Statisíce další výbuch poznamenal na celý zbytek života. Úplně nepochopitelné je, že po této brutální demonstraci síly shodily o tři dny později Spojené Státy Americké druhou atomovou bombu na další veliké japonské město Nagasaki - 75.000 mrtvých.
Hirošima byla sedmým největším japonským městem 90 % města bylo při explozi zničeno. Bomba byla vyrobena z 60 kg vysoce obohaceného uranu U 235. Bombu svrhl bombardér Boing B-29 pojmenovaný Enola Gay. Velitelem prvního bombardéru s jadernou pumou na palubě se stal plukovník Paul W. Tibbets, který všechny letce podílející se na celé akci dlouhé měsíce cvičil.
Bomba svržená na Nagasaki dne 9. 8. 1945. Bezprostředně po explozi zahynulo 22 000 lidí, a v následujících čtyřech měsících dalších 17 000 lidí z celkového počtu obyvatel 174 000. Bomba nesla název FAT MAN. Byla vyrobena z 8 kg plutonia Pu 239 vyrobeného v atomových reaktorech.
Zajímavé je, že Američani dokázali podobného „efektu“ jako v Nagasaki dosáhnout už půl roku předtím. Nálet amerických bombardérů na Tokio v noci 9. března 1945, při němž bylo použito zápalných a vysoce explozívních bomb, způsobil smrt 83 793 lidí. Přes pochybnosti části vědeckého světa, u některých tehdejších vysoce postavených důstojníků i odpor, nakonec prezident Truman rozhodl o svržení atomových bomb na japonská města. Pomohlo mu přitom „vyhlídka“ rychlého a snadného způsobu ukončení války. Byla vybrána města Hirošima a Nagasaki, protože v nich byla vojenská zařízení spolu s "domy a jinými budovami, které jsou nejvhodnější k poškození". Zpráva o svržení bomby na Hirošimu zastihla prezidenta Trumana na moři, když se vracel z Postupimské konference. Podle přítomných svědků triumfálně zvolal: "Tohle je ta největší věc v dějinách." Na japonskou vládu to ale zapůsobilo mnohem méně, než se tehdy západní strana domnívala. Svůj názor nezměnili oni tři členové rady ze šesti, kteří byli proti bezpodmínečné kapitulaci a kteří stále trvali na tom, že nejdříve je třeba docílit nějakého ujištění ohledně budoucnosti, především pokud jde o zachování "císařovy suverénní pozice". A japonský lid se dozvěděl o událostech v Hirošimě a Nagasaki až po válce.
Použití atomové bomby pro dosažení tohoto výsledku nebylo fakticky nutné. Devět desetin japonského loďstva bylo potopeno nebo vyřazeno z bojů, vzdušné a námořní síly ochromeny, průmysl v troskách a zásoby potravin japonského lidu se rychle tenčily.

Zpráva amerického průzkumu strategického bombardování (US Strategic Bombing Survey) tento bod zdůraznila a dodává: "Doba, která uplynula mezi bezmocností armády a politickým přijetím nevyhnutelného, mohla být kratší, kdyby politická struktura Japonska dovolila rychleji a rozhodněji formulovat zásady státní politiky. Přesto se zdá být jasné, že i bez útoku atomovými bombami mohla vzdušná převaha vyvinout dostatečný tlak, jenž by vedl k bezpodmínečné kapitu­laci a zamezil by potřebě invaze." Admirál King, vrchní velitel námořních sil Spojených států, uvedl, že už jen námořní blokáda "by Japonce vyhladověla tak, že by se podrobili" – chyběla jim totiž ropa, potraviny a ostatní životně důležité potřeby - "kdybychom jen chtěli počkat". . Admirál Leahy má o zbytečnosti atomové bomby ještě důraznější mínění:
"Použití této barbarské zbraně proti Hirošimě a Nagasaki pro nás nepředstavovalo ve válce s Japonskem žádnou materiální podporu. Japonci již byli díky účinné námořní blokádě a úspěšnému bombardování konvenčními zbraněmi poraženi a připraveni kapitulovat."
Proč tedy byla bomba použita?
Snad ze dvou důvodů: Jeden odhaluje Churchill ve zprávě z porady s prezidentem Trumanem 18. července. "... měli jsme se obejít bez Rusů. Konec války s Japonskem již nezávisel na tom, zda se tam nahrnou jejich armády. ... Nepotřebovali jsme je žádat o laskavost. O několik dní později jsem napsal panu Edenovi nótu: ,Je celkem jasné, že Spojené státy si v současné době nepřejí, aby se Rusko účastnilo války proti Japonsku." Druhý důvod pro její svrhnutí na Hirošimu a Nagasaki nastiňuje admirál Leahy: "Vědci a ostatní chtěli provést tento test kvůli nesmírným sumám, které byly do projektu vloženy." Byly to dvě miliardy dolarů. Jeden vyšší důstojník podílející se na atomové operaci, jejíž krycí jméno znělo "Projekt Manhattan", se o tomto bodě vyjádřil ještě jasněji:
"Ta bomba prostě musela mít úspěch, když na ni bylo vynaloženo tolik peněz. Kdyby nesplnila očekávání, jak bychom vysvětlili ty obrovské náklady? Pomyslete na veřejný protest, který by následoval. .., Jak se čas krátil, pokoušeli se jistí lidé ve Washingtonu přesvědčit generála Grovese, vedoucího, Projektu Manhattan, aby od něj odstoupil, než bude příliš pozdě. Dozvěděl se totiž, že pokud neuspějeme, bude se to svalovat na něj. Všichni zainteresovaní pocítili obrovskou úlevu, když byla bomba dokončena a svržena."
Boje ustaly týden po svržení první atomové bomby. Ale i tento strašný úder, jenž vymazal město Hirošimu z mapy, aby demonstroval ohromnou sílu nové zbraně, pouze urychlil okamžik kapitulace. Ta již byla jistá a pro použití takové zbraně, nebyla žádná skutečná potřeba.
Pevně věřím, že na ty mrtvé, jejichž popel je rozprášen po celém Japonsku a po celém světě, nebude nikdy zapomenuto a že svržení atomových bomb je jasným důkazem toho, kam až jsou Spojené státy ochotné zajít, ať už se jedná o prosazování mocenských, ekonomických či „vědeckých“ zájmů.

nika

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >