KSM na víkendu Luxemburgová-Liebknecht-Lenin v Berlíně

Podrobnosti

Vytvořeno 15. 1. 2019

Twitter

O víkendu 12.-13. ledna se v Berlíně konal každoroční víkend věnovaný památce zavražděných německých komunistů Rosy Luxemburgové a Karla Liebknechta (zavražděni 15. ledna 1919). Také je vzpomínáno na V. I. Lenina, který zemřel 21. ledna 1924. Letošní ročník byl mimořádně kulatý, neb se slaví sto let, tudíž KSM samozřejmě nemohl chybět.

V pátek ráno, ve svěžích 6:30, jsme nastoupili do autobusu do směr Berlína,  do kterého jsme dorazili kolem 11 dopoledne. Plánem byl strávit první den prohlídkou města, druhý na konferenci a třetí jít demonstrovat na tradiční demonstraci. Páteční prohlídka města zahrnovala kromě tradiční míst, jako je Braniborská brána či Reichstag, také sídlo Die Linke, což je dům, kde kdysi pobýval Karl Liebknecht a jehož součástí je i knihkupectví. Viděli jsme památník rudoarmějců, sídlo novin Junge Welt, památník Holocaustu a další místa.

Celý příští den jsme věnovali konferenci, která byla tradičně zajímavá a obsahově bohatá. Hlavními organizátory jsou vynikající denní noviny Junge Welt, Německá komunistická strana (DKP), Socialistická Německá dělnická mládež (SDAJ) a další organizace. V hlavní přednáškové místnosti řada řečníků hovořila na zajímavá témata, zazněla také nahraná zpráva poslaná americkým politickým vězněm, spisovatelem a aktivistou Mumiou Abu-Jamalem, bývalým členem Černých panterů vězněným již od roku 1982. Součástí akce byly také desítky stánků různých organizací, kde kromě knih a letáku bylo možné zakoupit také všelijaké předměty, od triček a mikin po plakáty, vinylové desky, hrnečky a nespočet dalších upomínkových, informačních a propagačních materiálů. Pro našince bylo zarážející poměrně široké spektrum organizací, které ochotně participovaly na otevřeně komunistické akci - mimo jiné se objevili třeba anarchisté a různé autonomní skupiny, několik zástupců odborů a vydavatelství. Nižší míra celospolečenského antikomunismu v porovnání s Českou republikou je patrná na první pohled. Naší přátele z SDAJ pořádali několik workshopů, jednoho z nich na téma "Peněz je dostatek, je jen třeba si je vzít" jsme se účastnili také my. Bylo zajímavé poznat zkušenosti řádových členů této organizace, jejích každodenní boje a schopnosti mobilizovat své sociální okolí pro nějaké určité téma, jako je například oprava zanedbávané školy. Celkově byla bylo možné pozorovat znatelně vysokou míru třídního uvědomění a organizovanosti německé mládeže. Za celý den jsme potkali mnoho známých, pohovořili jsme s přáteli a soudruhy z Německa, Polska či Rakouska. Konec dne byl doprovázen zpěvem Internacionály.

Poslední den jsme vyrazili na slavnou, mnohatisícovou demonstraci na památku zavražděných komunistů. Účastnilo se dle organizátorů přes 15 000 lidí, byla to skutečně majestátní podívaná. Lidé z různých organizací z celého Německa, několik zástupců zahraničních komunit v Německu (především Turci, Řekové a Kurdi) a několik zahraničních hostů vyšlo do ulic, bylo to doslova moře rudých vlajek a transparentů různých organizacích, sjednocených pod mezinárodním symbolem komunistického hnutí - srpem a kladivem - ke kterému se pokroková mládež hlásí. Někteří účastníci oblékli žluté vesty se srpy a kladivy, jiní měli hudební nástroje a hráli revoluční písně. Z nákladních aut přestavěných v řečnické tribuny zněly revoluční pokřiky. Průvod se táhl městem až k památníku připomínajícím Rosu a Karla, kde bylo postaveno několik stanů prodávajících jídlo, noviny či další předměty. Po celou dobu průvodu vytrvale pršelo, ale ani nám ani komukoliv jinému to zřejmě náladu nezkazilo. Položili jsme, jako stovky dalších, květiny na památník a po krátkém zdržení v stanovém městečku jsme vyrazili zpátky domů.

Účast na semináři pro nás byla obohacující v mnoha ohledech, pořídili jsme si několik knih, získali jsme spoustu informačních textů, sešitů a novin. Seznámili jsme se se současným německým komunistickým hnutím a získané zkušenosti můžeme použít v boji v Česku. V neposlední řadě bylo setkání s našimi přáteli a soudruhy mimořádně příjemným balzámem na duši zkoušenou občas náročným bojem doma, takže jsme načerpali sílu a odhodlanost v našem boji pokračovat. Těšíme se na další ročník!

• < Předchozí
• Další >