Che Guevara a "černý kontinent"

Podrobnosti

Vytvořeno 8. 11. 2019

Twitter

Pod tímto názvem proběhla další z mnoha akcí brněnské pobočky Společnosti česko kubánského přátelství Lázara Cruze. Přednáška byla výsledkem spolupráce pobočky s Komunistickým svazem mládeže (KSM).

V hlavním referátu se hosté dozvěděli o působení Guevary v Africe. Jeho působení bylo zasazeno do širšího kontextu politické situace ve světě. Byly vylíčeny postoje různých vlád k politickému pohybu na tomto kontinentě. Bylo zdůrazněno, že v 60. letech se 18 afrických zemí vymanilo z koloniální podřízenosti, samozřejmě k nevoli bývalých koloniálních mocností.

Snaha Kuby podpořit emancipační boj afrických obyvatel pramenila nejen ze zásady politiky proletářského internacionalismu, ale také z faktu, že mnoho obyvatel Kuby má původ v Africe.

Zvláště obtížná situace byla v Demokratické republice Kongo, která byla od roku 1960 nezávislá. V červnu 1960 se premiérem stává vůdčí osobnost národně osvobozeneckého hnutí Patrice Lumumba. Belgie, která dříve Kongo ovládala silně zasahovala do vnitřních záležitostí země a její snahy vyústily až v odtržení hospodářsky významné části země. Patrice Lumumba byl sesazen protiústavním pučem a uvězněn. I přes protesty světové veřejnosti byl v roce 1961 zavražděn za přítomnosti belgických důstojníků.

V roce 1964 odjíždí Che Guevara do USA a na půdě OSN pronáší svoji řeč, ve které odsuzuje agresivní imperialistickou politiku USA.

V roce 1965 se vzdává výkonu veřejných funkcí a připravuje se na svoji další životní etapu - aktivní podporu boje afrického lidu za nezávislost.

Během své "africké mise" navštěvuje mnoho zemí, například Tanzánii, Alžír, Senegal a další.

V roce 1965 vstupuje Kuba do jednání s Čínskou lidovou republikou o podpoře emancipačního boje Afričanů. Čínský diplomat, blízký spolupracovník Mao Ce-tunga, Čou En-laj je takové podpoře nakloněn.

Kubánská mise v Kongu, kam přijíždí Guevara jako politický komisař, byla velice obtížná z mnoha důvodů. Od klimatických podmínek po neznalost tamních poměrů a proměnlivé politické situaci v okolních státech. To vše hrálo v neprospěch internacionalistů. Dlouho trvající občanská válka vedla k deziluzi tamních obyvatel. Společná politika reakce a oportunistů slibující ukončení konfliktu (ale také udržení špatného postavení tamních obyvatel) se zdála vhodným řešením pro konfliktem unavené obyvatele.

Došlo také ke kontrarevolučním převratům v Alžíru a Ghaně, které přestaly podporovat emancipační boj pokrokových lidí v Kongu.

Podmínky se staly velice obtížné a bylo rozhodnuto o stažení kontingentu ze země. Guevara navrhoval, že zůstane s malou jednotkou na místě, ale pod tíhou argumentů své mínění změnil. Svoji cestu zpět na Kubu absolvoval přes Moskvu, ale také přes Československo, kde setrval půl roku.

I přes neúspěch mise v Kongu je Guevara jedním ze symbolů afrických lidí v boji za nezávislost. Internacionální politika Kuby směrem k Africe nadále pokračovala. Ať už se dříve jednalo o podporu boje proti rasistickému režimu ve Rhodesii, nebo o humanitární mise v současnosti. Byla ta právě Kuba, která vyslala největší kontingent lékařů do Afriky pro boj proti šířící se Ebole.

Kuba má vysoký kredit díky své humanitární zahraniční politice a pomoci rozvojovým zemím. Investuje nemalé prostředky a vysílá spoustu odborníků, především lékařů do zemí, které mají problémy. A to navzdory desítky let trvající nespravedlivé blokádě uvalené na tuto zemi Spojenými státy.

AH

• < Předchozí
• Další >