header

CookiesAccept

Upozornění: tato stránka používá cookies a podobné technologie.

Pokud nezměníte nastavení prohlížeče, souhlasíte s tím.

Rozumím

Statisíce proti radaru a sociálním škrtům

Letošní první máj, svátek práce, svátek historického boje za 8 hodinovou pracovní dobu a lidskou důstojnost, si připomnělo na stovkách mítinků KSČM po celé republice na sto tisíc občanů. Vyjadřovali různou formou svůj negativní postoj k radarové základně USA na našem území a pustili se tvrdě do asociálních reforem, které připravuje od příštího roku Topolánkova vláda.

Zatímco nad Prahou čmáraly vojenské letouny, jež mohou nést smrtící bomby a rakety, po blankytně modré obloze bílé čáry, na zlatu trumpet kapely Jaroslava Trnky z Poděbrad, vyhrávající na pódiu Křižíkovy fontány, se štědře smálo mírové slunce na lepší časy. Zní Píseň práce, té matky pokroku, které je dnes tak vzácně a za niž se zápalem v srdci šli do rvaček a stávek naši dědové a otcové. Tisíce a tisíce lidí té krásné písni vzdalo úctu na Prvního máje 2007 na holešovickém Výstavišti.

Předsedkyně Pražské rady KSČM Marta Semelová zahájila prvomájovou slavnost. S vervou se pustila do české vlády, hrbící záda před Georgem Bushem, která na vlastní národ symbolicky ukazuje prostředníček. Sedmnáct let jsou v této zemi pošlapávána lidská práva - právo na práci, na bydlení, na bezplatnou zdravotní péči a vzdělání. Mluví se o svobodě a demokracii. Ale ve skutečnosti jde o pouhé proklamace. Jakou svobodu má asi člověk, kterému zvednou nájem, plyn, elektřinu, vodné a stočné a další poplatky do takové výše, že není schopen to zaplatit?, táže se moderátorka. Člověk, který se ze dne na den stane bez práce? Důchodce, který nemá na zaplacení léků, jež potřebuje? O jaké svobodě mohou mluvit tisíce žebráků a bezdomovců, které potkáváme v ulicích naší krásné a stověžaté Prahy? A podle toho, co na nás vláda chystá, bude ještě hůř. KSČM tyto vládou připravované antisociální kroky odmítá, zdůraznila Semelová.

A demokracie? Ta se dnes podle ní Topolánkovi a spol. také jaksi nehodí. Z představy, že by sami lidé měli v referendu rozhodnout o tom, zda na území České republiky bude umístěna americká radarová základna, vstávají americkým posluhovačům jako jsou Schwarzenberg, Vondra či Parkanová, vlasy hrůzou na hlavě, promlouvá k lidem Semelová. Ale většina občanů naší země má jiný názor než tito Bushovi poskokové. S těmito lidmi se musíme spojit a dát jasně najevo, že americké radary na našem území nechceme! Martě zní potlesk a v ústrety volání: Nechceme! A ona dává publiku k dobru vtip o tom, jestlipak ví, že prý ve vládě teď řádí kulhavka a slintavka? A když nikdo z lidí neuhodne, říká: No, vláda prý teď pořádně kulhá za politickou kulturou a slintá po radarové základně. A pak ještě přidává hádanku: Je to vysoké a není to vidět. Co je to? Kdosi z lidu zvolá: To je nájemný. A Marta ho s úsměvem opraví: Je to Topolánkem proklamovaná životní úroveň našich důchodců.

Přišlo více než sedm tisíc lidí

Více než sedm tisíc lidí přišlo včera dopoledne oslavit Svátek práce spolu s komunisty ke Křižíkově fontáně na pražském Výstavišti. Letošní oslavy 1. máje byly ve znamení dvou v současné době nejaktuálnějších témat: NE americkým základnám! a NE vládní reformě a sociálním škrtům. K oběma tématům vystoupili nejen představitelé KSČM, KSM, ale i představitelé odborových svazů ČMKOS a ČMS. Mezi hosty se na tribuně objevili také kubánští a severokorejští diplomaté.

Nesouhlas s umístěním amerických radarových základen na území naší republiky spojil představitele různých organizací a hnutí, kteří včera na Výstaviště rovněž dorazili. Jedním z nich byl předseda Komunistického svazu mládeže Milan Krajča, který ve svém vystoupení připomněl, že KSM byl jednou z prvních organizací, která začala s kampaní proti americké raketové a radarové základně, a ta vlastně pokračuje dodnes. Pro nás je tato kampaň jednou z nejdůležitějších aktivit, společně s KSČM organizujeme řadu akcí, protestních demnostrací, mítinků, debat. Pod petici KSM proti základnám jsme získali už 90 tisíc podpisů, řekl. Podle Krajči bude klíčová návštěva prezidenta USA George Bushe, který by měl přijet do ČR příští měsíc. Hodláme zorganizovat ostré protesty, prohlásil.

Oficiální část prvomájového setkání už tradičně zahájila národní umělkyně Jiřina Švorcová. Připomněla nedávno zemřelého filozofa a básníka Egona Bondyho a zarecitovala úryvek z jeho díla.

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip přivítal přítomné slovy: Svátek práce neslaví ti, kteří se bojí, že vlastní prací by se neuživili a žijí z práce druhých. Ti mezi nás nechodí, vás ostatní srdečně zdravím a vítám. Filip ve své řeči konstatoval, že vláda nedávno oslavila 100 dní svého trvání. Je ale co slavit, když v ní zasedá trestně stíhaný vicepremiér a vládní koalice dělá opak toho, co slibovala před volbami?, ptal se. Zmínil se i o připravovaném návrhu zrušení imunity poslanců, který by znamenal, že své názory mohou bez obav říkat pouze v parlamentu, ale ne například na náměstích. My ale máme právo říkat svůj názor a budeme ho říkat nahlas, zdůraznil. (Celé vystoupení si můžete přečíst na jiném místě.)

Vůbec poprvé od listopadu 1989 se oslav 1. máje pořádaných KSČM oficiálně zúčastnil představitel Českomoravské konfederace odborových svazů, předseda Odborového svazu Stavba Stanislav Antoniv. Antoniv, který je členem ČSSD, ocenil, že poslanci KSČM pomohli spolu se sociálními demokraty prosadit nový Zákoník práce. Stavařské odbory již dříve pohrozily, že budou pracovní kodex bránit i generální stávkou. Antoniv uvedl, že vláda ODS, KDU-ČSL a Strany zelených chystá pod záminkou reforem veřejných financí brutální útok na sociální stát.

Tato vláda odbory nemá ráda, dělá všechno pro to, aby je zrušila, omezila práva lidí. Chtěla by zrušit i Zákoník práce, aby si mohla dělat, co chce. My - jako odbory - k tomu mlčet nemůžeme, konstatoval i předseda pražského zastupitelstva OS ČMS František Křížek. Možná přijde i doba, kdy vás oslovíme a vyjdeme do ulic, řekl. Zakladatel našich odborů měl takové heslo: Když se bude bát každý sám, budeme se bát všichni. A já si myslím, že je potřeba se přestat bát, je potřeba se sjednotit a společně dát vládě najevo, že s jejími návrhy nesouhlasíme, prohlásil Křížek.

Vše, co se dělá pro lidi i proti lidem, je politika. Strany na levici - a je jedno, že jsou v opozici - mají v popisu práce pomáhat lidem, kteří se živí vlastní prací, protože ti bohatí se o sebe postarají sami, prohlásil místopředseda ÚV KSČM Jiří Dolejš. Podle jeho slov je KSČM přirozeným partnerem k dialogu s odbory a je připravena jejich návrhy k legislativě i k reformě veřejných financí prostudovat a vše, co lidem pomůže, také podpořit. A doufáme, že v tom nezůstaneme sami a že současná křehká vládní koalice, která drží dohromady jenom vahou svých židlí, bude narušena a reforma neprojde, dodal. Připomněl také, že zítra bude poslanec Vlastimil Tlustý (ODS) prezentovat své výhrady vůči vládní reformě. Já to nemohu vnímat jinak, než jako snahu posunout reformu ještě více doprava, jako snahu zjednodušit daňový systém takovým způsobem, aby daňové úniky a různé lumpárny mohly být, uvedl Dolejš.

Podle něho dělá pravice také vše proto, aby minimalizovala majetkové daně, což by vedlo k takovému výpadku ve státním rozpočtu, že by došlo k ohrožení sociálního smíru a přivedlo zemi do krize. Věřím, že lidé už vědí, že nejsou ovce, které je třeba ostříhat. Není nejmenšího důvodu, aby dopláceli na to, co rozkradli jiní, dodal.

Provokatéři narušili oslavy

A když band Jaroslava Trnky spustí Tu naši písničku českou, již si u stánku s občerstvením notují prošedivělý chlapi s pohárkem vína v rukách, kolportérka Slovanské vzájemnosti Eva Holečková se Haló novinám pochlubí mnoha prodanými výtisky tohoto periodika. U stánků Společnosti česko-kubánského přátelství, kde aktivisté sbírali podpisy na petici za propuštění na svobodu pětice kubánských národních hrdinů z žalářů USA, podpisů hojně přibývalo. Za prvomájové dopoledne jich nastřádali na tři stovky. Také petiční archy proti pronásledování bývalých čs. pohraničníků nynějším antikomunistickým režimem se vrchovatě zalidňovaly .

U Křižíkovy fontány ale také exhibují provokatéři. Jeden z nich, mladík, dlouhán, jemuž ještě teče mléko po bradě a má zastydlou pubertu, napadl jednoho ze starších mužů, kteří tady vzdávali hold Svátku práce. Silou Bivoje se nakonec rváč vyvléká z chumlu, který na něho chce volat policii za narušení veřejného pořádku, a prchá kamsi pryč. Další střet opodál vyvolali provokatéři s cedulí Národní strana proti komunismu a s dalším antikomunistickým poutačem, na němž byla vyobrazena černá lebka jakou mívali piráti na svých lupičských galérách. Pavel R. a jeho přátelé však odkázali lotříky do patřičných mezí a z jejich cedulí nakonec zbyly jen trosky, vhodné na zátop v kamnech. To vše krátce před projevem předsedy KSČM Vojtěcha Filipa. Vedoucí zahraničního oddělení KSČM Hassan Charfo utrpěl při incidentu oděrky. Národní strana na svých internetových stránkách uvedla, že její členové vyhledali lékařskou pomoc, chystá se proto podat trestní oznámení pro ublížení na zdraví a propagaci hnutí směřujících k potlačení práv a svobod jedinců.

Máchův Máj a Smetanova Má vlast

Když Vojtěch Filip na závěr projevu vzpomněl slova z básně Máj od Karla Hynka Máchy, hluboce pravdivě zdůraznil, že i přes propast času od zrodu tohoto klenotu české poezie, má Máj člověku pořád co říci jeho srdci. Neboť jsou dvě potřeby k životu, bez nichž se opravdový člověk neobejde, zdůraznil předseda ÚV KSČM: jsou to práce a láska. Vřelý potlesk ho provází z pódia na rozloučenou. Zní Internacionála: Poslední bitva vzplála, dejme se na pochod, Internacionála je zítřka lidský rod... A po skončení této hymny pokroku a solidarity všech poctivých lidí na celé planetě se Filip ocitá v zajetí soudruhů a přátel, kteří mu chtějí stisknout ruku a podebatovat s ním nebo od něho dostat autogram. Přitom se v hloučku se smíchem všem přiznává, že z napsaného projevu pronesl jen dvě věty, protože mně se prostě nedaří číst projevy. Prvomájová manifestace vrcholí hudební produkcí Křižíkovy fontány. Velebné tóny Mé vlasti od Bedřicha Smetany, něžné i hřmotné, burcovaly v prosluněném dni k její obraně před americkými zbrojnoši v brdských lesích a vlastizrádci ze Strakovky.


Jan Jelínek, Helena Kluzová, HaNo

 

Partneři:
partneri-kscm
partneri-sckp
partneri-sos
partneri-wdfy
partneri-solidnet
partneri-ceske-mirove-hnutípartneri-festival
partneri-kcp

 partneri-stripkyzesveta

©  Komunistický svaz mládeže

Licence Creative Commons
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .