Účast studenta z Třeboně na konferenci TOP 09, jež měla dát novou náplň antikomunistům, svědčí o úzkém propojení "hladovkářů" a dalších místních aktivistů s touto pravicovou stranou. Osobně pak Karla Schwarzenberga, jenž také na zmíněné konferenci měl hlavní referát.
Jsme ale u oněch "hladovkářů", kteří týden co týden chtějí hladovět za někoho, kdo "neprávem" byl odsouzen k trestu smrti "komunistickým režimem". Pro ty, co nevědí, oč jde, jen malé vysvětlení.
Od večera jednoho dne do podvečera dne druhého vybraný člověk nesmí jíst, pít alkohol a takto prokazatelně trpět. Pak ho vystřídá někdo jiný z předem dohodnutého seznamu. Tak tomu bylo a je i v týdnu od 15. února do 3. března.
Za koho vlastně oni aktivisté tak děsivě trpí, že z toho mohou mít těžké zdravotní následky? Zdravotní sestra Petra Tučková si vybrala Vojtěcha Lacka, jenž údajně, alespoň pro tisk, byl odsouzen k trestu smrti v padesátých letech za velezradu. Jenže ono to všechno nebylo tak jednoduché.
Lacko byl zadržen za pokus o přechod státní hranice už v září 1948. Čekal ho trest, zřejmě v té době ještě nikoli příliš dlouhý (viz odsouzení za stejný neúspěšný pokus jednoho z bratrů Mašínů). I proto chodíval ještě ve vyšetřovací vazbě v doprovodu pracovat.
Z vazby se však rozhodl utéci a za pomoci zvenčí dokonce získal pistoli s náboji a při jednom takovém převozu na pracoviště při pokusu o útěk zastřelil člena doprovodu a druhého zranil. Přejít hranice se mu však nepodařilo. Byl zadržen vojenskou jednotkou, která se náhodou v prostoru nacházela.
Nebo hladovějící logista Jiří Zelený. Jeho vzorem je Jaroslav Vetejška. Ten prokazatelně byl vyškoleným agentem francouzské zpravodajské služby a v jejích službách plnil zadání na jižní Moravě. Kromě svých dalších úkolů se, už z vlastního rozhodnutí, účastnil zde i "odboje".
Jeho zásluhou při přepadu skladiště závodní milice skupina, již pomáhal zorganizovat, získala pět pušek a střelivo. Pokus o další přepad se sice už neuskutečnil, ani záměr vyhodit do povětří dvě cisterny nafty, ale byl prokazatelně připravován. Zato však vyšel útok na příslušníka StB, jenž byl přidělen k ochraně naftových závodů v Hodoníně. Před jeho bydlištěm ho Vetejška zastřelil.
A je tu ještě třetí do počtu. Oldřich Pecl, za nějž si zdraví hladovkou ohrožuje Richard Schmidtmajer z TCM Bohemia. Vetejška jako důstojník SNB, dokonce jeden z velitelů, podával zprávy americké rozvědce, a to jak bezpečnostního, tak ekonomického charakteru. I on byl po odhalení odsouzen k nejvyššímu trestu. Byli odsouzeni právem?
Nebo, jak tvrdí hladovkáři, šlo o zmanipulované procesy? Dnes za vraždu policisty dokonce ve službě by vrah mohl dostat až výjimečný trest, tedy dvacet let či doživotí. Tehdy to, bohužel, byl trest smrti. Za špionáž hrozí i dnes, zvláště jde-li o dokumentaci státně bezpečnostního charakteru, také vysoké tresty. Ve Spojených státech i "trojnásobné doživotí". Je třeba ještě něco dodat?
Autor: Jaroslav KOJZAR
Zdroj: Haló noviny
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.