Mají být účastníci zločinných válek označováni za hrdiny?

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 7. 2014

Twitter

Války, které největší světové velmoci, vedené Spojenými státy vedly ve 20. a 21. století proti Iráku, Jugoslávii, Afghánistánu, znovu proti Iráku, Libyi, Sýrii a Rusku prostřednictvím ukrajinských fašistů, byly rozpoutány pod nejrůznějšími lživými záminkami (prosazování svobody a lidských práv, boj proti světovému terorismu a extremismu) a mají jediný cíl - pokračovat v prohlubování a upevňování globální imperialistické hegemonie. K pochopení podstaty nutnosti vedení imperialistických válek je potřeba poznat imperialistickou, kolonialistickou orientaci "klasického neboli čistého kapitalismu", která byla rozkryta již na počátku minulého století v díle Rosy Luxemburgové (Akumulace kapitálu 1908) a V. I. Lenina (Imperialismus, jako nejvyšší stádium kapitalismu 1916).   

Na čem je toto hodnocení založeno?  

Na tom, že kapitalismus se nemůže reprodukovat a tedy rozvíjet na bázi svých vlastních prostředků, bez toho, aniž by vykořisťoval kolonie a území mimo hranice svého vlastního kapitalistického státu. V. I. Lenin ve své práci o teorii imperialismu poukázal na obrovský rozsah loupení přírodních zdrojů ze závislých států, které realizuje finanční kapitál západní Evropy, Velké Británie a USA. Lenin na příklad uvádí: od roku 1865 do roku 1898 se národní důchod Velké Británie téměř zdvojnásobil a "příjem" ze zahraničí za toto období se zvýšil 9 x, na úkor neekvivalentní (koloniální) výměny na trhu zboží.  

Vycházeje z této linie analýzy imperialistické formy rozšířené kapitalistické reprodukce ruský politolog S. G. Kara-Murza ve svém díle nazvaném "Práce V. I. Lenina: "Imperialismus, jako nejvyšší stádium kapitalismu - soudobé čtení" (2004), ukazuje na to, že "cyklus rozšířené kapitalistické reprodukce" nemůže být závislý pouze na výsledcích práce dělnické třídy, tedy na přisvojení nadhodnoty.  

Kapitalismus potřebuje trvalý přísun zdrojů mimo vlastní kapitalistický stát nebo společenství imperialistických států (z rozvojových zemí).

Tato činnost nemůže být ukončena prvotní akumulací kapitálu, ale musí pokračovat nepřetržitě.

Lenin uvádí: "čím je vyšší stupeň rozvoje kapitalismu, tím více pociťuje nedostatek surovin, dochází k vyostřování konkurence, honby za zdroji surovin po celém světě a zvyšování boje za získání kolonii". Je tedy evidentní, že západní imperialistické státy vybudovaly samy sebe ze surovin kolonií.  

Po rozbití SSSR a světové socialistické soustavy pokračovalo osvojování cizích přírodních zdrojů bez problémů až do nástupu rozvoje čínské ekonomiky. Čínská vláda se ve spolupráci s Ruskem a státy BRICS rozhodla zabrzdit rychlý postup přivlastňování světového přírodního bohatství Západem, na což reagoval globální imperialismus novými válečnými hrozbami a rozpoutáním nových válek. 

Současné války jsou součástí pomalého, ale zatím nezastavitelného procesu globálního konfliktu o suroviny mezi hlavními imperialistickými velmocemi a Ruskem, které v současnosti a to i přes odpor vlastní oligarchie spolupracuje s lidovou Čínou.

Imperialismus ovšem úspěšně prosazuje své zájmy v Rusku a ČLR prostřednictvím WTO, Světové Banky a MMF a v Rusku i prostřednictvím partnerské smlouvy s NATO, kterou se ke škodě ruského lidu ruská vláda snažila dodržovat.

Mají být tedy účastníci zločinných válek k prosazování světové imperialistické diktatury po II. světové válce označování za hrdiny? 

V současnosti má malé Česko asi 12 000 novodobých válečných veteránů. Za účast v jakých válečných operacích se mají pyšnit titulem válečný veterán? Která z těchto válek, ve kterých bojovali proti ženám a dětem byla spravedlivá? Na smrti kolika těchto nevinných lidí se společně se všemi vrahy ze států NATO podíleli? Je vůbec možné oslavovat dobře placené žoldnéře a odměňovat je státními vyznamenáními za hrdinství ve zločinných válkách? Může být vůbec účastník zločinné války považován za hrdinu? Asi může. Donedávna bylo hrdinství vojáků armád Německa a jeho spojenců bojujících ve II. světové válce proti SSSR oficiální součástí jejich vojenských tradic. V Iráku a Afghánistánu pomáhali čeští žoldnéři, nyní veteráni prosazovat společně s Američany a jejich lokaji návrat do středověku. Bez amerických válek proti muslimským zemím by se nikdy nepodařilo jejich tajným službám vyhrotit rozpory mezi hlavními sektami Islámu Šíity a Sunnity a využít zpolitizovaného Islámu k vybudování teroristických sítí typu al-Kájdy a zneužívat muslimy k plnění vlastních záměrů. Bojovat proti Sovětské armádě v Afghánistánu, pak z nich vytvořit teroristická uskupení a nasazovat je postupně na Severním Kavkazu, v Jugoslávii, Iráku, Libyi a nyní Sýrii. Přenést na ně odpovědnost za všechny teroristické provokační aktivity organizované americkými, saudskými, katarskými a jejich spojeneckými tajnými službami. 

V době, kdy již nikdo nedokáže spočítat zadluženost České republiky, kdy vznikají na základě popření volebních slibů pravicové koaliční diktatury, které povedou pracující do otroctví, poskytují buržoazní vlády české žoldnéřské armádě dostatek prostředků, aby se mohla zúčastnit provokačních cvičení NATO typu "Steadfast Jazz" proti Rusku, nakupovat novou bojovou techniku a vysílat vojáky k obhajobě nikoli "národních zájmů", ale zájmů světového finančního kapitálu do zemí, které si potřebuje podrobit.

To všechno v době zhoršující se sociální situace pracujících, charakterizované narůstající kriminalitou, sebevraždami a tak zvanými babyboxy. Kam dovedly buržoazní vlády za pouhých 24 let tuto zemi?

Východisko z této diktatury světového kapitálu, institucionalizované systémem nezávislých Centrálních bank, by měli znát pouze komunisté, nejen však znát, ale snažit se ho i prosazovat do vědomí pracujících.

Známý americký progresivní publicista Stephen Lendman v článku "Pokrytectví Dne veteránů" uveřejněném na stránkách Global Research, 11. 11. 2013 k tomuto světovému "svátku" napsal:

11. listopad byl oficiálně označen za "Den veteránů" v roce 1954 v USA, kdy prezident Eisenhower podepsal zákon o jeho vzniku a vydal k tomu speciální prezidentskou směrnici. Na jejím základě vznikl "Národní výbor pro organizování vzpomínkového dne", jehož hlavními součástmi jsou přehlídky a veřejné oslavy. Od počátku bylo jeho účelem kamuflovat glorifikací hrdinství zločinnost imperialistických, nespravedlivých válek. Nikdy nebyly vedeny k nastolení míru, nikdy nešlo o nutnou obranu, to ale imperialismus dokonale zastírá.

"Den veteránů" je zneuctěním živých i mrtvých účastníků válek. Ignoruje permanentní americké bezpráví. Washington se vždy snažil, aby bombastickými oslavami zastřel před svými občany to, co je pro imperialistický militarismus podstatné: hrubé agrese, permanentní války proti lidstvu, masové vraždění a destrukce, okupace a rabování majetku a přírodních zdrojů okupované země, vykořisťování levné pracovní síly, snahu o dosažení globální hegemonie, která vede pracující do stavu nepopsatelné lidské bídy.

Bezpráví a neřest jsou trvale hlavními znaky amerického válečného programu.

Americkému imperialismu nikdy nešlo o národní bezpečnost ani o to, aby se svět stal, jak tvrdí jeho buržoazní vlády, "demokratičtějším". Vždy šlo pouze o systematické lži. Mladí muži a ženy jsou verbování do armády na základě vylhaných záminek pro jejich účast ve válkách. Propaganda glorifikuje válku jako jediný prostředek k dosažení bezpečného světa. Jejím hlavním heslem je americký pseudo-patriotismus.

Národy jsou ničeny pod záminkou jejich osvobození. Plundrování dobytých území je označováno za ekonomický rozvoj. Imperiální bezpráví je nazýváno humanitární intervencí, bezohledná okupace demokracií.

Rozhodující je ovšem pouze to, co přináší zisk finančnímu kapitálu. Americký militarismus se snaží učinit svět bezpečnějším, ale pouze pro bankstery a jiné korporativní grázly.

Po pravdě řečeno mladí lidé jsou považování od počátku za kanonenfutter. Jejich verbíři to dobře vědí. Jsou využíváni, zneužíváni a po odsloužení závazku, ale i v průběhu služby, ignorováni. Jedna válka následuje za druhou. Napadené národy jsou devastovány a jejich země pustošeny buď najednou nebo na vícekrát.

Pokud by "Den veteránů" měl sloužit spravedlnosti, musel by se stát příležitostí pro odsouzení zločinných válek, jejich prevenci a odkrývat záměry amerického a světového imperialismu a změnit se v Den míru.

Ve svém týdenním projevu již loni 9. 11. 2013 prezident Obama ignoroval (jako vždy) to, co je nejdůležitější. Nepřekvapil nikoho. 

Ostatně, jako všichni američtí prezidenti od vzniku USA i on má svou vlastní pravdu, kterou pracující považují za obvyklé lži.

Svůj projev započal děkováním nejslavnější generaci, která osvobodila ostrov za ostrovem v Tichém oceánu a zbavila miliony lidí fašistické diktatury.

V zájmu koho byla tato diktatura nastolena by měli vědět především komunisté.

Velmi krátké období socialistické výstavby v SSSR, které se začalo projevovat na zvyšování životní úrovně sovětského lidu, dovedlo americký finanční kapitál k rozhodnutí financovat obnovení vojensko-průmyslového komplexu imperialistického Německa vedeného Hitlerem, podpořit jeho nenávist ke komunistům a orientovat ji na likvidaci prvního socialistického státu světa. Motivy pro světovou hegemonii se nezměnily. Získat nadvládu nad všemi světovými teritorii. Zlikvidovat jakékoli pokusy o prosazení společenského vlastnictví výrobních prostředků, přírodního bohatství, půdy. Různé jsou pouze formy a metody prosazování dosažení těchto cílů.

Práce amerického politologa Antonyho Suttona přivedly pozornost amerických politických elit k zaujetí farizejských postojů k řízení globálních politických procesů. Takovým způsobem došlo i k přípravě II. světové války. Podpora sovětské industrializace na jedné straně a remilitarizace Německa na straně druhé. Výsledkem se měla stát absolutní hegemonie Spojených států v poválečném světě.

Tento fakt potvrdil i legendární vojenský zpravodajský důstojník Jurij Drozdov ve své knize "Zápisky šéfa nelegální rozvědky": Dnes si již nikdo nevzpomíná na skutečnost, že příprava II. světové války začala již v roce 1929 na setkání prezidenta USA Herberta Hoovera s představiteli významných podnikatelů z "Centra Russel". Ti prezidentovi sdělili, že se přibližuje světová krize, které se Spojené státy mohou vyhnout pouze tím, že se pokusí změnit uspořádání sil ve světě. K tomu je potřeba pomoci Rusku, aby se s konečnou platností zbavilo devastované ekonomiky - důsledků občanské války a současně pomoci Německu, aby se zbavilo nátlaku Versailleské smlouvy. K tomu byly nezbytné potřebné finance - několik miliard USD. Cílem bylo poštvat proti sobě Rusko a Německo, z nichž jeden měl být ve válce zničen (předpokládalo se, že Rusko), takže Americe měl zůstat pouze jediný protivník. Finance nakonec USA uvolnily. A stejné americké koncerny, které pomáhaly SSSR obnovit ekonomiku, stavěly nové závody a pomáhaly stavět Dněprogess, obnovovaly a vyzbrojovaly Německo. Plán nevyšel, Německo nezvítězilo. Na válce nejvíce vydělal světový a hlavně americký imperialismus, který ze zisků žil další desetiletí. Navíc v průběhu války vzniknul vojensko-průmyslový komplex, který se stal pro dalších 68 let hlavním zdrojem vyvolávání světového napětí a válečných konfliktů.

Obama pokračoval s tím, že děkuje všem hrdinům, kteří riskovali životy v tvrdých korejských mrazech a vedrech Vietnamu a všem hrdinům, kteří bojovali v amerických válkách po 11. září 2001 v Iráku a Afghánistánu.

Zapomněl podotknout, že všechny války, které vedly USA od roku 1945, byly nezákonné a nespravedlivé, že šlo o předem připravené agrese, rozpoutané na základě provokací připravených americkými tajnými službami. Nikdo z těch, kdo se jich zúčastnil, nemá právo být na to hrdý. Bývalí i současní představitelé administrativy, stejně jako generálové a důstojníci Pentagonu, kongresmani a senátoři, kteří jejich akce schvalovali, nejsou ničím jiným než válečnými zločinci.

Obama označil za svou nejvyšší prioritu ujištění veteránů, že nikdy nebudou mít problémy s nalezením práce, když se vrátí z válek domů. Při tom dobře ví, že to není schopen zajistit v době, kdy nezaměstnanost je na úrovni "Velké krize" třicátých let dvacátého století. Statistické údaje zaměstnanosti jsou falšovány. Většina pracovních míst není honorována tak, aby se z toho dalo slušně žít. Miliony bojují o to, aby přežily, stejně tak i veteráni.

Národní koalice pro veterány - bezdomovce uvádějí jejich počet 63 000. Jejich počet se zvyšuje. Odpovědnost nesou lhostejní státní úředníci. Veteránům poskytované služby jsou ubohé. Nejsou podnikány žádné kroky ke snížení jejich nezaměstnanosti.

Americký kapitalismus žene USA do dalších válek. Pomoc veteránům ho nezajímá. Veteráni jsou nahrazováni novými rekruty posílanými do válek. Ti ovšem ani nevědí, proč jdou bojovat. Po návratu jsou ignorováni stejně jako jejich předchůdci.

Sebevraždy aktivních vojáků i veteránů dosahují rekordní úrovně. Aby se o tom občané nedozvěděli, média jim poskytují pouze omezené informace.

Tento stav Obama ovšem ignoruje, jeho zajímají pouze úkoly, které před něj staví finanční kapitál - pokračovat v dalších válkách. Ztráty způsobené v boji nebo sebevraždami ho nezajímají.

Vojáci i veteráni jsou pod neúnosným emočním tlakem. Každodenní trauma se zvyšuje, všichni zoufale hledají východisko, mnozí volí sebevraždu. Je to jejich poslední volba.

Ostatní jsou vyčerpaní. Denní stres je strašný a boje, kterých se účastní, ho dále vyhrocují. Mnozí to nedokáží překonat. Amerika zabíjí sama sebe.

Posttraumatický stres se šíří jako epidemie a působí na stovky tisíc vojáků i veteránů. Oficiální data tento problém zkreslují. Nezávislé průzkumy ukazují, že téměř polovina veteránů z Iráku a Afghánistánu je tímto stresem zasažena.

Nikdy nebudou tím, čím byli dříve. Jsou traumatizováni. Mnozí již dále nemohou. Jejich utrpení prochází mimo pozornost kompetentních orgánů i obyvatelstva. Pomoc, kterou jejich stav vyžaduje, nedostávají. Protože se neléčí, jejich stav se dále zhoršuje. Zdravé mladé lidi mění válka ve fyzické a duševní kriply. Válka jako peklo, které prožili, přežívá v jejich myslích. Posttraumatický šok brání jejich zapojení do normálního života stejně jako protézy nahrazující jejich končetiny.

Nejde pouze o narušení emocí. Psychická onemocnění nelze rovněž snadno vyléčit. Šokující sebevraždy to jen potvrzují.

Podle autora je ohroženo nesčetné množství veteránů. Počet jejich sebevražd se trvale zvyšuje. Pokrytecké oslavy mají zakrývat pravdu. Od prezidenta Obamy nelze čekat pravdu. On sám, stejně jako jeho předchůdci je pouze nástrojem amerického militantního imperialismu.

Imperialismus se však s problémem veteránů dokáže vyrovnat.

Vědecko-technický náskok ve vojenské oblasti mu umožňuje likvidovat nepřítele prostřednictvím vysoce přesných zbraní: nejrůznějších druhů bezpilotních letounů, nových typů křídlatých raket s dosahem postačujícím k likvidaci sil mezikontinentálních jaderných raket v Rusku i ČLR, řiditelných pum a další techniky.

V kauze beztrestné likvidace "nepřátel USA" vsadil laureát Nobelovy ceny míru na tyto zbraně a nespletl se. Již žádní budoucí američtí mrtví nebo ranění veteráni. Za 8 let vlády Bushe mladšího byly bezpilotní letouny - drony použity k likvidací živé síly pouze 52x. Za první čtyři roky vlády Obamy nejméně 10x více a to pouze v Pákistánu, Afghánistánu a Jemenu. Při tom nejsou zaregistrovány útoky ve válkách proti Libyi a Mali.

Současná hlava Bílého domu našla slabé místo v zahraniční politice svého předchůdce a odstraňuje ho.

Rakve s padlými americkými vojáky, stejně jako léčebny pro trvale zneschopněné veterány nemají nejlepší vliv na nálady voličů. Proto ty, kdo představují údajnou hrozbu zájmům USA, je lepší likvidovat buď rukama najatých žoldnéřů ze sousedních, Americe oddaných států, anebo dálkově řízenými drony, křídlatými raketami anebo chytrými pumami.

Sázka finančního kapitálu na Obamu byla excelentní. Nejenže se mu podařilo ochromit protestní hnutí Američanů, kteří mají jinou barvu kůže než bílou, ale dokázal, že se dokonale vyzná i ve vraždění nepotřebné populace ve světě.

Americká zahraniční politika byla vždy založena na hrozbě násilím. Obama ji dovedl k dokonalosti. Bush podepsal tak zvaný "Patriotický zákon", který poskytl vládě a jejím tajným službám nemezené kompetence ke sledování všech občanů USA a jak se později potvrdilo odhaleními Snowdena i občanů a vlád celého světa.

Všichni američtí prezidenti mají jeden společný rys. Plní přesně přání těch, kdo je nominovali na jejich funkce: prosazovat vojenskou globální nadvládu. A to i za cenu jakéhokoli zločinu a nepředstavitelných podlostí.

K.K.

• < Předchozí
• Další >