Hledání nové globální bezpečnosti Ruskem, Íránem a Čínou

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 5. 2024

Twitter

Pepe Escobar

Zatímco kolektivní Západ prožívá existenciální krizi legitimity, osa R. I. C. (Rusko, Írán, Čína) vytváří vlastní bezpečnostní řád, který má zbytek světa ochránit před „genocidami“.

Hegemon netuší, co čeká výjimečnou mentalitu: Čína začala rozhodně míchat v civilizačním kotli, aniž by se obávala nevyhnutelného kola sankcí, které přijde počátkem roku 2025, anebo možného zhroucení mezinárodního finančního systému.

Minulý týden byl americký ministr zahraničí Anthony Blinken a jeho seznam bludných amerických požadavků přivítán v Pekingu ministrem zahraničí Wang I a prezidentem Si Ťin-pchingem jako něco víc než otravný komár. Wang poukázal na to, že Teherán se oprávněně bránil proti porušení Vídeňské úmluvy ze strany Izraele, když zaútočil na íránský konzulát v Damašku.

V Radě bezpečnosti OSN nyní Čína otevřeně otevírá diskusi nejen o státním teroristickém útoku na plynovod Nord Stream, ale také klade odpor americko-izraelské dvojce stavící se proti vzniku palestinského státu. Navíc Peking, stejně jako nedávno Moskva, hostí palestinské politické frakce na konferenci, jejímž cílem je sjednotit jejich postoje.

Příští úterý, pouhé dva dny předtím, než Moskva oslaví Den vítězství, tedy konec Velké vlastenecké války, přistane Si v Bělehradě, aby světu připomněl 25. výročí bombardování čínského velvyslanectví ze strany USA, Velké Británie a NATO.

Rusko mezitím poskytlo agentuře OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA, kterou se Izrael snaží zneškodnit, platformu, na níž mohla vysokým představitelům zemí BRICS-10 vysvětlit katastrofální humanitární situaci v Gaze, jak ji popsal generální komisař UNRWA Philippe Lazzarini.

Stručně řečeno, vážná politická jednání již probíhají mimo zkorumpovaný systém OSN, zatímco OSN se rozpadá na korporátní skořápku, v níž si USA jako hlavní akcionář diktují veškeré podmínky.

Další klíčový příklad BRICS jako nové OSN: předseda ruské bezpečnostní rady Nikolaj Patrušev se v Petrohradě setkal se svým čínským protějškem Čchen Wen-čchingem na okraj 12. mezinárodního bezpečnostního summitu, na němž se sešlo více než 100 zemí, včetně šéfů bezpečnostních složek deseti členů BRICS, Íránu, Indie, Brazílie a Jihoafrické republiky, jakož i Iráku.

Přehlídka zabezpečení ŠOS

Klíčovou křižovatkou těchto dnů byl však obranný summit Šanghajské organizace pro spolupráci (ŠOS), který se konal v kazašské Astaně. Poprvé se zde setkal nový čínský ministr obrany Tung Ťün se svým ruským protějškem Sergejem Šojguem, aby zdůraznil jejich globální strategické partnerství.

Tung zdůraznil „dynamickou“ podstatu vojenské interakce mezi Čínou a Ruskem, zatímco Šojgu zopakoval, že „představuje model mezistátních vztahů“ založený na vzájemném respektu a společných strategických zájmech.

Šojgu v projevu k celému shromáždění ŠOS důrazně vyvrátil masivní západní propagandu o ruské „hrozbě“ pro NATO.

Na zasedání ministrů obrany ŠOS byli přítomni všichni, včetně Indie, Íránu a Pákistánu, přičemž Bělorusko bylo pozorovatelem. Minsk by se rád připojil k ŠOS.

Vzájemně propojená strategická partnerství Ruska, Íránu a Číny byla zcela v souladu. Kromě setkání se Šojguem se Tung setkal také s íránským ministrem obrany, brigádním generálem Mohammadem Rezou Aštíáním, který nadšeně ocenil odsouzení izraelského teroristického náletu na Damašek ze strany Pekingu.

To, co se nyní děje mezi Pekingem a Teheránem, je opakováním toho, co začalo loni mezi Moskvou a Teheránem, kdy člen íránské delegace na návštěvě Ruska poznamenal, že se obě strany dohodly na, vzájemných vztazích na vysoké úrovni "cokoli potřebujete".

V Astaně byla Tungova podpora Íránu jednoznačná. Nejenže pozval Aštíáního na bezpečnostní konferenci v Pekingu, což odráželo íránský postoj, ale také vyzval k okamžitému příměří v Gaze a dodávkám humanitární pomoci.

Šojgu při setkání s Aštjáním uvedl další souvislosti, když připomněl, že „společný boj proti mezinárodnímu terorismu v Sýrii je živým příkladem našich dlouholetých přátelských vztahů“. Ve svém závěrečném projevu pak ruský ministr obrany uvedl:

„Současná politicko-vojenská situace a hrozby pro naše státy nás zavazují... ke společnému postupu při budování spravedlivého světového řádu založeného na rovnosti všech účastníků mezinárodního společenství.“

Nový řád globální bezpečnosti

Vytvoření nového řádu globální bezpečnosti je jádrem plánování BRICS-10, stejně jako debata o de-dolarizaci. To je pro kolektivní Západ, který není schopen pochopit mnohostranné a vzájemně provázané partnerství Ruska, Íránu a Číny, nepřijatelné.

A interakce pokračuje i na osobní úrovni. Koncem tohoto měsíce navštíví Peking ruský prezident Vladimir Putin. Pokud jde o Gazu, postoj Ruska, Íránu a Číny je zcela shodný: Izrael páchá genocidu. Pro EU - a pro NATOstan jako celek - to genocida není: blok podporuje Izrael bez ohledu na to.

Poté, co Írán 13. dubna konečně otočil karty v západní Asii, aniž by použil své nejlepší hypersonické rakety, je klíčová otázka pro globální většinu jasná: kdo a jak nakonec omezí genocidu? Diplomatické zdroje naznačují, že Putin a Si o tom budou jednat tváří v tvář.

Jak s mimořádným nadhledem poznamenává jeden čínský vědec:

„Tentokrát čelí barbaři psané civilizaci, která trvá již 5000 let a je vyzbrojena Sun-Cuovým Uměním války, Maovým myšlením, Siovou strategií dvojího oběhu, Pásmem a cestou, BRICS, digitalizací renminbi, neomezeným Ruskem a Čínou, nejsilnějším výrobním průmyslem na světě, technologickou převahou, ekonomickou silou a podporou globálního Jihu.“

To vše tváří v tvář polarizovanému hegemonovi, který se zmítá v chaosu a jehož genocidní letadlová loď v západní Asii se zcela vymkla kontrole.

Americké hrozby „jasné volby“ mezi ukončením několika klíčových prvků strategického partnerství mezi Ruskem a Čínou nebo čelením tsunami sankcí se Pekingu nelíbí. Totéž platí o marných pokusech Washingtonu zabránit členům BRICS opustit americký dolar.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dal jasně najevo, že Moskva a Peking téměř dospěly k tomu, že se ve vzájemném obchodu vzdaly dolaru. A otevřená krádež ruských aktiv kolektivním Západem je pro BRICS - a všechny ostatní národy, které to s hrůzou sledují - jako celek konečnou červenou linií: jedná se rozhodně o impérium „neschopné dohody“, jak Lavrov upozornil koncem roku 2021.

Jaroslav Lisovolik, zakladatel analytické společnosti BRICS+, odmítá hrozby Hegemona vůči BRICS, protože plán na vytvoření alternativního platebního systému je stále v plenkách. Pokud jde o obchod mezi Ruskem a Čínou, rychlovlak bez dolaru již opustil stanici.

Klíčovou otázkou však zůstává, jak budou Rusko, Írán a Čína (R.I.C.), lídři BRICS, členové ŠOS a zároveň tři hlavní „existenční hrozby“ pro Hegemona, schopni začít realizovat novou globální bezpečnostní architekturu, aniž by se zaměřili na pachatele genocidy.

Překlad KSM

• < Předchozí
• Další >