Zatkli skupinu levicových teroristů! Chystali útok na vlak! Policie nás ochránila před krveprolitím! Tak je nám prezentován zásah proti skupině anarchistů, zatčení 11 lidí, nalezení výbušnin, a obvinění vznesená proti nim buržoazní mocí. Tak ji prezentují kapitalistická média.
Když ovšem prohledáme zprávy, zjistíme, že se jednalo o anarchistickou skupinu tzv. Síť revolučních buněk, jejímž cílem neměl být vlak plný lidí (jak by se mohlo zdát), ale železniční vojenský transport NATO. Že cílem zatýkání a perzekuce bylo mnohem více lidí, kteří byli jen aktivisty a neměli nic společného s touto skupinou (rozhovor s jedním ze zatčených zde). Že byla skupina infiltrována policejním agentem, že již dříve byl plánován první pokus o útok, který se nezdařil a že před druhým došlo k zatýkání. Proč agent nezabránil prvnímu pokusu a policie jednala až o tolik později, se můžeme jen dohadovat.
Tři lidé čelí obvinění s možností odsouzení až k 20 letům nebo k doživotí , což je notně vysoký trest za údajnou přípravu trestného činu, ovšem neprokázanou.
Síť revolučních buněk se projevovala již dříve sérií prohlášení, kterými vyzývala k boji s kapitalismem. Pokud jim máme věřit, přihlašovala se k sérii žhářských útoků na automobily, většinou policejní, což vydávala za útok na kapitalistickou moc. Nyní měla přistoupit k plánům na bombový útok na vojenský transport. Podle sestry obviněného to dotyčný chápal jako příspěvek k ukončení válek.
Můžeme mít sympatie s pacifistickou motivací, ale vždy musíme mít na paměti prostředky v kontextu dané situace. Za určitých okolností mohou být individuální útoky a sabotáže přínosné k celkovému cíli a v minulosti takové okolnosti nastávaly. Například během nacistické okupace a za nemožnosti rozvíjet legální masovou činnost byly sabotáže a bombové útoky legitimní aktivitou v boji s fašismem. Ten oslaboval nepřítele a posiloval vědomí antifašistické části lidu v jeho vůli k odporu a připravoval ho na otevřené vystoupení v podobě povstání.
Nastává taková situace dnes? Musíme říct, že nikoliv. Nebyly ani zdaleka vyčerpány možnosti masové (ani té legální) práce, organizace významného protiválečného hnutí mezi občany, na pracovištích, ve státních složkách. Nenaučili jsme pracovníky v dopravě zaznamenávat jakýkoliv vojenský přesun přes naše území. Což by bylo tak potřebné právě v dnešní době hrozby velké války, kterou připravuje NATO a EU, a komplicem jim je vládnoucí třída ČR. Nepokusili jsme se zorganizovat blokády železnic a silnic při každém takovém transportu, což by mělo opravdu mobilizační efekt. Takové hnutí je dlouhodobým cílem KSM a to je obsahem výzev z dvou posledních jeho sjezdů. (viz Výzva KSM k budování protiválečného antiimperialistického hnutí v České republice a Prohlášení 11. sjezdu Komunistického svazu mládeže)
Protože čeho by dosáhl takový útok na jeden vlak? Velice pravděpodobně by byla většina materiálu armádou zachráněna a dopravena jinak. Těch transportů je dnes velké množství a jeden z nich jejich válku opravdu neohrozí. Naopak by odůvodnil represi (jako ji odůvodnil jen pokus) a případný teror vůči celému protiválečnému hnutí a navíc zasel podezření mezi lidi vůči tomuto hnutí. Jako celek hnutí poškodí víc, než co opravdu vytvoří, čemu opravdu zabrání.
Ano, jsme si vědomi, že cesta organizace masového protiválečného hnutí se všemi potřebnými složkami je věc náročná a ohromně zdlouhavá. Ano, uvědomujeme si, že zatím nebyla snaha dost úspěšná v době, kdy by bylo takového hnutí tak zoufale potřeba. Ale tuto práci nelze obejít, nelze ji ani zkrátit.
Musíme se ovšem zvláště zastavit u postupu kapitalistické moci. Bohužel tento vývoj ukázal nebezpečnou tendenci špehování, infiltrace, snahy kriminalizovat jakýkoliv odpor, tendenci k fašizaci. Neznáme úlohu infiltrujícího se policejného agenta, co a proč nečinil nebo činil, jak byl zapojen do plánování a přípravy útoku. Z minulosti známe mnoho případů, kdy se moc snažila pomocí tajné policie zdiskreditovat radikální opozici infiltrací a naváděním, aby se s ní mohla exemplárně vypořádat.
Snaha o co nejvyšší trest pro obviněné pod dojmem veřejného boje s terorismem otevírá cestu a zavádí precedenty, které mohou soudy použít k trestnímu stíhání a k těžkým trestům pro jakýkoliv druh protivládního odporu. Nezapomínejme, jak byla využita vojensko-průmyslovým komplexem a policejním aparátem USA (a dalších zemí) hysterická atmosféra po 11. září 2001.
S tím nyní musíme počítat. Každý protiválečný a levicový aktivista si bude muset hodnotit, jestli nemůže jeho vystoupení být zařazeno do kategorie "schvalování terorismu" nebo vyzývání k němu a využito mocí k další represi. Solidarita s Donbasem, s partyzány v Kolumbii nebo v jiných případech může být kriminalizována podle aktuálních zájmů vládnoucí třídy. To se kapitalistické třídě jednoznačně hodí. Hodí se jí to při dalších přípravách války.
První důkazy toho a kriminalizace opozičních názorů vidíme už v těchto dnech. Podle novinky.cz byl obviněn ostravský komunista na základě svých soukromých příspěvků na Facebooku ze sympatií a schvalování trestného činu terorismu. Hrozí mu až tříleté vězení. Proč? Protože vyjádřil svůj názor na smrt vojáků AČR (ve skutečnosti žoldáků pomocného sboru NATO) v okupovaném Afghánistánu o zločinném působení vojsk v této zemi a postavil se proti snahám o jejich heroizaci.
"Nezávislý expert", na jehož posudku staví obžaloba podle novinky.cz napsal: "Nejen české vojáky, ale vlastně všechny vojáky ISAF označuje za okupanty. Užití tohoto označení nelze jinak vysvětlit než jako projev nenávisti proti skupině lidí, kteří v rámci pomoci jiným nasazují své životy a zdraví."
Dá se nazývat jinak než okupace nasazení vojsk NATO ve vzdálené asijské zemi, kde vraždí místní obyvatelstvo?! O "pomoci" může mluvit snad jen největší cynik nebo demagog!
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.