Co dělat po volbách?

Podrobnosti

Vytvořeno 5. 6. 2006

Twitter

Výsledek voleb je takový jaký je a dlužno podotknout, že ani já jsem takový neočekával. Nechci zde rozdávat rozumy, chci ukázat na možné příčiny. Šokující výsledek voleb ukázal, že mediální obraz stran převažuje a ten, kdo se nedokáže prosadit jako by nebyl. Tuto premisu jako hlavní příčinu špatného výsledku musím odmítnout, přestože řada z nás může oprávněně konstatovat, že média se k nám chovají z velké části „neprofesionálně“. Jak pak vysvětlit úspěch v roce 2002?

Další skloňovanou příčinou je špatné personální obsazení kandidátek. Takové obsazení může ovlivnit pár tisíc lidí, lidé však, když dotyčnou stranu chtějí volit, příslušný volební lístek tam hodí a využijí přitom preference. Poznal to Beneš v Praze, neodrazilo se to na výsledku jiných stran se slabými osobnostmi. Pražský výsledek je pro nás varováním: voliči nemají rádi vnitrostranické kompromisy.
Místopředseda Dolejš hovořil pár hodin po uzavření volebních místností o špatné volební kampani. Takový výrok je od místopředsedy, který se na programu i kampani podílel zarážející, již jen to, že na to neupozornil v průběhu kampaně a také to, že tím pošpinil práci mnoha poctivých členů strany. Kampaň byla po celou dobu hodnocena příznivě. Celorepublikový propad naší strany, zisky obou největších stran a vyšší volební účast hovoří pro jednu opomenutou příčinu: KSČM nedokázala zmobilizovat voliče, neukázala jim smysl volit č. 20.
Chybou bylo stavění se do pozice stafáže ČSSD, lidé si jistě řekli, že náš slib podpořit menšinovou vládu znamená, že nebudeme schopni vykořenit korupci u ČSSD. Suverénní strana, našeho významu, se nemůže stavět do stínu jiné strany (to mohou lidovci – a podle toho taky dopadli). Bylo třeba dát jasně najevo – buď opozice nebo koalice, jiná cesta pro KSČM neexistuje. Bohumínské usnesení není problém náš, ale ČSSD a ČSSD si bude muset vybrat zda chce vládnout, nebo působit v opozici. Každý má takovou cenu, jakou si určí, a stranu, která otevřeně slibuje podporu, nikdo do vlády zvát nebude, lidé nemají důvod ji volit, když sama prohlašuje, že nikam nechce. Voliči pak viděli jediný smysl – rozhodnout zda zvítězí ODS nebo ČSSD a nedivím se, že řada nazlobených dala raději hlas ODS, než straně, která vypisuje bianco šeky. Tato strategická chyba nás stála 200 tis. hlasů.
Co dělat je jasné – chovat se jako suverénní strana, zaujímat vlastní stanoviska a tvrdě hájit svůj program a zájmy lidí, pro které tu jsme.

Zdeněk Milata

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >