeného. Prezident Truman předhodil první jadernou zbraň v roce 1945 v Postupimi, aby tak donutil Sovětský svaz přijmout světovládu USA. Dnes, s rozvojem své protiraketové obrany (National Missile Defence; NMD), USA znovu doufají, že donutí Čínu, Rusko i všechny ostatní země padnout na kolena pod americkou diktaturou.

Když si demonstranti dnes připomínají americké bombardování Hirošimy v srpnu 1945 a říkají "Už nikdy Hirošima", pokračují tak v dlouhém boji za celosvětový mír. Je to výzva k ukončení nesmyslného závodu ve zbrojení a k respektování práva všech zemí na svrchovanost a nezávislost a za právo všech lidí vybrat si ten společenský a ekonomický systém, jemuž dají přednost. První atomová bomba, shozená na Hirošimu, spálila 140 000 mužů, žen a dětí. O tři dny později bylo druhou atomovou bombou v Nagasaki spáleno 74 000 dalších. Kdyby plány šílenců, kteří momentálně ovládají některé země, našly cestu k uskutečnění, mohlo by být spáleno celé lidstvo. I naše vláda vtahuje zemi do amerických plánů, když naše území zpřístupňují všemu, co vyžadují vůdci z USA. Jejich plány zaručují, že se naše území může stát jaderným terčem v případě rozsáhlejší války. A dělá to z naší země nepřítele mnoha zemí, za což můžeme v budoucnu draze zaplatit.

Na základě materiálů bratrských komunistických stran

Vladimír Sedláček 4. 8. 2015

• < Předchozí
• Další >