Je tomu přesně sedmdesát let, co v pořadí pátý předseda Komunistické strany Číny Mao Ce-tung na náměstí Nebeského klidu slavnostně oznámil ukončení vleklé občanské války a založení Čínské lidové republiky. Země a lid nemilostně zkoušený staletími kolonialismu, vydírání, úpadku, feudálních přežitků a genocidy tak vzal osud do vlastních rukou a vykročil vstříc novým zítřkům. Revoluční cesta, po které se Čína vydala, byla obtížná a byť zpětný pohled nám umožňuje poukazovat na problémy a chyby, enormní přínos čínské revoluce a Maa pro čínský lid je nezpochybnitelný.
Mnohé se od jeho dob změnilo, tento článek ale není prostorem pro diskutování a analýzu charakteru současné Číny. Mohutná industrializace započatá v 50. letech umožnila, obdobně jako v SSSR a dalších socialistických zemích, nebývalý rozvoj a modernizaci celé společnosti. Čínský rolník v roce 1949 by byl šokován zjištěním, že za pouhých sedmdesát let se jeho země stane nejen plně industrializovaným, suverénním státem, ale velmocí soupeřící o světové prvenství v oblasti technologii a hospodářství.
Proto se dnes proti Číně vede tak zarputilý boj. Kolabující euramerická buržoazie, řítící se do propasti další ekonomické krize, mobilizuje proti Říši středu všechny síly. Nejvýraznější manifestací tohoto boje je probíhající obchodní válka mezi USA a Čínou [1], ale pro nás možná výraznější je fronta propagandistická, která bez ustání verbuje anachronické živly z celé Číny - od tibetských feudálních teokratů, přes pomatené staročínské a pověrčivé hyperzpátečníky [2] až k eurofilním neokolonialistům. Ale zatím, zdá se, bez úspěchů. Kde západní buržoazie zahnívá v rozporech společnosti, kterou sama vytvořila, Čína přebírá technologické prvenství, ať už v oblasti mobilních technologií, kosmonautiky, zelené energie či dalších. Kam se tato země vydá, je obtížné předvídat, ale ať už jí čeká návrat k plně socialistickému hospodářství nebo degradace do neoliberálního kapitalismu, jedno je jisté - nebýt Mao Ce-tunga a odvážného "stalinského" rozvoje oceláren a těžkého průmyslu, nebyl by dnes ani Huawei.
[1] https://en.wikipedia.org/wiki/China%E2%80%93United_States_trade_war (AJ)
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.