Dnešek je zřejmě dobou paradoxů: Já zde píši o umění, o odvrhování kýče,atd. a jsem napadnut nějakým "konzervativcem", že chci lidem kázat, co je dobré a co ne. Nechci rozkazovat, na co se smí divák dívat a na co ne, jen říkám, že musíme pečlivě rozlišovat mezi hodnotným a naprosto bezcenným. Formy uměleckého projevu jsou neomezené - celé dějiny je však omezují právě takoví konzervativci.
Konzervativní pohled na umění skutečně spadá do sféry dogmat , příkazů jak tvořit a nemožnosti pochopit něco nové. Takoví konzervativci byli proti impresionismu stejně jako proti levicové avantgardě. Takovýchto konzervativců, znemožňujících jiný pohled na uměleckou formu je hodně i dnes. Ať už mávají svými "teoriemi" či naditou peněženkou. Nemějme iluze o tom, že je to někdo, kdo stojí s knihou o 19. století a diktuje, jak má dílo vypadat. Obvykle jsou to ti, jenž stojí s nejnovějším časopisem a ti skutečně DIKTUJÍ , jak má práce vypadat.
Bylo zde řečeno, že my komunisté jsme produkovali nevkusné rozesmáté dělnice,atd. Je nutné říct, že otázka soc. realismu by zasloužila daleko více prostoru, že to není otázka, která by byla zodpovězena dvěma větami.
Řeknu tedy ve zkratce toto - dogmatický pohled na umění, který se bohužel v mnohých případech uplatňuje na počátku 50. let, je skutečnou a významnou chybou, zúžením uměleckých problémů. Zde to však byla i chyba teoretiků a těch, kdo vsadili právě na to ,"ať si každý řekne". Právě příklad jistých uměleckých pochybení je ukázkou přizpůsobivosti a prohřešení se proti určitým uměleckým zásadám. To samé se ale opakuje stejně dnes, jako např. za první republiky. Chyby byly odstraňovány už v průběhu 50. let a není možno říct, že ani na počátku 50. let nevznikala kvalitní díla. Samozřejmě vzniklo i plno nekvalitních. Myslet si, že dnešek je dobou veleděl, to by byl omyl.
Každá doba má svá kvalitní díla a své umělce.
Co je však podstatné, dát umělcům jejich svobodu k tvorbě, neomezovat je finančně, stejně jako ideově. Chápu, že právě pohled některých dnešních pravicových konzervativců na umělce je v rovině pána a služky. A pohled na kulturu, to je pohled na jakýsi zbytkový a zbytečný obor- 1000x jsem četl, jak na kulturu nejsou peníze: Jak by také mohly být, když se krade, kde se dá. Tady je ovšem lépe dát slovo "pravicovým konzervativcům" , ti s tím jistě mají bohaté zkušenosti.
Martin Peč
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.