Komunistická strana USA: 100 let v boji za mír, demokracii, socialismus

Podrobnosti

Vytvořeno 18. 9. 2019

Twitter

Před sto lety, 1. září 1919, 128 žen a mužů, shromážděných v jednom sále v Chicagu, založilo Komunistickou stranu Ameriky (pro šťouraly: Communist Party of America, nikoli "of USA"; pozn. překl.). V zakládajícím Manifestu členové deklarovali:

"Svět je na prahu nové éry. Evropa se bouří. Asijské masy jsou v neklidném pohybu. Kapitalismus se hroutí. Dělníci světa usilují o nový život a zajišťují novou odvahu. Na konci válečné noci přichází nový den... Třídní válka zavile zuří ve všech národech. Dělníci jsou všude v zoufalém boji proti svým kapitalistickým pánům. Nadešla výzva k akci. Dělníci na ni musí odpovědět!"

Aktivisté Komunistické strany USA na ni odpovídají už celé století - organizují pracující k boji za jejich zájmy a usilují o vítězství socialismu ve Spojených státech.

Komunisté bojovali za dělnická a občanská práva v historických kampaních 20. a 30. let (minulého století) proti křivým obviněním Sacca a Vanzettiho a scottsborských obhájců (případ Powell versus Alabama z r. 1932, de bylo devět černošských chlapců obviněno ze znásilnění dvou bílých žen; později je Nejvyšší soud zbavil obvinění; pozn. překl.). Komunistická strana pomáhala zřídit Mezinárodní organizaci obhajoby pracujících (International Labor Defense organization), jež tyto boje vedla.

Právě komunističtí organizátoři pomáhali zakládat a vést mnohé z nejradikálnějších odborových svazů v dějinách USA, především ve Svazu průmyslových organizací (Congress of Industrial Organizations; CIO) během Velké krize.

Komunisté byli mezi prvními bojovníky za rovnost Afro-Američanů; pracovali v občansko-právních skupinách jako NAACP, National Negro Congress a Southern Negro Youth Congress ve 30. a 40. letech minulého století a později jako součást Svazu pro lidská práva (Civil Rights Congress) a Výboru pro africké záležitosti (Council on African Affairs) v 50. letech.

Členové KS USA se statečně obětovali v boji proti fašismu před II. světovou válkou a v jejím průběhu. Nejméně 3 000 členů strany bojovalo za demokracii a proti Francovým fašistům ve Španělsku a dalších 15 000 komunistů se ctí sloužilo za II. světové války k porážce nacistického Německa, fašistické Itálie a imperialistického Japonska.

Během prvních dnů studené války komunisté hájili Listinu práv a bojovali proti politickému útlaku. Během nejtemnějšího období McCarthyismu KS pomáhala vybojovat svobodu projevu pro všechny Američany, což přineslo četná mezní rozhodnutí Nejvyššího soudu, jimiž byly zvráceny neústavní útoky antikomunistů v Kongresu.

Komunisté pomáhali vést hnutí studentů za svobodu projevu a Hnutí proti válce ve Vietnamu v 60. a počátkem 70. let (minulého století). Také vedli kampaň za osvobození Angely Davisové, Reverenda Benjamina Chavise ml. a všech politických vězňů, pracujících v onom období v rámci Národní aliance proti rasistickému a politickému útlaku (National Alliance Against Racist and Political Repression; NAARPR).

Komunisté, pracující s ostatními na zakládání místních i celonárodních koalicí, volajících po všeobecných sankcích a svobodě pro Nelsona Mandelu, pomáhali v USA vytvořit hnutí za zbavení se apartheidu, proti rasistické vládě Jižní Afriky. Komunisté také pomáhali založit Národní anti-imperialistické hnutí v solidaritě s Jihoafrickým osvobozením (NAIMSAL) koncem 70. a počátkem 80. let.

Později komunisté pomáhali vést mírové hnutí v USA během prvních roků válek v Afghánistánu a Iráku a byli součástí organizací Spolu za mír a spravedlnost (United for Peace and Justice) a Mírová koalice mládeže a studentstva (National Youth and Student Peace Coalition) v prvním desetiletí 21. století.

Tato dlouhá, hrdá historie dnes pokračuje.

Stejně jako před stoletím je myšlenka socialismu v myslích milionů lidí. Volby roku 2020 jsou už horké a návrhy jako lékařská péče pro všechny a Nová zelená dohoda jsou mezi lidmi diskutovány coby alternativy vůči kapitalistickému systému. Nová éra masového vzdoru proti Trumpově správě a jejím korporátním podporovatelům nabudila dělnickou třídu.

Ženské hnutí a hnutí #MeToo, hnutí za život černochů, boj za spravedlnost pro imigranty, mládežnická a studentská hnutí a stále pro-aktivněji organizované dělnické hnutí uvedly lid do pohybu při volbách, na ulicích, ve vysokoškolských kampusech a v odborářských sálech po celé zemi.

S veškerým tímto vývojem vzniká dokonalý kontext k připomenutí si nejdéle žijící socialistickou organizaci naší země.

People's World - od založení ještě jako Daily Worker v roce 1924 - je partnerem ve všech těchto velkých bitvách, přinášeje stranickou třídní analýzu všech každodenních událostí. Takže při příležitosti 100. výročí strany redakční rada i celý tým novin People's World přeje hodně štěstí k narozeninám všem členům a aktivistům Komunistické strany USA.

Kupředu do našeho příštího století!

Redakční rada týdeníku KS USA People's World 30. srpna 2019

Překlad VS

• < Předchozí
• Další >