Přečtěte si: Jak se dělají američtí prezidenti

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 4. 2009

Twitter

Význam knihy Jak se dělá prezident Spojených států amerických zkušeného publicisty Miloše Krejčího se násobí i v našich českých podmínkách s nedávno probíhající a ukončenou prezidentskou kampaní Baracka Obamy, posledního prezidenta USA. Myslím, že i v naší společnosti došlo k jakémusi zvlnění zájmu o vysokou politiku USA, podmíněnému i skutečným nebo také domnělým postavením USA ve světě. Miloš Krejčí přichází jako jeden z prvních právě včas a vydává knížku v nakladatelství Mladá fronta s usměvavými čtyřmi snímky na obálce, mezi nimiž většího rozměru je právě Barack Obama. Kniha má 247 stran a je myšlena i jako průvodce americkým volebním systémem od zřízení funkce prezidenta po souboj Barack Obama versus John McCain. K výrazným hodnotám Krejčího knihy patří věcnost a neiluzivnost obsahu.

Jako průvodce americkými politickými poměry (vzpomeňme na vzdáleně podobnou knížku Pavla Tigrida, věnovanou jakési mladé ženě chtějící se něco dovědět o politické kuchyni , v níž se vaří nejrozmanitější krmě. Zde je to ale přece jen jinak). Krejčí se dívá na americké poměry nikoli přes růžová skla brýlí a i v tom je její hodnota. Zasvěcuje čtenáře nejprve do okolností voleb v přítomnosti, která je ve znamení éry počítačů, což na straně jedné tvoří jinakost od voleb v časech, kdy se utvářel politický systém USA (ne náhodou má hned na začátku první kapitoly příměr o Benjaminu Franklinovi a bajce o staré mule). Krejčí si dobře uvědomuje, že volby jsou součástí amerického způsobu života, od hlasování o místních šerifech a sudích, přes volby v jednotlivých státech, až po volby do Kongresu a volby prezidentské (s. 7), a proto věnoval pozornost i americké ústavě, technice samotných voleb, v mnohém tolik odlišných od jiných, také údajně demokratických států světa. Dospívá k výstižné charakteristice postavení amerického prezidenta, a to bez pověr a iluzí , řečeno slovy S. K. Neumanna. Velmi zajímavé jsou pasáže knihy, v nichž se popisuje se značnou dávkou konkrétnosti řada profilů amerických prezidentů, z nichž vlastně každý z nich měl svůj lidský osud . Někteří se ale trvale zapsali do dějin lidstva, počínaje již Jiřím (Georgem) Washingtonem (1789-1797), zdaleka ne vzorným mužem a manželem svých žen. Není zde třeba připomínat jména dalších prezidentů, zejména ne těch z poslední doby, které ještě mají v paměti i nejstarší naši čtenáři, zatímco i řada opravdu významných politiků na prezidentském stolci již zapadla do šedivé minulosti . Také proto i český čtenář si ale rád pročte údaje o prezidentech, kteří měli nějaký význam i pro nás od doby budování státu (příkladem za všechny budiž Woodrow Wilson ad.). Nelze přeskočit ani kapitolu o amerických politických stranách, a to nejen o těch hlavních, ale i o vedlejších , a nezamyslet se nad tím, proč ve volbách mají význam jen demokraté a republikáni. Krejčí to nijak neskrývá, když píše o hlavní síle amerického dění, o penězích, neboť prezidentské kampaně jsou velmi finančně náročné a hrají tu roli i jevy nepříliš čestné, jako třeba korupce. Nad závěrečnými řádky Krejčího knihy opět je čtenář přímo vtažen do úvahy, co bude éra Obamova pro Ameriku i celý svět znamenat.

27. dubna 2009, Naše Pravda, Josef BÍLEK

• < Předchozí
• Další >