Kdo bude hrobařem kapitalismu

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 1. 2004

Twitter

Často v diskusi slýchám, jak ti zlí komunisté by zakázali používání internetu a podobné nesmysly. Pokusím se teď na chvíli zapřemýšlet, jak by se současní komunisté měli postavit k informačním technologiím a jejich vývoji. Otázka tedy zní: jak se staví současní komunisté k rozvoji IT a robotizace? Předně největší boom prodělal internet a IT všeobecně zhruba od poloviny devadesátých let minulého století, takže nevíme ani my, ani naši oponenti, jak by se komunistické vlády minulého systému postavily k tomuto médiu. Každý má svůj pohled a ani jedna strana tu druhou nepřesvědčí.

Když se podíváme na současné rozložení a transformace tříd, tak zjistíme, že klasická dělnická třída se přesunula dál na východ (Indie, Malajsie, Indonésie atd.), kde je pro potřeby kapitálu lepší prostředí. Tedy možnost dětské práce, neexistující nebo nefungující odbory, chudoba, nezaměstnanost, žádné pracovní zákonodárství, autoritativní režimy - tedy podstatné faktory, které snižují cenu práce a kapitálu zachovávají zisky. Dělnická třída se začíná formovat do nové podoby, říkejme jí počítačový proletariát a cognitariát (vědečtí pracovníci). Tato třída si zatím neuvědomuje své postavení a svou dějinnou úlohu. K nabourání jejího třídního vědomí přispívají i často vysoké platy, které ovšem neruší vztah vykořisťování. Málokdo si totiž dnes uvědomuje, že do tříd nejsou lidé členěni podle platů, ale podle svého postavení k výrobním prostředkům. Tato nová podoba dělnické třídy přispívá k pokroku lidstva mílovými kroky. To vše je v pořádku a kapitál tento pokrok v oblasti výrobních sil ZATÍM podporuje. Díky počítačům a robotům se zvyšuje efektivita práce a internet boří všechny vzdálenosti co se týká komunikace. To jsou dvě věci, které na určitém stupni rozvoje (podle mého soudu) začne kapitál brzdit.

Pokud se podíváme na rozvoj počítačové techniky, tak uvidíme nesmírný nárůst a stále zvyšování a zrychlování strojů. Tento rozvoj pomáhá třídě kapitalistů ke snižování počtu zaměstnanců, při zachování výkonnosti podniku (mnohde se výkonnost i zvyšuje). I toto je jeden z důvodů, proč se plní úřady práce. Při pohledu dále do budoucnosti se dá říci, že může nastat situace, kdy pokrok dojde do takového stádia, že továrna bude jeden velký robot, kde strčíte na jedné straně dřevo a drát a na druhém konci budou vypadávat z robota pastičky na myši … (samozřejmě je to jen příklad). Pak bude kapitalistovi stačit jeden dva zaměstnanci, kteří budou hlídat robota resp. nějakou kontrolku a to bude jejich celá práce. Ale co ostatní? Co bude s těmi ostatními, s těmi dělníky, kteří přišli o práci? Budou na podpoře? Kdo bude pak ty pastičky kupovat? Co by tato továrna znamenala pro ostatní kapitalisty? Je reálné, aby v takovém případě ještě existoval kapitalismus? Pokud to vezmeme popořadě, pak ostatní opravdu skončí na podpoře, není reálné aby si všichni bývalí zaměstnanci pořídili svou továrnu na pastičky se stejným vybavením (robotem). Kdo bude kupovat pastičky, pokud bude na podpoře? Podpora je příjem tak akorát na přežití, pokud ne, kdo by kapitalistovi hlídal robota za peníze, které v podobné míře dostane na ÚP … Ostatní kapitalisté také snižují své náklady a takováto továrna by v nich vyvolala potřebu podobného vybavení. To znamená propouštění dalších dělníků v tomto oboru. Robotizace bude znamenat minimálně krizi ne-li zánik kapitalismu. Kdo bude kupovat zboží? Za co?

Tento vývoj předvídali klasikové v Manifestu, kde říkají:“Buržoasie ….je neschopna panovat, poněvadž není schopna zajistit svému otroku existenci ani v rámci jeho otroctví, poněvadž je nucena nechat ho klesnout do postavení, kdy ho musí sama živit, místo aby byla živena jím.“

Když se podíváme kolik lidí je bez práce (10%), jak se dle průzkumů využívá pracovní doba (60%), pak nezbývá než konstatovat, že podmínky pro snížení pracovní doby jsou již přezrálé. Trochu si započítáme:

5 mil. zaměstnaných lidí při 8 hod. pracovní době za jeden měsíc (20 dní) představuje 800 mil. hodin práce. Budeme počítat s nějakou tou zahálkou a počítejme s tím, že využíváme 70% pracovní doby. Z 800 mil. hodin odečtěme 30%, zbude nám: 560 mil. hodin. Pokud zpětně vydělíme tento výsledek 20 dny (měsíc) tak na jeden den je potřeba 28 mil. hodin od všech pracovníků. Zahrňme všechny nezaměstnané i zaměstnané a zjistíme, že pokud bychom chtěli mít plnou zaměstnanost, plně využívat pracovní dobu a přitom nebýt v práci „zbytečně“ pak stačí aby pracovní doba byla : 5,1 hod. …

Závěr z tohoto počtu: požadavek KSM ke snížení pracovní doby na 30 hodin týdně je již nyní plně obhajitelný a reálný. Samozřejmě nepočítal jsem s jistou mírou přesčasů, ale ta je na druhou stranu kompenzována někde nižší pracovní dobou, nemocemi a dovolenou. Výpočet je velmi hrubý a pokud se někomu nelíbí, může oponovat a přepočítávat. Jedná se o data v ČR, někde jinde to bude trochu jinak … Pokračující rozvoj techniky bude znamenat snižování konečného výsledku, i když samozřejmě i tento rozvoj bude znamenat další potřebu práce, ale vznik nových nároků bude kompenzovat snižování pracovní doby v jiném odvětví … Příklad pastičky byl použit v jedné diskusi na stránkách HaNo, proto jsem jej použil pro tento článek.

Je čas na vyvození závěrů, jak bychom se měli postavit k rozvoji informačních technologií a robotizaci. Myslím, že z výše uvedeného je zřejmé, že vývoj bude překážet samotným kapitalistům, kteří se budou snažit v zájmu zachování systému pro ně nejlepšího, tedy kapitalismu o jeho zbrždění. Nebudou s to, se s pokrokem sami vypořádat. Logika kapitálového vztahu se dostane do akutního rozporu s logikou rozvoje výrobních sila člověka jako takového.Rozvoj výrobních prostředků bude zpomalen a to bude rozpor, který budou chtít odstranit počítačoví proléti a vědečtí pracovníci. Zde je jiskra nové revoluce. Revoluce, která by mohla vést k tomu o co nám jde, tedy k sociálně spravedlivé společnosti, k socialismu. Má odpověď tedy zní: jako komunisté, kteří se hlásí k pokroku, bychom určitě měli tento podporovat.

vjm

{moscomment}

• < Předchozí