USA a Kuba oznámily obnovení diplomatických styků

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 7. 2015

Twitter

Nemá smysl hluboce spekulovat o tom, pro koho je obnovení těchto vztahů důležitější. Je evidentní, že imperialistická vláda Spojených států nebude podporovat Komunistickou stranu Kuby. I naší komunisté a především jejich bývalí lídři by měli ještě nyní otevřeně říci, zda se při své kapitulaci ohlíželi na to, jak se ke komunistickému hnutí v budoucnosti chovat jejich členové strany a jejich příznivci, kteří čtyřicet let svého života, za minimální odměnu, budovali ve své zemí socialismus a živili stranickou byrokracii. Při tom mnozí z nich nebyli menší hrdinové, než ti lidé, kteří stojí v čele kubánských komunistů.

Je potřeba se ptát: jsou si vědomí bratří Castrové a vedení komunistické strany toho, co bude s komunisty a jejich příznivci? A to již vůbec nehovořím o ztrátě vlivu na komunistické hnutí v Latinské Americe a ve světě. Komunisté se nesmí nikdy, ani pod tlakem vzdát politické moci, protože musí počítat s tím, že se v těch zemích, kde komunisté takto postupovali, po staletí neprosadí žádný progresivní režim a to nehovořím o socialismu.

Diplomatické vztahy mají být obnoveny 20. 7. 2014. Až dosud vedení KS Kuby správně vidí, že restaurace diplomatických vztahů není jeho vítězstvím, ale pokračováním globalizace na základě amerických pravidel tržní ekonomiky. Americká vláda, představující nadnárodní korporace hodnotí restaurací styků, jako návrat Kuby do polokoloniálního stavu v jakém byla před revolucí v roce 1961.

Restaurace diplomatických vztahů následuje po oficiálním vymazání Kuby z amerického seznamu sponzorů státního terorismu. Proces byl zahájen již před dvěma léty za podpory Vatikánu a Kanady. I po obnově vztahů nebude zrušeno americké embargo. K takovému kroku by však mohlo dojít i přes odpor kubánských emigrantů, členů Republikánské strany, senátora Rubia a členky Kongresu Lleany Rosové-Lehtinenové, jako kroku podporujícímu světovou nadvládu.

Zatažení Kuby do oblasti amerického vlivu a pozdější vyvolání barevné revoluce k likvidaci komunistického režimu je úderem jak proti Rusku, tak i proti ČLR. Obě země rozšiřují své obchodní vztahy s Kubou a Rusko chce snad obnovit i vojenskou základnu v Lurdes, kterou opustilo v roce 2002. Rovněž Brazílie chce investovat na Kubě, stavební gigant Oderbrecht má záměr vybudovat přístav a bezcelní zónu v Marielu.

Americké korporace se nemohou dočkat možností využívat kvalitní, ale špatně placené kubánské dělníky a kořistit národní surovinové bohatství. Mimořádný zájem mají o zemědělství. Třetinu kubánského teritoria tvoří orná půda a 20% obyvatelstva pracuje v zemědělství. Mnohé společnosti již začaly vytvářet velké skupiny, jako na příklad US Agriculture Coalition for Cuba USACC - Americká koalice pro Kubu, která již v březnu vyslala delegací k jednání s kubánskou vládou. V USACC jsou sdruženy agrární giganti jako ADM a Cargill (kakao - čokoláda), American Feed Industry Association - Asociace amerického potravinového průmyslu, Corn Refiners Association - Asociace zpracovatelů kukuřice, National Chicken Council - Národní rada pro drůbež atd.

Již minulý rok Americká agrární komora vyslala do Havany svou delegaci na nejvyšší úrovni k diskusím o privatizacích a výhodách pro americké firmy po ukončení embarga. Členem delegace byl i Alfonso Fanjul z cukrového koncernu Fanjul Corp. sugar, který zahrnuje i Domino Sugar a Florida Crystals. Fanjulova rodina vlastnila cukrovarnictví a latifundie na Kubě před revolucí. Nyní by chtěla restituovat své bývalé majetky a ovládnout kubánský venkov.

Rovněž telekomunikační společnosti doufají v zisky, poněvadž pouze 20% Kubánců vlastní mobilní telefon a 25% nemá přístup k Internetu.

Na uvolnění cestování čekají hotelové korporace a vlastníci výletních lodí. Frank Del Rio, výkonný ředitel Norwegian Cruise Line Holdings - Norského výletního holdingu nedávno uvedl: "Musím na to nepřetržitě myslit. Kuba a výletní průmysl jsou ovocem božím, které čeká, až ho někdo utrhne."

Není vůbec jasné, jak chce vedení kubánského ÚV KS integrovat socialistickou Kubu do systému světového vykořisťování. Co řekne svým komunistům a dělnické třídě?

Je možné, že se mýlím a Castrové se liší od Husáka a Jakeše, protože takový kotrmelec nelze učinit bez toho aniž by Kuba rychle spadla pod diktaturu amerického imperialismu. Není to jen vliv, který se projevuje již nyní zejména v tom, že Washington již přes půl století podporuje emigrantské organizace floridských Kubánců a USAID (Agentura pro mezinárodní rozvoj) řízené destabilizační akce.

Úsilí o ovládnutí Kuby obsahoval i Obamův projev v Bílém domě k příležitosti obnovy diplomatických styků: "Tato změna nám umožní podstatně zvýšit kontakty s kubánským lidem. Na velvyslanectví budeme mít početný personál a naší diplomaté budou mít vliv na celý ostrov. Na vládu, občanskou společnost a obyčejné Kubánce, kteří usilují o lepší život."

Ostatně na summitu OAS Raúl Castro odpustil Obamovi zločiny amerického imperialismu a nezdůrazňoval dravčí úlohu amerického imperialismu. Naopak uvedl, že "při přijímání tohoto rozhodnutí byla Kuba povzbuzená recipročními záměry rozvinout uctivé a kooperativní vztahy mezi naším lidem a vládami."

K. Kluz

• < Předchozí
• Další >