Lidice v nás

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 6. 2009

Twitter

Lidickou tragédii, jejíž odkaz je v podmínkách rostoucího rasismu a neofašism uvíce než aktuální, si letos připomínáme nejen pietní vzpomínkou a pochodem Praha - Lidice, ale zde i básní bývalého chargé d´affairs Kuby v ČR, Davida Pauloviche. Vzhledem k délce celé básně uvádíme pouze její větší část zejména úvod a zakončení

V rozčtvrcené zemi dřímá vesnice

pár desítek domů pár stovek lidí

Neukojení dobyvatelé opilí mocí

opilí zákonem krve a potu

Noční můra bdí po celou noc střílí

mladíky i starce za pouhé slůvko ?prý??

I starý farář zůstane s ovečkami

jako světec spočine v božím ovčinci

Ženy teď už vdovy okradené o děti

odváží dobytčák za ostnatý drát

A dětičky z té vísky příliš malé pro smrt

vlečou vlci do noci daleko od hnízda

Naživu nechají jen ty správné blond

s bledou kůží s očima nepřítele

Pro nečisté neblonďaté mají ránu z nemilosti

stačí že se narodili že bydleli v Lidicích

Bezbranné nožičky bezbranných dětí

cupitají nesmyslně cupitají k smrti

A pomsta spálí všecko do základů

stromy do kořenů chléb až na osivo

Běsnící nenávist odkloní i řeku

nebude voda nebudou Lidice

Svět oněměl hrůzou zírá na vrahy

pláče pro mrtvé souží se pro děti

Lidice však žijí to jméno se násobí

v ulicích v parcích v národech

Lidice jsou všude každé srdce pamatuje

že je třeba bdít dokud vrah nepošel

Nepřítel se snažil je z mapy vymazat

nic však nevymazal nevyvrátil nevypálil

Jméno se znásobilo stejně jako hlas

v ozvěnách srdcí minulost neumírá

Rodiny musí spát každou noc v bezpěčí

děti patřit k matkám a polibky k dětem

David Paulovich

• < Předchozí
• Další >