Zamyšlení k výsledku KSČM

Podrobnosti

Vytvořeno 6. 6. 2006

Twitter

CCA 13 procent, toť nečekaný výsledek. Na rozdíl od svých optimistických prarodičů jsem tipoval propad (staří voliči odcházejí, a mladí už nás nevolí) ale tak o procenta tři, ne šest. Jak k tomu mohlo dojít? Příčin je několik, za mnohé nemůžeme, ale často je vina na nás samotných. Nepřízeň médií i antikomunistický výklad v hodinách dějepisu nezměníme, to ale nic nemění na špatné realizaci předvolební kampaně, kterou lze považovat za přirozený následek špatného fungování strany samotné.

Co se nejen mě na celé kampani nepáčilo? Na rozdíl od jiných komsomolců souhlasím s tím, aby se tvorba plakátů apod. materiálů zadávala profesionálním agenturám. Přeci jen si musíme přiznat, že lidé dělající v reklamě jsou odborníky na propagaci, a podle toho též letošní plakáty vypadaly (když opomenu ty s fotkami kandidátů) relativně dobře. Na rozdíl od minulých, které jsme si dělali sami, se povedly. Kámen úrazu nastává v jejich prezentaci na veřejnosti. To se materiály dovezou na OV, kde často také skončí. Chápu, že po většině členské základny v důchodovém věku nemůžeme chtít, aby trajdaly po městě s báglem letáků, na druhou stranu máme dost těch, co by to klidně dělat mohli. Ti buď nechtějí anebo neví o tom, že je třeba pomoci. A zde vyvstává otázka ,,Jak to, že nechtějí?“ ,,Jak to, že neví?“ Vzhledem k minulosti (nacistická okupace), kdy komunisti mnohdy nasazovali život, končili v koncentrácích i na popravištích je chování dnešních soudruhů ostudné. Stranu, nezlomenou nacismem, poráží lenost a byrokratismus.
Neefektivní jsou rovněž mítinky. To se stanoví termín, vyhradí místo, pozve se dechovka, dovezou se vlastní členové, někdo přečte projev, a jde se spokojeně domu. Na schůzi se pak akce zhodnotí jako vydařená a všichni jsou spokojeni. No, a v TV se akce prezentuje jako důchodci s dechovkou, srpy a kladivy. Těmito mítinky dnes nikoho neoslovíme. Je přeci mnohem lepší způsob, který např v mém městě použila US. Vrcholný(známý) funkcionář strany (Kuhnl), který dobře mluví a má všeobecný přehled (míněno obecně) jde s dalšími kandidáty a deseti mladými lidmi ve fialových tričkách městem, mladí rozdávají letáky, starší s lidmi debatují, přesvědčují je. Tímto způsobem můžeme efektivněji oslovovat voliče i my. Děláme to?
A do třetice - kandidáti. Často jsem zděšen, když vidím, kdo za komunisty kandiduje. Ve většině případů jde sice o přesvědčené komunisty, ale vzhledem k jejich věku i schopnostem bych mnohdy rozhodně dal přednost nám – mladým. To by se projevilo i větší podporou studentů – např. v pravičácké Praze můžeme prorazit jen skrz studenty. A opravdu si myslíte, že v Praze prošedivělý dědeček s nepřesvědčivým vyjadřováním dokáže mladé = nové voliče přesvědčit? O zastoupení mladých na kandidátkách netřeba psát, všichni víte, jaká je i přes všechno papírové prosazování mladých reálná situace. Menším, ale mnohem závažnějším problémem je kariérismus, který nás v osmdesátém devátém opustil, s růstem mandátů se ale navrací. Tady je třeba na tyto lidi ukázat a rozejít se s nimi (snad to nebudou číst soudruzi z Tábora…).
Doufejme, že tento volební výsledek byl kopancem, který stranu nakopne tím správným směrem. Nejsem idealista, a proto si myslím, že bez aktivnější práce a většího vlivu mladých a schopných členů strany i komsomolců se to nestane, vše se svede na nepřízeň médií, atd.
Tyto řádky jsou jen několika subjektivními postřehy či dojmy mladého komsomolce, nespokojeného s fungováním strany. Je třeba nerezignovat, ale vlastní prací posouvat stranu dopředu. Nebude to lehké, ale jestli chceme mít 13 % i příště (o fungující partaji nemluvě), tak nanejvýš potřebné.

Jarda

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >