Před několika dny nastoupila paní Polednová do výkonu trestu. Tak trapně vyústila předcházející soudní tahanice, proces se skoro devadesátiletým člověkem, jehož provinění je více než sporné, je-li vůbec nějaké. Kladu si otázku, za co byla vlastně paní Polednová odeslána na šest let za mříže a nenalézám uspokojivou odpověď. Pravda, všude čtu, že je tato žena spoluviníkem ve zločinu vraždy, ale řekněme si upřímně, není zde přání otcem myšlenky? Není to přání, aby byl někdo odsouzen, ze kterého vznikla obžaloba? Není to celé až příliš absurdní?
Vůbec tu nechci rozvažovat o tom, zda byl proces s Miladou Horákovou, ve kterém padly tuším další tři rozsudky smrti, vykonstruovaný či nikoliv. Je to příliš zpolitizované téma, zneužívané při vulgární antikomunistické kampani a dosud jsem neviděl skutečně objektivní zhodnocení celé věci, které by se oprostilo od běžných propagandistických frází. Spíše bych chtěl položit otázku, zda byl vliv paní Polednové vůbec takový, aby měla možnost ovlivňovat výsledek procesu. Odpověď je jednoduchá: Nebyl. Prvně proto, že prokurátor není soudce. Prokurátor vedl žalobu a vycházel z výsledků vyšetřování, které měl k dispozici a z platných zákonů. Za druhé proto, že obžalobu řídil prokurátor Urválek, právník, který vystudoval za první republiky a rozhodně nebyl ?dělnickým" kádrem, jak je čas od času ve zvyku uvádět, jde-li o zesměšňování Polednové. Obžaloba byla tedy v režii někoho jiného a Polednová zde byla víceméně na ?zaškolení". Není snad třeba připomínat, že samotný Urválek, který vystupuje na archivních záběrech snad ve všech současných dokumentech, zabývajících se procesy padesátých let, byl později popotahován.
A tak vlastně militantní hledači ?komunistických zločinců" přivedli na lavici obžalovaných nevinného člověka a hrozili mu v nejvyšší sazbě patnáctiletým trestem. Je otřesné, že celá věc vůbec došla až do současné podoby, kdy skutečně zaklapla mříž, ačkoliv z celé trapnosti bylo možné ještě vybruslit, ať už formou prezidentské milosti, či prostě uznáním toho, že paní Polednová nemůže ze zdravotních důvodů trest nastoupit. Jenže nenávist, žíznivost po ?sekání" hlav, pomstychtivost, to vše bylo silnější, než lidskost a zdravý rozum.
Stalo se. Paní Polednová je ve vězení. Naproti tomu třeba Milan Paumer, který se prokazatelně účastnil brutálních vražd ve skupině bratří Mašínů, je na svobodě. Nejen na svobodě. Kandiduje dokonce do Evropského parlamentu, loni kandidoval v krajských volbách. A ve volných chvílích prý chodí vykládat dětem do škol o tom, jak ?bojoval" proti socialismu. O tom, jak jeho ?spolubojovnící" podřezávali příslušníka SNB. Jak se jeví proces s paní Polednovou z tohoto úhlu pohledu?
Paní Polednová je prý poslední člověk, který se účastnil procesu, a dosud žije. Další z prokurátorů zemřel v loňském roce a tak ušel z hledáčku současných inkvizitorů. Neprovinila se snad paní Polednová nakonec hlavně tím, že se dožila dnešních dnů? V každém případě je tato žena obětí současné doby. Nebojí se její žalobci, že jednou bude někdo chtít soudit i je?
Jan Vitvar, Komise mládeže PR KSČM
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.