header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Lehce tvořený kapitalizmus

Máme tady problém. Když zaměstnavatel zaplatí všechny náklady na chod továrny a její administrativy, na výstavbu a suroviny, dopravu a distribuci, na všechnu inzerci a pojištění, ponechá nějakou hotovost na výměnu věcí, které byly ztraceny či zničeny - když to všechno je zaplaceno, to, co zbývá, je použito na zaplacení daní a zaměstnavatele, jeho kolegů (akcionářů) a dělníků, kteří vytvořili produkt.

Kdyby teď dělníci naléhali na to, aby dostali více peněz, pak by zřejmě byli zaměstnavatelé a jejich kamarádi nuceni si vzít méně. To by se jim nelíbilo. Takže zaměstnavatel udělá to, že se brání vůči mzdovým požadavkům, snaží se dělníky odradit nebo snad vyjednat o něco nižší vyrovnání, než původně požadovali. Pak, aby uvedl jejich zisky do původního stavu, zvýší ceny. Prosté.
Normálně ovšem určuje konkurence na trhu, co se dá dělat s cenami, samozřejmě vyjma těch, kdo se nevejdou do limitu. V jakém případě je pro ně limit nedosažitelný. Za této situace nastává inflace.
Během inflace někteří zaměstnavatelé zvyšují ceny, aby vyrovnali rostoucí mzdové požadavky dělníků, kteří pociťují vyšší ceny v obchodech. Někteří zvyšují ceny proto, že narůstají náklady na suroviny a někteří proto, že stoupají nájmy a úrokové sazby.
Je to všeobecná móda a každý se snaží prolézt. Ale pokud máte rádi kapitalistický systém, toto je jediný způsob, jakým může fungovat. Teď se zapojuje vláda, protože tu má své zájmy. Konec konců také nakupuje na trhu. Vláda se nebude snažit měnit systém. Sice by mohla, ale žádná stran zvolených do vlády se nikdy nenabídne, že to udělá. Namísto toho, když se ocitne tváří v tvář inflaci, vláda činí kroky ke zmrazení ekonomiky. Moc kroků na vybranou nemá. Představte si zasedání kabinetu (v tomto případě britského, ale to není až tak důležité), kde vláda rozhoduje o nalezení metod kontroly inflace. Tony předsedá.
„Dobře tedy, vládo, pojďte na to. Teď musíme potlačit inflaci, musíme snížit ceny. To je jasné, nevrtejme se v tom. Musí dojít k zastavení inflační spirály, ano. Také jsem si myslel, že byla celkem dobrá. Tak či onak, je to problém, se kterým se musíme vypořádat. Má teď někdo nějaký nápad? Ano, Gordon - snížit mzdy? Ano, velmi dobré. Myslíš, že to zastaví inflaci? Myslíš.
Johne, přeješ si promluvit. Odbory? Jaké odbory? Aha, tamty odbory. Skutečně, skutečně jakou pravdu máš. Příliš mnoho vměšování a ztratíme všechny přátele, jaké jsme kdy měli. Máme v odborech přátele, že? Co je, Johne? Neříkáš nic. Hmm.
Ano, Jacku? Držet nízké mzdy? To je nápad! Učiním o tom prohlášení. Jsi si jistý, že máš podporu ve svém volebním obvodu, Jacku? To rád slyším!
Nějaké další nápady? Omezit vládní výdaje? Hezké, Alistaire. Snížit množství peněz, které vláda vyplácí. Mzdový účet pro vládu klesne, ano, a tím požadavek padá a ceny se kvapem sníží. Skvělé, Alistaire, skutečně skvělé!
Johne, ty se hlásíš. Nezaměstnanost kvapem roste. To jsi říkal?
Vládní výdaje na sociální dávky by se zvýšily - Johne, namouduši, nejsi ani trochu úzkoprsý.
Ano, vím, že jsi přišel s názorem, ke kterému jsi dokonale oprávněn, že škrty ve vládních výdajích by znamenaly, že nepotřebujeme tolik jako mnozí jiní, jako učitelé a ošetřovatelky a popeláři, a museli bychom vydat mnoho peněz na sociální dávky. Johne, nemyslím, že to bude příliš užitečné. Točili bychom se v kruzích, kdybychom se věnovali tomuhle.
Gordone, říkal´s něco nebo si zase něco jen tak mumláš? Kapitalistický systém? Co ten má co dělat s tím, o čem právě hovoříme? Gordone, já vím o kapitalizmu všechno. Nemusím ti připomínat, z jakého prostředí pocházím. Ale protože se tak stalo dnes, kdy se tu pereme s inflací, tak se snaž soustředit na tenhle problém. Kapitalistickým systémem se budeme zabývat, až se zbavíme inflace. A teď, kdo další?
Martine, snížit mzdy, myslíš, a výdaje vlády, a tím snížit poptávku a dostat míru inflace níž - velmi dobré, Martine, velice smysluplné.
Ano, Johne, pamatuji si, co jsi řekl o nezaměstnanosti.
Ano, lidi, já vím o odborech. Odbory! Odbory! Odbory! Způsob, jakým někteří pokračují - ale ne, Gordone, snad ne zase kapitalistický systém?
Chceš se vrátit zpátky, Martine. Samozřejmě. Utáhnout si opasky? Ano, přiložit ruku k dílu? Tvrdě pracovat? Vynikající! Oběti? Skvělé! Ekonomická katastrofa - tohle všechno dohromady. To se mi líbí. Líbí se mi to, dobrá věc, Martine.
Řekli jsme oběti, Jacku. Ale, ty si myslíš, že jsi obětován - neboj se, synu.
Nuže dobrá. Myslím, že můžeme říci, že to byla upřímná a odvážná diskuse. Věřím, že jsme se dostali ke kořenům tohoto složitého problému. Došli jsme k některým jedinečným návrhům, které ukazují na tento problém ze všech úhlů pohledu. Mzdy a nezaměstnanost, a tak dále a vůbec. V každém případě můžeme ve vší skromnosti říci, že jsme k tomuto přistoupili docela radikálně, moderně a, prominete-li mi tento výraz, k věci. Okay tedy, vyražme a snažme se to střelit obyvatelstvu!“

(fiktivní reportáž ze zasedání britské vlády, věnovaného řešení inflace)


-----------------------------
Gary Denis, the Unity, Irsko
Překlad Vladimír Sedláček



Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .