Co je to komunismus - citace 2.

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 7. 2010

Twitter

Co je zjištěno úplně přesně veškerou vývojovou teorií,  veškerou vědou vůbec - a nač zapomínali utopisté a nač  zapomínají dnešní oportunisté, bojící se socialistické revoluce  - je ta okolnost, že historicky musí nesporně být zvláštní  stadium nebo zvláštní etapa přechodu od kapitalismu ke  komunismu. L 25/472

      Ve své první fázi, na svém prvním stupni komunismus nemůže  být ještě ekonomicky úplně vyzrálý, úplně prost tradic nebo stop  kapitalismu. L 25/484      

Máme tu co dělat ne s takovou komunistickou společností,  která se vyvinula na svém vlastním základě, nýbrž naopak  s takovou, která právě vychází z kapitalistické společnosti;  která tedy v každém ohledu, ekonomicky, mravně, duchovně má  ještě na sobě mateřská znamení staré společnosti, z jejíhož lůna  vychází. M 19/48      

Z toho pak vyplývá tak zajímavý zjev jako zachování "úzkého  horizontu buržoazního práva" za komunismu v jeho první fázi.  L 25/484      

Tyto nesrovnalosti jsou však nevyhnutelné v první fázi  komunistické společnosti, která po dlouhých porodních bolestech  právě vyšla z kapitalistické společnosti. Právo nemůže být nikdy  na vyšším stupni než ekonomická struktura a jí podmíněný  kulturní vývoj společnosti. M 19/49      

Komunismus alfa ještě politické povahy, demokratický nebo  despotický; beta se zrušením státu, ale zároveň ještě  s nedovršenou a pořád ještě soukromým vlastnictvím, tj.  odcizením člověka zaujatou podstatou. V obou formách komunismus  již ví, že je reintegrací nebo návratem člověka v sebe, že je  zrušením lidského sebeodcizení, ale tím, že ještě nepostihl  pozitivní podstatu soukromého vlastnictví a zrovna tak  neporozuměl ani lidské povaze potřeby, je také ještě zajat  a infikován soukromým vlastnictvím. Postihl sice svůj pojem,  nikoli však ještě svou podstatu. EFR 77      

Buržoazní právo ovšem předpokládá, pokud jde o rozdělování  spotřebních předmětů, nevyhnutelně také buržoazní stát, neboť  právo není ničím bez aparátu, který by byl s to donucovat lidi,  aby dodržovali právní normy.      Z toho tedy vyplývá, že za komunismu trvá po určitou dobu  nejen buržoazní právo, nýbrž i buržoazní stát - bez buržoazie!  L 25/484,485     

Ve skutečnosti nám...život ukazuje na každém kroku  pozůstatky starého v novém jak v přírodě, tak ve společnosti.  A Marx nevsunul kousíček "buržoazního" práva do komunismu  svévolně, nýbrž vzal to, co je ekonomicky a politicky  nevyhnutelné ve společnosti, která vyrůstá z lůna kapitalismu.  L 25/485      

Ve vyšší fázi komunistické společnosti, až už jednotlivci  nebudou v zotročujícím područí dělby práce a až tedy zmizí  i protiklad mezi duševní a tělesnou prací; až práce nebude  pouhým prostředkem k životu, nýbrž stane se sama první životní  potřebou; až s všestranným rozvojem jednotlivců vzrostou  i výrobní síly a všechny zdroje sdruženého bohatství potečou  plným proudem - teprve pak bude možné plně překročit úzký obzor  buržoazního práva a společnost bude moci vepsat na svůj prapor:  Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb!  M 19/49,50      

Rozmach výrobních sil nebude narážet na žádné překážky  společenského charakteru. Komunistická společnost nezná soukromé  vlastnictví výrobních prostředků, sobeckou honbu za ziskem,  nezná ani uměle živenou nevědomost, ani ubohou úroveň života  mas, které v kapitalistické společnosti brzdí technický pokrok,  nezná ani ohromné neproduktivní výdaje. Co nejúčelněji využije  přírodních sil a přirozených výrobních podmínek jednotlivých  světadílů; odstraní protiklad města a venkova, který je  následkem trvalého zaostávání zemědělství a jeho technické  stagnace; dosáhne dalekosáhlého spojení vědy a techniky;  výzkumné práce a rozsáhlého uplatnění jejích výsledků pro  společnost; plánovitě zorganizuje vědeckou práci; zavede  zdokonalené metody statistické evidence a plánovitého řízení  hospodářství; konečně podnítí rychlý růst společenských potřeb  jako hlavní hnací sílu celé soustavy, a tím vším zajistí  společenské práci nejvyšší míru produktivity a uvolní nesmírnou  lidskou energii pro mocný rozmach umění a vědy. Program Komunistické internacionály, 1. září 1928 /Protokoll  1929/      

Komunismus je beztřídní společenské zřízení s jednotným  všelidovým vlastnictvím výrobních prostředků a úplnou sociální  rovností všech členů společnosti, kde se zároveň s všestranným  rozvojem lidí rozvinou na základě neustále se rozvíjející vědy  a techniky i výrobní síly, všechny zdroje společenského  bohatství budou plynout plným proudem a uskuteční se vznešená  zásada Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb.  Komunismus je vysoce organizovaná společnost svobodných  a uvědomělých pracovníků, v níž zakotví společenská samospráva,  práce pro blaho společnosti se pro všechny stane první životní  potřebou, poznanou nutností, a schopností každého se bude  využívat k maximálnímu prospěchu lidu. Program XXVII. sjezdu KSSS 135                                

*       Lidé si nestavějí nový svět "z pozemských statků", jak se  domnívá hrubiánská pověra, nýbrž z těch historických  vymožeností, které přinesl jejich zanikající svět. M 4/307     

Teoretické poučky komunistů nejsou naprosto založeny na  ideích, na zásadách vymyšlených nebo objevených tím neb oním  oprávcem světa. Jsou jen obecným výrazem skutečných  poměrů...dějinného pohybu probíhajícího před našimi zraky...  M 4/440     

Na základě jakých skutečností je možno vytyčit otázku  budoucího vývoje budoucího komunismu?      Na základě toho, že budoucí komunismus vzniká  z kapitalismu, že se historicky vyvíjí z kapitalismu, že je  výsledkem působení společenské síly, kterou zplodil  kapitalismus. Marx se ani dost málo nepokouší vymýšlet utopie,  hádat ze vzduchu to, co vědět nelze. Marx klade otázku komunismu  tak, jak by přírodovědec kladl otázku vývoje nové, řekněme  biologické odrůdy, víme-li, že vznikla tak a tak a mění se v tom  a v tom určitém směru. L 25/470,471      

V Marxovi není ani špetka utopismu v tom směru, že by  vymýšlel a vybájil "novou" společnost. Ne, zkoumá jako přírodně  historický proces zrození nové společnosti ze staré a přechodné  formy od staré společnosti k nové. Bere faktické zkušenosti  masového proletářského hnutí a snaží se z nich vyvodit praktické  poučení. L 25/436 

• < Předchozí
• Další >