Četli jsme: Rozhovor s Milanem Krajčou

Podrobnosti

Vytvořeno 12. 4. 2009

Twitter

Milan Krajča je 25letý student historie na FF UK, člen ÚV KSČM, jako kandidáta pro eurovolby jej navrhla mj. jeho organizace KSČM na Praze 3. Milan pracuje i ve VV Světové rady míru. Evropská unie je vládními pravicovými stranami i sociálními demokraty vnímána jako objektivní proces, který nemá alternativu a je nutné ho podporovat. Je tomu tak? Současná moc se snaží občany všemi možnými prostředky přesvědčit, že Evropská unie vznikla z potřeby a snahy obyčejných lidí o mír, vzájemnou mezinárodní spolupráci a demokracii. Realita je však taková, že EU byla od počátku projektem velkých monopolů, především německých a francouzských, jehož cílem je maximalizace zisků na úkor nejen dělníků a dalších pracujících ze zemí EU, ale i obyvatel ostatních částí světa.

Někdy se o EU mluví jako o možné protiváze USA, jako o mírové velmoci, která může brzdit expanzi amerického imperialismu. Myslíš, že to odpovídá skutečnosti?

EU patří vedle USA k hlavním imperialistickým centrům současného světa. Z toho vyplívají i její snahy prosazovat své zájmy také formou válek a agresí. Je nutné neustále upozorňovat na zamlčované vojenské aktivity EU v Kongu, Čadu, Súdánu, kterých se ve velkém počtu účastní také ozbrojené síly České republiky. Je třeba připomínat roli EU v agresích proti národům bývalé Jugoslávie či účast řady zemí EU v krvavých válkách vedených USA, např. v Iráku. V současnosti, v době předsednictví ČR v EU, politiku EU jasně demonstrovali její oficiální vůdci Topolánek a Vondra, když jménem EU hanebně obhajovali brutální agresi Izraele proti palestinskému lidu v Gaze.

Domnívám se, že je povinností nejen komunistů, ale všech mírumilovných sil, postavit na pranýř militaristický charakter EU. Požadavek odmítnutí budování tzv. evropské armády a zastavení válečných operací vedených EU musí být, dle mého názoru, jedním z prioritních. Naším cílem musí být mezinárodní spolupráce založená na míru, vzájemném respektu a solidaritě.

Jako student patříš k těm, kteří dlouhodobě poukazují na negativní dopady existence EU na vysoké školství. Jak EU působí na tuto oblast?

Snahy Evropské unie v oblasti vysokého školství reprezentuje tzv. Boloňský proces. Jedná se o uskutečnění snah EU o postupné vytlačování veřejného a bezplatného vzdělávacího systému, o zavádění školného, posílení vlivu monopolů na školství a jeho privatizaci. Dopady tohoto procesu je možné jasně vidět i u nás, jejich úplné prosazení pak v současných návrzích ministra školství Lišky. Snahy EU se však setkávají s velkým odporem studentů v řadě zemí. Můžeme vzpomenout velké studentské stávky např. ve Francii či Řecku. Společný postup studentů z různých zemí je k porážce snah EU o destrukci veřejného a bezplatného školství nezbytný. Myslím, že je nutné podporovat všechny iniciativy, které v Evropě prosazují veřejné bezplatné vzdělání pro všechny.

EU je svými stoupenci i sebou samou prezentována jako symbol demokracie. Jaký je reálný vztah EU k demokracii?

Evropská unie je skutečné demokracii vzdálená ještě více, než to, co známe z ČR jako parlamentní demokracii. Jediný orgán EU volený občany - Evropský parlament - má takřka nulové pravomoci. Orgány EU, které rozhodují, např. Evropská komise, nejsou občany nijak voleny. Jejich politiku pak určují především takové skupiny jako Evropský kulatý stůl průmyslníků či Evropský svaz zaměstnavatelů. Čí zájmy tyto spolky hájí, je snad více než jasné.

To, že se naprosto ignorují výsledky referend, ve kterých se lidé ve Francii a Nizozemí postavili proti politice Unie, jasně ukazuje její představy o demokracii. Irský příklad demonstruje, jakého jednání je EU schopna, pakliže nesouhlasí s výsledkem referenda - neustálé opakování všelidového hlasování až do té doby, dokud nebude výsledek odpovídat jejím představám. Takovéhoto skandálního pohrdání výsledky referend se EU nedopouští jen v posledních letech, provází prakticky celou její existenci.

Evropská unie je navíc jedním z iniciátorů omezování demokratických práv a svobod v Evropě. Jako příklad je možné uvést jí iniciované antikomunistické kampaně s cílem potlačit hlavní odpůrce kapitalistického systému vykořisťování, válek a útlaku - komunisty. Výsledky těchto kampaní můžeme vidět v řadě zemí EU - u nás v rozpuštění Komunistického svazu mládeže Langerovým ministerstvem vnitra a ve snahách o rozpuštění KSČM, v Maďarsku v pokusu o uvěznění vedení Maďarské komunistické dělnické strany či v brutální antikomunistické represi v pobaltských státech.

Jsem přesvědčen, že je potřeba postavit se na obranu demokratických práv a usilovat o jejich zásadní prohlubování.

Někteří vyzdvihují tzv. sociální rozměr EU? Jaká je politika EU v o oblasti sociálních práv?

EU je jedním z nástrojů proti sociálním výdobytkům dělníků a dalších pracujících, získaných na základě těžkých bojů v předminulém a minulém století, i za velkého přispění existence socialismu v Sovětském svazu a dalších zemích střední a východní Evropy. Roli EU v útoku na sociální výdobytky je možné demonstrovat např. na návrzích Evropské komise na prodloužení týdenní pracovní doby na 65 hodin či zavedení pracovních sobot. Tomuto je nutné se postavit. Je třeba bránit se snahám EU o omezování práv pracujících. Musíme čelit politice destrukce sociálního, zdravotního a důchodového sytému. Sociální výdobytky je nutné nejen bránit, ale i rozvíjet. Zároveň je třeba lidem vysvětlovat, že důstojný a plnohodnotný život pro všechny je požadavek, který není možné realizovat v systému kapitalistické mizérie. Právě proto my komunisté usilujeme o nahrazení kapitalismu socialismem.

Hlavním heslem KSČM ve volbách do Evropského parlamentu je Změňme naši budoucnost v Evropě . Myslíš, že je taková změna možná?

Domnívám se, že takováto zásadní změna k lepšímu, představovaná socialismem, je nejen možná, ale i nutná. Právě proto se o ní komunistické a dělnické strany v Evropě i na dalších kontinentech dlouhodobě snaží. Komunisté v ČR nejsou výjimkou.

V minulých dnech ses ve francouzském Štrasburku účastnil tzv. kontrasummitu - řady aktivit souvisejících s 60. výročím založení NATO. Jak protesty proti tomuto paktu probíhaly?

Šedesáté výročí založení NATO nemohlo zůstat bez odezvy všech, kteří stojí na straně míru, proti imperialismu a válce. Pakliže vládní delegace členských států NATO přijely do Štrasburku narozeniny tohoto útočného vojenského paktu oslavovat, u obyčejných lidí tomu bylo přesně naopak. Světová rada míru vedle dalších mírových hnutí a iniciativ proto zorganizovala v tomto městě řadu konferencí a seminářů. Týkaly se nejen temné 60leté existence NATO, ale i 10. výročí zločinného bombardování Jugoslávie, budování armády EU či možného umístění vojenské základny USA v ČR. Přes mohutné policejní, četnické a vojenské manévry, které proměnily širší centrum Štrasburku v nepřístupnou pevnost; bránění ve svobodě shromažďování a ohromnou brutální represi, se ve městě uskutečnily veliké demonstrace. Komunisté, společně s dalšími mírovými a antiimperialistickými silami tak navzdory zvůli mocných opět masově demonstrovali proti NATO a jeho agresím, za okamžité rozpuštění této útočné vojenské aliance USA a jejich spojenců!

10. dubna 2009, (rom, zr), Halo noviny

• < Předchozí
• Další >