Zfilmovat nezfilmovatelnou knihu je výzvou pro nejednoho uznávaného režiséra. Nápad natočit film na motivy stěžejního díla politické ekonomie, Marxova Kapitálu, však dotáhl do konce až německý režisér a spisovatel Alexander Kluge. Jeho neotřelý tvůrčí počin se podle všeho trefil do příhodné doby. Více či méně přesvědčivých filmů, které vznikly na základě zdánlivě nezfilmovatelných knižních předloh, je hodně. Hlavně do klubových kin se chodí na filmy vzniklé podle obtížně uchopitelných literárních klasik, jako jsou Bulgakovův Mistr a Markétka, Grassův Plechový bubínek, Joyceův Odyseus nebo třeba Máchův Máj. Ale Kapitál je výzva pro skutečného experimentátora, jímž přední představitel nové vlny německé kinematografie z 60. let Kluge je. V německých obchodech s DVD tak v posledních týdnech v regálech s novinkami poutá pozornost zákazníků oranžový obal, který skrývá patrně jednu z největších kuriozit dějin světové kinematografie. Filmová esej s plným názvem Zprávy z ideologické antiky. Marx - Ejzenštejn - Kapitál je k mání za 29,90 eur (více než 800 korun).
Rozhodně nelze říct, že by šlo o záležitost pro pár desítek fajnšmekrů, kteří už roupama nevědí, co by si doma pustili. Například v berlínském obchodním domě s kulturními nezbytnostmi Dussmann se už několik týdnů drží v čele žebříčku nejprodávanějších novinek. Za poslední týden jsme prodali 20 kusů, což je velmi dobrý výsledek, komentuje to prodavač z oddělení filmů. Jméno velikána sovětské kinematografie Sergeje Michajloviče Ejzenštejna v názvu není náhodné. Právě jeho napadla jako prvního myšlenka převést zhruba 2000 stran textu z pera trevírského rodáka do pohyblivých obrázků. Sovětský režisér si 12. října 1927 do svého pracovního diáře poznamenal: Jsem pevně rozhodnut zfilmovat Kapitál podle scénáře K. Marxe - to je jediné možné formální východisko. Ejzenštejn právě dokončoval natáčení filmového opusu Deset dní, které otřásly světem, monumentální glorifikace říjnové revoluce z roku 1917. V tvůrčím deliriu, kdy pracoval ve dne v noci, jej napadlo zfilmovat hlavní dílo vědeckého socialismu. Ani u sovětské komunistické strany, ani v Hollywoodu se však tvůrce slavného snímku Křižník Potěmkin nedočkal podpory.
Klugemu okolnosti mimořádně přály. Po propuknutí globální finanční krize zaznamenali němečtí knihkupci už vloni zvýšený zájem o původní bestseller Karla Marxe. O tom, že se uvažuje o jeho zfilmování, se doslechla šéfka známého nakladatelství zaměřeného na náročnou literaturu Suhrkamp Ulla Berkewiczová, která chtěla rozšířit DVD edici svého podniku, a projekt podpořila. Kluge natočil 10 hodin filmu, v němž dvojroli Karla Marxe a příjemce sociálních dávek ztělesnil herec a muzikant Helge Schneider.
Nikoli samoúčelně komický rozměr mají podle deníku Die Welt scény, kdy spolu dva muži prostřednictvím mobilního telefonu filozofují o politice a básnictví. Jde o pestrou koláž slov a obrazů, v níž se dokumentární sekvence střídají s hranými scénami. Písmo a grafika hrají stejně důležitou roli jako hudba, muzikál a poezie. Ke slovu se dostanou i dnešní intelektuálové, jako jsou spisovatel Hans Magnus Enzensberger a filozofové Peter Sloterdijk a Oskar Negt. Jednu z kapitol, vlastně samostatný krátký film Der Mensch im Ding, natočil známý režisér Tom Tykwer (Lola běží o život).
Jak ale přiznává Die Welt, po téměř deseti hodinách filmu člověk nakonec neví, ani co se píše v Kapitálu, ani to, jak to s kapitalismem půjde dál. Ale co znamená teorie ve všech smyslech a co radost z myšlení, to si teď lze představit. Pomník, který Kluge postavil neuskutečněnému plánu Ejzenštejna, je pozoruhodně živý, zhodnotil deník.
dle HaNo
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.