Co na srdci

Podrobnosti

Vytvořeno 3. 7. 2018

Twitter

Předkládáme další vystoupení ze sobotního zasedání UV KSČM, které rozhodlo o podpoře vlády ANO a ČSSD, a jež se k nám dostalo. Zástupkyně Semil klade argumenty, které nelze nazvat jinak než jako realistické. Rozhodující orgán KSČM by tu měl být pro to, aby posoudil všechny aspekty otázek celé strany a rozhodoval s vědomím věci, nikoliv pouze bral na vědomí rozhodnutí poslaneckého klubu (jak se zjevně stalo). Přesto bylo toto vystoupení Vojtěchem Filipem v kuloárech označeno za "rozbíjení jednoty strany". Ukazuje to jasně nervozitu, která je mezi poslanci ohledně jimi vyjednaného obchodu.

Plénum OV KSČM v Semilech mne pověřilo, abych zde tlumočila stanovisko k podpoře vlády ANO a ČSSD. Dlouhá diskuse vyústila v - souhlas s podporou. Ukázala ale i to, že ve vedení naší okresní organizace není nikdo, kdo by si nebyl vědom rizik s podporou aktuálně jmenované vlády spojených. Především tato rizika nám všem měl připomenout soudruhem předsedou zmiňovaný dopis. Na rozdíl od něho si nemyslím, že to byla "pitomina". Ne, to nebyla žádná pitomina! Ale odpovědné připomenutí rizik, která, pokud by dnešní jednání vyústilo v podporu vlády, MUSÍME znát, abychom jim mohli čelit.

Souhlasné stanovisko našeho okresního výboru nebylo jednomyslné a soudruzi se rozhodli, že mne nebudou zavazovat k tomu, jak se zachovám při hlasování tady a teď. Jsou srozuměni i s tím, že podporu vlády na této půdě nepodpořím. Požádali mne, abych odpovědně přistoupila ke všem návrhům, které i v této složité situaci napomohou prezentaci KSČM jako suverénní strany s výrazně odlišným programem, než je ten vládní.

Otázka tolerance či spíše podpory nové vlády je na této půdě rozebírána horem dolem již několik měsíců. Říkali jsme si tu, že bezpodmínečně musíme přesvědčit členy i sympatizanty KSČM, ale i další občany, že naše motivace není egoistická. Říkali jsme si, že když to nezvládneme, přijdeme o poslední zbytky důvěry mezi občany. Očekávali jsme, že naši partneři nás při vyjednávání budou respektovat jako toho, kdo sice přistoupil na kompromisy při vyjednávání o vládě, ale dál se bude snažit získat veřejnost pro mnohem vyšší cíle.

Nemůžu si pomoct, ale já vnímám dosavadní vývoj jinak. Ať už to jsou dvě analýzy programového prohlášení z pohledu KSČM, kde první poukazovala i na to, co v něm chybí, zatímco druhá klade důraz na to, čeho všeho jsme dosáhli. Ať už se to týká dvojího výkladu usnesení z minulého ÚV ve věci navýšení vojenských jednotek v zahraničí. Ať jde o halasné a postupem času tišší a tišší personální požadavky, nebo o docílení většího podílu na kontrole státních a polostátních podniků. Před několika dny jsem zaregistrovala výrok jednoho z vás: "Teď už nemůžeme couvnout, ztratili bychom na důvěryhodnosti". A já se ptám, kolik té důvěryhodnosti vlastně dáváme všanc nyní?

Dvakrát tento ÚV v samostatném usnesení zformuloval podmínky, přes které nejede vlak. V obou případech se ukázalo, že věc má háček a vše dopadne tak, že se vlk sice nažere, ale koza zůstane celá. Ale my přece musíme stanovit linii, za níž už jakákoliv naše tolerance končí!! A když jsme tuto mez nedokázali srozumitelně definovat pro ty, kteří budou soudit naše rozhodování, doposud, zformulujme si ji alespoň pro sebe na nejbližším jednání ÚV.

A ještě něco. Požadujme po našem poslaneckém klubu před hlasováním o důvěře stručné a jasné prohlášení, že programové průniky jsou minimální, že společného s koalicí máme jen to, že je v aktuální situaci relativně přijatelnější, než cokoliv jiného. Že se podporou rozhodně nevzdáváme vlastního programu, jímž jsme zavázáni především těm, jejichž zájmy chceme hájit. To prohlášení musí zaznít na půdě parlamentu a musí se k němu opakovaně vracet všichni ti představitelé strany, kteří dostanou prostor v médiích. Zas a znovu.

• < Předchozí
• Další >