Co je to komunismus - citace 1.

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 7. 2010

Twitter

Na letní prázdniny přinášíme bez vysvětlivek moudrá slova řady autorů (od starověku po současnost) popisující vývoj společnosti, socialismus a komunismus. Jsou doplněna slova i těch, co marxismus opustili nebo mu nepřišli na kloub... Za každou citací je uveden zdroj (klasici jsou uvedeni obvykle jako M, E, L atd.)

"Každý vývoj, ať má jakýkoliv obsah, se dá vyjádřit jako řada  různých vývojových stupňů, které spolu navzájem souvisí tak, že  jeden je popřením druhého...V žádné oblasti nelze projít určitým  vývojem a nepopřít přitom svůj dřívější způsob existence.  Popřít, přeloženo do řeči morálky, znamená zapřít." M 4/304 "Naší silou je naprostá jasnost a střízlivost při hodnocení  všech existujících třídních veličin, jak ruských, tak  mezinárodních, a z toho dále vyplývající železná kázeň, pevnost,  rozhodnost a obětavost v boji." L 32/362  

1. Co je komunismus?        

Komunismus není pro nás stav, který by měl být nastolen, ani ideál, podle něhož se má řídit skutečnost. Komunismem nazýváme skutečné hnutí, které překoná nynější stav. Podmínky tohoto hnutí vyplývají z předpokladů, které existují v současné době. M 3/49  

Komunismus jako teorie, sociální hnutí a tvar společnosti.  Nástin takového uspořádání. Komunismus jako výraz dějinného  pohybu.      

Co je komunismus?      ...Komunismus je učení o podmínkách osvobození  proletariátu. E 3/328      

...Komunistická revoluce je namířena proti dosavadnímu  způsobu činnosti, odstraňuje práci a ruší panství všech tříd i  třídy samy... ME 3/82      

Místo staré buržoazní společnosti s jejími třídami a  třídními protiklady nastoupí sdružení, v němž svobodný rozvoj  každého je podmínkou svobodného rozvoje všech. ME 4/450      

Komunismus se od všech dosavadních hnutí liší tím, že  provádí převrat všech dosavadních vztahů ve výrobě a ve stycích,  a se všemi předpoklady, které tu byly odpradávna, vědomě nakládá  jako s výtvory dosavadních lidí, zbavuje je jejich primitivnosti  a podřizuje je moci sjednocených individuí. Nastolení komunismu  je proto v podstatě ekonomické povahy...Skutečnost, kterou  komunismus vytváří, je právě skutečná základna pro znemožnění  všeho, co existuje nezávisle na individuích... ME 3/83      

Komunismus jako pozitivní zrušení soukromého vlastnictví  jakožto lidského sebeodcizení, a proto jako skutečné  přivlastnění lidské podstaty člověkem a pro člověka; proto jako  naprostý, vědomý a v celém bohatství dosavadního vývoje  uskutečněný návrat člověka pro sebe jako společenského, tj.  lidského člověka. Tento humanismus = naturalismu, je opravdové  vyřešení sporu mezi existencí a podstatou, mezi zpředmětněním  a sebepotvrzením, mezi svobodou a nutností, mezi individuem  a rodem. Je vyřešenou záhadou dějin a ví o sobě, že je tímto  řešením. EFR 77      

Komunismus je pozice jako negace negace, proto skutečný,  pro příští dějinný vývoj nutný moment emancipace a znovuzískání  člověka. Komunismus je nutný tvar a energický princip nejbližší  budoucnosti, ale komunismus jako takový není cílem lidského  vývoje - je to tvar lidské společnosti. EFR 88      

Označujeme-li ještě sám komunismus - protože jej označujeme  za negaci negace, za přivlastnění lidské podstaty, které se samo  sebou zprostředkuje, negací soukromého vlastnictví, tedy ještě  ne za pravý klad, začínající ze sebe sama, nýbrž spíše ze  soukromého vlastnictví - ...protože tedy při něm zůstává  skutečné odcizení lidského života a odcizení zůstává tím větší,  čím více máme vědomí o odcizení jako takovém - pak je tedy  proveditelné jen komunismem uvedeným ve skutek. Aby byla zrušena  myšlenka soukromého vlastnictví, k tomu úplně dostačí myšlený  komunismus. Aby bylo zrušeno skutečné soukromé vlastnictví,  k tomu je třeba skutečné komunistické akce. Dějiny ji přinesou  a onen pohyb, o kterém v myšlenkách už víme jako o tom, který  ruší sebe sama, bude ve skutečnosti prodělávat velmi nelítostný  a zdlouhavý proces. Za skutečný pokrok musíme však pokládat to,  že jsme již předem získali vědomí jak o ohraničenosti, tak  o cíli dějinného pohybu, a vědomí, které obojí překonává. EFR 96      

V novém společenském řádu se především bude muset  provozování průmyslu a vůbec všech výrobních odvětví vzít  z rukou navzájem spolu konkurujících jednotlivců a všechna tato  výrobní odvětví se budou muset dát do provozování celé  společnosti, to znamená, že se bude vyrábět na společný účet,  podle společného plánu a za účasti všech členů společnosti. Nový  společenský řád tedy zruší konkurenci a namísto ní dosadí  sdružení... Soukromé vlastnictví bude nutno rovněž odstranit  a místo něho nastoupí společné používání všech výrobních  nástrojů a rozdělování všech výrobků podle společné dohody čili  takzvané společenství statků. Odstranění soukromého vlastnictví  je dokonce nejkratším a nejsouhrnnějším výrazem této přestavby  celého společenského řádu, k němuž nutně vede vývoj průmyslu,  a proto je komunisté právem vytyčují jako svůj hlavní požadavek.  E 3/335      

Tím, že společnost vezme z rukou soukromých kapitalistů  používání všech výrobních sil a dopravních prostředků, jakož  i směnu a rozdělování výrobků a bude je spravovat podle plánu  vyplývajícího z daných prostředků a z potřeb celé společnosti,  budou odstraněny především všechny neblahé důsledky, jež jsou  dosud spjaty s provozováním velkého průmyslu. E 3/341      

S převzewtím výrobních prostředků společností bude  odstraněna zbožní výroba, a tím i vláda výrobku nad výrobci.  Anarchie ve společenské výrobě je nahrazena plánovitou  uvědomělou organizací. E 20/280      

Ale to ještě není všechno. Společenské přivlastnění  výrobních prostředků odstraňuje nejen dnešní umělé brzdění  výroby, nýbrž i vyslovené promrhávání a drancování výrobních sil  a výrobků, které je dnes nevyhnutelným průvodcem výroby  a dosahuje vrcholu v krizích. E 20/280      

Nebude docházet ke krizím; rozšířená výroba, která je pro  nynější společenský řád nadvýrobou a tak mocnou příčinou bídy,  nebude potom ani stačit a bude se muset ještě dále rozšiřovat.  Nadvýroba nad nejnutnější potřeby společnosti nebude plodit  bídu, nýbrž zajistí uspokojení potřeb všech členů společnosti  a vytvoří nové potřeby a zároveň prostředky k jejich uspokojení.  Bude podmínkou a podnětem k dalším pokrokům, uskuteční tyto  pokroky, aniž tím uvede, jako dosud pokaždé, celý společenský  řád do zmatku. Velký průmysl, zbavený tlaku soukromého  vlastnictví, se rozvine tak, že se proti tomu bude dnešní stav  zdát nepatrný jako manufaktura proti dnešnímu velkému průmyslu.  Tento rozvoj průmyslu poskytne společnosti dostatečné množství  výrobků, aby se uspokojily potřeby všech. E 3/341      

Kromě toho uvolňuje masu výrobních prostředků a výrobků pro  celek tím, že odstraňuje nesmyslné rozmařilé plýtvání nynějších  vládnoucích tříd a jejich politických představitelů. Možnost  zajistit všem členům společnosti prostřednictvím společenské  výroby existenci, která je nejen materiálně úplně dostačující  a den od dne bohatší, nýbrž která jim zaručuje i úplný svobodný  rozvoj a uplatnění jejich tělesných a duchovních vloh, tato  možnost je tu nyní poprvé, ale je tu. E 20/280      

Také zemědělství, kterému dosud brání tlak soukromého  vlastnictví a rozkouskování půdy, aby si osvojilo už dosažená  zlepšení a vědecké vymoženosti, začne nevídaně vzkvétat a  poskytne společnosti plně dostačující množství výrobků.      Tak bude celá společnost vyrábět dost výrobků, aby se  rozdělování dalo zařídit tak, že se uspokojí potřeby všech  jejích členů. Rozdělení společnosti na různé, navzájem  nepřátelské třídy pak bude zbytečné. Bude nejen zbytečné, bude  dokonce neslučitelné s novým společenským řádem...průmysl  provozovaný společně a plánovitě celou společností předpokládá  lidi, jejichž schopnosti jsou všestranně rozvinuty, kteří jsou  s to vyznat se v celém systému výroby. Dělba práce, už dnes  podrytá stroji, která z jednoho člověka dělá rolníka, z druhého  ševce, z třetího továrního dělníka, z čtvrtého bursiána, tedy  úplně zmizí.      Z toho vyplývá, že zmizí také protiklad mezi městem  a venkovem. V zemědělství a průmyslu budou pracovat tíž lidé  místo dvou rozdílných tříd; to je už ze zcela materiálních  příčin nezbytnou podmínkou komunistické asociace. Stav, kdy je  zemědělské obyvatelstvo rozptýleno po venkově a průmyslové  obyvatelstvo soustředěno ve velkých městech, odpovídá dosud  nevyvinutému stupni zemědělství a průmyslu, je to překážka  dalšího vývoje, která je už dnes velmi citelná. E 3/341      

Všeobecné sdružení všech členů společnosti k společnému  a plánovitému využívání výrobních sil, rozšíření výroby do  takové míry, aby uspokojovalo potřeby všech, konec stavu, kdy  jsou potřeby jedněch uspokojovány na úkor ostatních, úplné  odstranění tříd a protikladů mezi nimi, všestranné rozvíjení  schopností všech členů společnosti odstraněním dosavadní dělby  práce, průmyslovou výchovou, střídáním činnosti, účastí všech na  užívání statků vytvořených všemi, splynutí města a venkova - to  jsou hlavní výsledky, které přinese odstranění soukromého  vlastnictví. Tamtéž      

Toto řešení může záležet jen v tom, že se fakticky uzná  společenská povaha moderních výrobních sil, že se tedy způsob  výbory, přivlastňování a směny sladí se společenským charakterem  výrobních prostředků. A to se může stát jen tak, že společnost  se otevřeně a bez oklik zmocní výrobních sil, které už přerostly  každé jiné řízení kromě řízení jejího. Tím výrobci vědomě  uplatní společenský charakter výrobních prostředků a výrobků,  který se dnes obrací proti nim samým, který periodicky rozbíjí  způsob výroby a směny a prosazuje se jen násilně a ničivě jako  slepě působící přírodní zákon, a tento společenský charakter se  změní z příčiny poruch a periodických krachů v nejmocnější páku  výroby samé.      Společensky účinné síly působí, pokud jsme je nepoznali  a nepočítáme s nimi, úplně stejně jako přírodní síly: slepě,  násilně, ničivě. Jakmile jsem je však poznali, jakmile jsme  pochopili jejich činnost, jejich směřování, jejich účinky,  záleží už jen na nás, zda je budeme stále více podrobovat své  vůli a jejich prostřednictvím dosahovat svých cílů. A obzvlášť  to platí o dnešních mohutných výrobních silách. Dokud se  tvrdošíjně bráníme pochopení jejich povahy a charakteru  - a tomuto pochopení se vzpírá kapitalistický výrobní způsob  a jeho obhájci - dotud se tyto síly prosazují navzdory nám proti  nám, dotud nás ovládají, jak jsme to podrobně vylíčili. Ale  jakmile je pochopena jejich povaha, mohou se v rukou sdružených  výrobců změnit z démonických vládců v ochotné služebníky. Je to  rozdíl mezi ničivou silou elektřiny v blesku za bouře a mezi  spoutanou elektřinou telegrafu a obloukové lampy; je to rozdíl  mezi požárem a ohněm sloužícím člověku. Až se bude s dnešními  výrobními silami zacházet podle jejich konečně poznané povahy,  nastoupí na místo společenské anarchie výroby společensky  plánovité řízení výroby podle potřeb celku i každého  jednotlivce; tím bude kapitalistický způsob přivlastňování,  v němž výrobek porobuje zprvu výrobce, potom však  i přivlastňovatele, nahrazen způsobem přivlastňování výrobků  založeným na povaze moderních výrobních prostředků samých: na  jedné straně přímé společenské přivlastňování jako prostředek  k udržování a rozšiřování výroby, na druhé straně přímé  individuální přivlastňování jako prostředek k životu a požitku.  E 20/276,277 

• < Předchozí
• Další >