FIR připomíná 50. výročí Karafiátové revoluce v Portugalsku

Podrobnosti

Vytvořeno 26. 4. 2024

Twitter

Mezinárodní federace odbojářů (FIR) připomíná 50. výročí Karafiátové revoluce v Portugalsku

Zatímco antifašisté v mnoha evropských zemích slaví 8. květen jako den osvobození od fašismu a války nebo 9. květen jako Den vítězství, například v Itálii se 25. duben slaví jako Den osvobození na národní úrovni. Portugalsko si letos 25. duben připomíná jako 50. výročí „Karafiátové revoluce“. Při této příležitosti si toto významné výročí připomínáme v tomto prohlášení.

Dne 25. dubna 1974 byl společnou akcí odbojářů a levicových vojenských důstojníků svržen klerikálně-fašistický režim Antonia Salazara. Brzy ráno toho dne byla v katolickém rozhlase přehrána píseň „Grândola, Vila Morena“. To byl signál pro povstání. Movimento das Forças Armadas (MFA) se přesunulo do Lisabonu s vojenskými vozidly, aby obsadilo ministerstva, rozhlasové a televizní stanice a letiště. Tato akce se rozšířila po celé zemi. Povstání MFA bylo podporováno obyvatelstvem a bylo z velké části bez odporu. Revoluce vděčí za svůj název rudým karafiátům, které lidé vkládali do hlavně zbraní vzbouřených vojáků. Od té doby je „Grândola, Vila Morena“ hymnou portugalských antifašistů.

Po konci Mussoliniho vlády v Itálii v roce 1945 byl Salazarův režim nejstarší fašistickou diktaturou v Evropě. V roce 1932 byl jmenován premiérem a vytvořil nový klerikálně-fašistický stát („O Estado Novo“) se zákazem svobodných odborů a levicových stran, zatčením jejich vůdců a zavedením krajně represivního systému. Koncentrační tábor Tarrafal a věznice v Peniche, Aljube a Caxias se staly symboly perzekuce, jejichž nástroji byly politická policie, Portugalská legie, fašistická milice a vojenské jednotky Republikánských národních tříd.

Navzdory represím komunistická strana (PCP) budovala ilegální struktury a odbojové skupiny. Vytvářela pomocné organizace pro politické vězně a jejich rodiny. Viditelnými známkami odboje byla revoluční stávka 18. ledna 1934 a námořní stávka 8. září 1936. V důsledku toho režim zřídil 29. října 1936 na Kapverdách koncentrační tábor Tarrafal, který byl až do roku 1954 používán jako koncentrační tábor a později jako internační tábor pro bojovníky proti koloniálnímu osvobození. Vězeňské podmínky byly katastrofální. Internovaní umírali v „táboře pomalé smrti“ na podvýživu, zkažené jídlo a kontaminovanou pitnou vodu, nedostatek lékařské péče, nucené práce a mučení. Mezi vězněnými byli anarchosyndikalističtí stávkoví aktivisté, odboroví předáci, republikáni, antifašističtí opozičníci a celý sekretariát PCP.

Navzdory takové perzekuci odboj pokračoval. V červnu 1943 a 8. a 9. května 1944 byly zorganizovány stávky v lisabonské oblasti a v provincii Baixo Ribatejo a byly distribuovány podzemní letáky a noviny, zejména protiválečné manifesty sepsané PCP. Symbolem odboje byla pevnost Peniche, kterou Salazarův režim přeměnil na přísně střežené vězení. Lidoví vůdci odboje zde byli vězněni za nelidských podmínek. Kromě zpráv o mučení a dalších útrapách utvářejí vyprávění tohoto historického místa vzpomínky na dva velkolepé útěky. Komunista Jaime Serra poprvé uprchl v prosinci 1950. 3. ledna 1960 uprchlo deset komunistických vězňů, včetně Álvara Cunhala. Slezli po vnějších zdech pomocí lana vyrobeného z prostěradel.

Po svém útěku odešel Cunhal do exilu. Odtud pracoval pro antifašistické Portugalsko, jež dosáhlo osvobození od Salazarova režimu „Karafiátovou revolucí“ v dubnu 1974.

Nejen pro antifašisty v Portugalsku, ale i pro FIR a její členské federace byla „Karafiátová revoluce“ potvrzením jejich podpory odbojovým silám v samotném Portugalsku. O několik měsíců dříve aténští studenti ukázali, že už dlouho nevydrží ani režim řeckých plukovníků. Tímto způsobem se „Karafiátová revoluce“ v dubnu 1974 stala symbolem schopnosti překonat fašistické režimy, jako byla Frankova diktatura ve Španělsku a Pinochetův režim v Chile, prostřednictvím lidové moci a mezinárodní solidarity.

Dnes se zápas o dějiny odehrává také v Portugalsku. Od svého založení v roce 1976 URAP (União de Resistentes Antifašistas Portugueses; Svaz portugalských protifašistických odbojářů) bojuje za vhodnou veřejnou připomínku 25. dubna 1974 a za památník v pevnosti Peniche. Při tomto výročí tam má být konečně slavnostně otevřeno ústřední památník antifašistického boje – ve spojení s konferencí o antifašistickém boji v Portugalsku.

Ze serveru SOF (www.wftucentral.org ) přeložil (VS)

24. dubna 2024

• < Předchozí
• Další >