Kam míří pravicoví "kritici" dějin?

Podrobnosti

Vytvořeno 11. 1. 2007

Twitter

Nelze, než se podivovat nad tím, že reakce na opěvování klerofašistického režimu na Slovensku jsou velice jemné, že kritika je dělána " v rukavičkách". Ano, zde se projevuje ten "liberalismus", že budeme do omrzení nadávat na banality, ale to, že někdo opěvuje transporty do vyhlazovacích táborů, vypalování vesnic a střílení protifašistických bojovníků, to je bráno jen jako jakýsi "názor". Dokážu si samozřejmě představit, že dnešní "lepší společnost" si váží více nákupního střediska než obětí nelidské tyranie.

Na tom je však také vidět debilita a všestranná nízkost dnešních "vzorů".

Přál bych některým z těch, kteří kritizují samé banality a ukájí se nad psaním obhroublých a tupých komentářů, vidět, kam až jejich plytké pravicově konzervativní názory došly. Chápu, že jmenovat místa jejich největších "vítězství" je asi poněkud zbytečné. Rozum takových "kritiků" sahá tak leda po přečtení několika vět o zřízení v letech 48-89 z učebnice základní školy. I to jim však stačí na to, aby své "doprava uvažující" libido směřovali k černobílé a nikoho nezajímající "kritice", která měla vždy blíže k pomlouvání a bulváru, než k čemukoliv objektivnímu. Je proto naprostou samozřejmostí, že takovým salónním demokratům, kteří by ovšem nejraději bez jakékoliv demokracie viděli sami sebe v nejvyšších patrech moci, je bližší klerofašistický režim. A není třeba dodávat, že je jim bližší COKOLIV směřující doprava, ať už to má barvu černou či hnědou. Ono se o svobodě a demokracii lehko mluví, i když jsou jejich skutečné záměry poněkud jiné.

Martin Peč

• < Předchozí
• Další >