Pohledem z druhé strany

Podrobnosti

Vytvořeno 16. 12. 2007

Twitter

Když sleduji probíhající předsjezdovou diskusi, vnímám, že je mnohdy skutečně ostrá a mnohdy na hranici či dokonce za hranicemi slušnosti resp. soudružství. Nejen mezi osvědčenými borci, kteřčí se již léta vzájemně škatulkují řadou nálepek, ale i mezi mladými. Předháníme se mezi sebou, kdo je větší komunista, kdo je ten správný komunista, kdo dělá to jediné správné. Odsuzujeme mladickou radikálnost některých a stejně tak pouhou levicovost druhých. Kritizujeme aktivitu jedněch mladých a pasivitu druhých. Srpy a kladiva na straně jedné a odmítání Che Guevary na straně druhé. Často za použití informací z tiché pošty, deformovaných polopravd.

Vážené soudružky, vážení soudruzi, pravda je ale taková, že nikdo z mladých nepřijde ke straně učesaný dle jakéhosi potřebného formuláře. Mezi novými příchozími budou vyčnívat různými způsoby jednotlivci, kteří mohou být největším přínosem pro stranu. Budou bouřit, kritizovat, dělat kraviny, chyby, omyly, mít úspěchy i porážky, ale budou se z nich i učit. Jestli vydrží – oni i my…
Bez správného přístupu k mladým a systému práce s mladými to ale nevyřešíme. Odejdou, zpasivní, jako desítky nadějných mladých, které jsem již při práci v stranickém dorostu poznal... Je vždy snažší kritizovat a nebo i vylučovat než diskutovat a pracovat... A jestli neumíme pracovat s vlastními lidmi, co se ke KSČM hlásí, jak pak budeme pracovat s jinými?
Zkouším se nad tím zamyslet i z druhé strany. Kdybych byl šéfem bezpečnostní služby, jistě bych uvítal bratrovražednou řežbu mezi těmi pár stovkami mladých, které strana má. A nejen to, snažil bych se tyto řežby i podporovat, případně trochu i vyvolávat. Nastrčenými figurkami, články, vypouštěním fám. Komunistickou stranu totiž nejde zničit zvenku – každý tlak na ní ještě semkne její řady… Ale zevnitř, přes vhodnou páku…. Přemýšlejme o tom…

Zdeněk Štefek

• < Předchozí
• Další >