Pietní akt v Kounicových kolejích

Podrobnosti

Vytvořeno 17. 3. 2006

Twitter

Mnichovský diktát byl předzvěstí blížícího se konce mladého Československa. Aby prodloužili mír, právě v Mnichově jako kost předhodili západní evropské mocnosti, naši údajní spojenci, Hitlerovu Německu československé území obývané německými spoluobčany. Vznikla tak 2. republika. „Malá, ale naše!“, říkalo se. 14. března 1939 klerofašisté pod vedením katolického duchovního J. Tisa odtrhli Slovensko a přestala tedy existovat už tak okleštěná společná republika.

15. března pak Hitler se svými nacistickými hordami přijel zabrat to, co tu zbylo. Definitivně zanikla i 2. republika a byl nastolen Protektorát Čechy a Morava.
My, komsomolci z klubu KSM pro Brno, jsme si právě tento den přišli připomenout do Kounicových kolejí v Brně, kde se konal pietní akt k výročí této neblahé události našich dějin. Toto místo nebylo vybráno náhodou. Právě zde si zřídilo gestapo své sídlo. Během války zde na místním nádvoří postupně popravili bezmála 1500 komunistů, antifašistů a dalších odpůrců nacistického režimu. Za účasti veteránů a delegací Vlasteneckého sdružení antifašistů, Klubu českého pohraničí, Kruhu občanů vyhnaných z pohraničí a Společnosti Ludvíka Svobody byly před památník s čestnou stráží položeny květiny. Ze všech úst zazněla československá hymna.
Poté jsme se společně odebrali do vnitřních prostor, kde se uskutečnila přednáška historika PhDr. Václava Kurala, CSc. Ve stručnosti shrnul události té doby, aby se pak obšírněji zabýval současnými česko-německými vztahy. Zmínil se o iniciativě kanceláře Landsmanschaftu, která se snaží vybudovat centrum Historie německého národa (která podle tohoto spolku starých nacistů začíná samozřejmě až na konci 2. světové války). Budoucí místo tohoto centra zůstává neurčeno, ale uvažuje se o Berlíně (vedle památníku holocaustu – evidentně má jít o jakýsi protipól), Bonnu nebo Mnichově. Mělo by mít hned několik oddělení, která mají „objektivně“ zobrazit historii. Postupně by tak měl být představen život za 3. říše na konci války, poté „vyhnání a utrpení“ sudetských Němců z ČSR a dalších zemí, dále jejich život ve východním a západním Německu do roku 1950. Dr. Kural se pak zabýval otázkou přístupu současné nové vlády k problémům jako jsou: neuhrazení válečných reparací, srovnávání událostí z Pohořelic či Ústí nad Labem s Lidicemi atd. Není divu, že zdůraznil nutnost historických analýz.
Součástí programu bylo promítání projevu prezidenta Edvarda Beneše po Mnichovské dohodě. K vidění byly i záběry nadšeně tleskajících davů vítajících okupanta Hitlera. Na tohle se mi už nechtělo dívat a raději jsem odešel prohlídnout si zdejší stálou expozici dobových fotografií a dokumentů popisujících tehdejší dění.
Připomínat tyto události dnes, kdy současní mocní srovnávají fašismus a komunismus, zrůdy a hrdiny, je velmi důležité a jsem rád, že mezi našimi starými známými byli taky mladí lidé, kteří nechtějí zapomenout.

Jiří Kapral´
{moscomment}

• < Předchozí
• Další >