V Míšově proti radaru

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 4. 2008

Twitter

Téměř šestkrát více lidí, než organizátoři očekávali, se zúčastnilo sobotního protestního pochodu proti americkému radaru v Míšově na rozhraní Plzeňského a Středočeského kraje. Zatímco ještě v pátek předseda Plzeňské krajské rady KSČM Ladislav Urban předpokládal, že se v Míšově sejde pět stovek lidí, nakonec jich podle odhadu nejen organizátorů z řad Středočeské a Plzeňské krajské rady KSČM, ale i novinářů, přišly téměř tři tisíce. Pochod se tak stal jedním z největších protestů proti stavbě základny USA na našem území.

Nečekaně velký zájem o protestní akci byl o to překvapivější, že počasí jí vůbec nepřálo. Naopak - horší už asi být nemohlo. Od rána skrápěl celé západní Čechy včetně Brd silný a vytrvalý déšť. Přesto do Míšova dorazilo nejen 23 autobusů, které přivezly komunisty a sympatizanty z celých Čech, ale i stovky osobních automobilů.

Akci oficiálně zahájil krátkým přivítáním Ladislav Urban, poté se tisíce protestujících vydaly po úzké asfaltce napříč vesnicí k hranici vojenského prostoru. V asi kilometr dlouhém zástupu byly vidět rodiny s dětmi, lidé středního věku, důchodci, ale i mladí lidé. Řada z nich nesla transparenty, odsuzující výstavbu radaru USA v Brdech. Například: Chraňme naše brdské houbičky na českého kubu, budou-li tu cizí pýchavky, budem sušit hubu , Topolánku, odejdi, škodíš naší zemi! , Topolánku, rozpusť vládu, nejsme tady pro parádu, chceme sem jít na houby, a ne čekat na bomby , ale i ostřejší hesla s téměř nepublikovatelnými výrazy. Kromě transparentů s logem KSČM byly vidět také ty se znakem Klubu českého pohraničí, německých komunistů, Komunistického svazu mládeže či iniciativy Ne základnám.

V místech, kde komunikace ústila do silnice, spojující Plzeň s Příbramí, stálo několik policejních aut a asi osm policistů, kteří měli za úkol nevpouštět demonstranty na tuto silně frekventovanou silnici. Přestože přilehlý les je součástí nepřístupné části brdského vojenského prostoru, podařilo se organizátorům vyjednat, aby se účastníci pochodu mohli pohybovat ve vojenském lese alespoň do hloubi několika desítek metrů. O kousek dál od tohoto místa se nachází široká lesní cesta, která vede přímo ke kótě 718, na níž má být postaven americký radar, a po níž původně měla vést trasa pochodu, než to velitelé vojenského prostoru zakázali.

Z obav, aby lidé na kótu 718 opravdu nepronikli, hlídkovali na okraji lesní cesty vojenští policisté. Ti odmítli vstup nejen řadovým účastníkům, ale i vrcholným politikům KSČM, například místopředsedovi Poslanecké sněmovny PČR Vojtěchu Filipovi, europoslanci Jiřímu Maštálkovi a dalším (přestože politikům z jiných stran sem byl přístup již několikrát povolen), kteří chtěli na kótě 718 umístit černý dřevěný kříž se zeleným věncem a bílým nápisem na černé stuze Sbohem (ne však na věky) suverenito České republiky . Proto kříž umístili na okraj vojenského újezdu k jednomu ze stromů.

Účastníci se pak vydali stejnou cestou zpátky, stále za vydatného deště, na louku nedaleko obecního úřadu, kde plány na umístění amerického radaru v Brdech odsuzovali nejen politici KSČM. Těch pár kapek vody proti radaru, který se tu má postavit, nás vůbec nemůže rozházet, glosovala nepřízeň počasí moderátorka akce Zdeňka Hornofová, mluvčí Plzeňské krajské rady KSČM předtím, než uvedla prvního řečníka. Jím byl starosta Míšova Pavel Hrubý (nestraník), podle kterého se odpor místních obyvatel proti radaru nezměnil. Popřál účastníkům akce mnoho zdaru.

Předseda Středočeské krajské rady KSČM, poslanec Stanislav Grospič poukázal na to, že přestože petici za vyhlášení referenda k radaru podepsalo 160 tisíc lidí a většina obyvatel je proti umístění radaru USA na našem území, vláda nechce jejich přání respektovat. Potvrdil, že KSČM trvá na vypsání referenda. Předložili jsme zákon o referendu do sněmovny potřetí a uvidíme, jak se k němu vláda postaví, řekl Grospič. Vrátil se také ke snaze vést pochod na místo, kde by měl kontroverzní radar stát: Chtěli jsme jít na kótu 718 a v klidu vyjádřit názor většiny obyvatel ČR. Dvakrát vojenský újezd řekl ne s odůvodněním, že na to není právní nárok. Ministryně obrany Parkanová se ani nesnažila odpovědět. Občané ČR jí totiž za to nestojí!

Předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip slíbil, že odpor komunistické strany proti stavbě americké základny v Brdech sobotní akcí nekončí. Upozornil, že lidé budou mít šanci vyjádřit svůj názor na to, že vláda stále jedná proti vůli většiny občanů, již na podzim v krajských a senátních volbách. Kritizoval také tvrzení některých českých novin, podle nichž nedávný bukurešťský summit NATO souhlasil s tím, že brdský americký radar bude součástí evropské protiraketové obrany. Když naši odborníci překládali dokumenty z Bukurešti, zjistili jsme, že nic takového tam není! Že vedení NATO odkázalo jednání o protiraketové obraně Evropy na příští jednání v roce 2009. Vidíte, jak pravdivě vás informují, prohlásil Filip. Zároveň řekl, že o radaru jednají spolu ruský a americký prezident, aniž by u toho byl zástupce naší země, což podle něj připomíná uznávání nezávislosti Kosova, ale i dění v roce 1938.

Pozdrav a podporu od přátel z Evropské sjednocené levice tlumočil poslanec Evropského parlamentu Jiří Maštálka (KSČM), který také varoval současné vládní síly: Ten, kdo bude přehlížet vůli většiny národa, se bude muset jednou zpovídat, proč a za jakých podmínek to udělal.

Poslanec za KSČM Karel Šidlo poděkoval přítomným za to, že se navzdory špatnému počasí akce zúčastnili. Radu Plzeňského kraje, tvořenou koalicí pravicových stran, kritizoval za podporu, kterou vyjádřila stavbě radarové základny. Svůj projev zakončil zvoláním: Ani vláda Topolánka, ani vláda ODS v Plzeňském kraji není naší. Pryč s takovými vládami! Chceme svobodnou Českou republiku! Následoval bouřlivý potlesk.

Poslankyně Miloslava Vostrá (KSČM) kritizovala pokrytectví těch, kteří na začátku 90. let tvrdili, že na našem území už nechtějí žádné cizí vojáky. Když naši politici vyprovázeli ruské vojáky, říkali: Nikdy více nedopustíme, aby noha cizího vojáka na naše území vkročila. Kde teď jsou?

Protestního pochodu se zúčastnili i další funkcionáři KSČM. Například poslanec Václav Exner rozdával účastníkům pamětní listy.

Starosta vesničky Trokavec Jan Neoral poukázal na to, že ani za pomoci draze placených mediálních agentur se nepodařilo přesvědčit občany ČR o výhodnosti stavby americké základny v Brdech: Pánové Topolánku, Vondro, Bursíku, pane kníže, paní ministryně války a ostatní dobře placení válečníci: ještě jsme pořád tady. Víc než rok spoléháte na to, že nás ukecáte a že nás zlomíte. Zaplatili jste na to agenturám z našich daní 20 milionů. Nefunguje to a fungovat vám to nebude. Proti vaší aroganci, proti nesmyslům a proti lžím stojí hrdí občané měst a vesnic nejenom z Brd a Podbrdí, ale i z širokého okolí. Tito lidé pochopili, že do jejich domovů radar USA nepatří. Nepřinese žádnou ochranu, přinese jen bolest, protože zvyšuje zbrojení a další problémy přivolává. Vzkazujeme vládě: trhněte si s vaším radarem! Drtivá většina lidí radar nechce a nechceme ani vojenskou základnu. A ve volbách vám brzo podepíšeme, že nechceme ani vás, prohlásil Neoral a přítomné vyzval, aby v odporu vydrželi, protože do doby, než bude parlament o příslušných smlouvách s USA hlasovat, naprosto nic není rozhodnuto .

Milan Krajča z Komunistického svazu mládeže, který se před týdnem zúčastnil jednání Světové rady míru ve Venezuele, krátce přiblížil způsoby, jak proti americkým základnám protestují lidé na celém světě: v Japonsku, Turecku, Ekvádoru kvůli tomu, aby se zbavili základny USA, dokonce chtějí změnit ústavu. A slyšeli jsme i to, že my, občané ČR, nejsme v našem boji sami. Že mezinárodní veřejnost ví o tom, že absolutní většina obyvatel naší země je proti americké vojenské základně, že česká vláda ve svých diskusích s vládou USA nehájí zájmy této země, dodal Krajča.

Shromáždění pozdravili také zástupci sdružení Vojáci proti válce, středočeské a plzeňské organizace Klubu českého pohraničí, Levicového klubu žen a bývalých obyvatel zaniklých brdských vesnic.

dle HaNo

• < Předchozí
• Další >