Před 75 lety, 29. srpna 1944, bylo zahájeno Slovenské národní povstání.
Tehdejší Slovenský stát vedený knězem Jozefem Tisem, byl příslušník fašistické Osy a válčil na straně nacistického Německa proti SSSR. Na základě tak zvané Vánoční dohody, vznikla v roce 1943 protifašistická fronta, Slovenská národní rada, s účastí Komunistické strany Slovenska, a dalších protifašisticky orientovaných sil. Ta koordinovala postup při očekávané porážce fašismu a vítězství spojeneckých armád, a příchodu Rudé armády. Na Slovensku dlouhodobě působily partyzánské jednotky.
V reakci na invazi německého nacismu na Slovensko, která proběhla se souhlasem vedení Slovenského státu, bylo zahájeno Povstání s hlavním centrem v Banské Bystrici. Úmyslem bylo vyjít vstříc útočící Rudé armádě a Svobodově armádě a usnadnit jim přechod na Slovensko. Kvůli vynucenému zahájení Povstání nebyly hotové všechny vojenské přípravy a ani učiněna koordinace s Rudou armádou. Na povstaleckém území se podařilo uspořádat armádu až o 60 tisících vojáků z 30 různých národností. Podařilo se utvořit i povstalecké letectvo se základnou na letišti Tri Duby.
Nacisté s gardisty zahájili tvrdý protipovstalecký boj, při kterém povraždili tisícovky lidí, další odvlekli do koncentračních táborů a vypálili desítky obcí. Přestože nacisté plánovali rychlé vyřízení Povstání, podařilo se postupující invazi zastavit a na povstaleckém území tvořit základ budoucí osvobozené země.
Došlo k urychlenému jednání s maršálem Ivanem S. Koněvem o pomoci povstání. Po domluvě s Josifem V. Stalinem došlo ke změně postupu Koněvovy armády a urychlenému útoku na východní Slovensko v tzv. Karpatsko-dukelské operaci. Krvavé boje na východě Slovenska sice nevedly k průlomu, ale ulevily povstalcům. Sovětská armáda také posílala vojenskou techniku a další zajištění.
Povstalci se drželi dva měsíce a na konci října se stáhli do hor k partyzánskému boji. Odtud pak podporovali postup Rudé armády a osvobozování. Při ústupu do hor ve špatném počasí zahynul i význačný komunistický politik a novinář Jan Šverma. Mezi politické vůdce Povstání patřil i budoucí československý prezident Gustav Husák.
Slovenské národní povstání bylo jednou z velkých kapitol protifašistického odboje a prokázal vůli Slováků k odporu. Bylo také důležitou zkušeností lidových vrstev, jak samostatně organizovat boj s reakcí. Šlo ale také o začátek československého revolučního procesu, jehož vyvrcholením byl Vítězný únor a zahájení budování socialismu jakožto moci dělnické třídy a společnosti bez vykořisťování člověka člověkem.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.