K 100. výročí vzniku Komunistického svazu mládeže

Podrobnosti

Vytvořeno 24. 2. 2021

Twitter

Je to rovných sto let od založení Komunistického svazu mládeže (KSM) v únoru 1921. Tato událost, která se stala mezníkem v dějinách našeho pokrokového mládežnického hnutí, byla jedním z logických vyústění rozkolu v dělnickém hnutí, ke kterému došlo mezinárodně na základě zrady II. internacionály při vzniku I. světové války, brutální zkušenosti z frontových jatek i bídou v zázemí a především díky úspěchům Velké říjnové socialistické revoluce v Rusku, jasně ukazující cestu vpřed. Nově vzniklá organizace, představující asi 40 tisíc členů, se bezprostředně přihlásila ke Komunistické internacionále mládeže a k jejímu zápasu za svět bez kapitalistického vykořisťování, útlaku a válek. Za hlavní úkol ale považoval její sjezd založení jednotné internacionální komunistické strany v Československu, což vyjádřil i ve svém provolání: "Ve chvíli, kdy česká, slovenská, německá, a maďarská mládež proletářská se spojuje ve svaz komunistické mládeže, obrací se na vás, dospělé pracovníky a pracovnice, v pevné naději, že ve svém boji nalezneme v nejbližší době oporu ve svazu komunistů všech národů Československé republiky. Ať žije Komunistická internacionála mládeže! Ať žije III. internacionála! Ať žije internacionální Komunistická strana Československa!"  Následný květnový ustavující sjezd komunistické strany a říjnový slučovací sjezd všech komunistů v Československu daly na tuto výzvu jasnou odpověď.

Po většinu své prvorepublikové existence musel KSM pracovat v ilegalitě či poloilegalitě. Jeho schůze byly napadány, funkcionáři i řadoví členové zatýkáni a vězněni, majetek zabavován, tisk cenzurován. Přesto sehrával KSM protagonistickou roli v sociálních a politických bojích pracující i studující mládeže. Kromě jiného se podílel na organizování dělnické tělovýchovy, proletářského skautingu, rozvoji solidarity se Sovětským svazem, mezi studenty působil skrze Komunistickou studentskou frakci a Jednotu nemajetných a pokrokových studentů, byl aktivní ve stávkovém hnutí a hnutí nezaměstnaných, pokoušel se přenést svou činnost do závodních buněk a aktivně se zapojil i do boje za bolševický charakter komunistické strany, který vyvrcholil nástupem nového vedení v čele s Klementem Gottwaldem. Po celou dobu byl však KSM terčem řady antikomunistických útoků. Z nich nejbrutálnějším byl zřejmě masakr na srazu pracující a nezaměstnané mládeže pražského kraje v Radotíně, kde podobně jako následně v Duchcově, Košútech, Chustu, Frývaldově, Horní Suché nebo Mostu, zemřeli policejními a četnickými kulkami mladí lidé, kteří se v době první československé republiky nebáli bojovat za svá práva a za socialistickou budoucnost.

Na zápasy prvorepublikového KSM a hrdinství tehdejších mladých komunistů a komunistek oprávněně navazovaly organizace pokrokové mládeže, které u nás v jednotlivých obdobích pozvedly prapor boje mladé generace za lepší svět. Také Svaz mladých, Národní hnutí pracující mládeže, Komunistický svaz mladé generace, Předvoj, Svaz české mládeže, Československý svaz mládeže, Leninský svaz mladých či Socialistický svaz mládeže tak tvoří nedílně historii československého a českého pokrokového mládežnického hnutí. Je však víc než příznačné, že se bezprostředně po tzv. "sametové revoluci" rozhodli mladí lidé, čelící kapitalistické restauraci, rozhodli v dubnu 1990 pro obnovení KSM.

Členové a členky  KSM přes řadu vnějších i vnitřních problémů, kterým v té době komunistické hnutí čelilo, navázali na své prvorepublikové předchůdce. Statečně čelili triumfujícímu antikomunismu, aktivně rozvinuli boj za obranu sociálních a politických výdobytků mladé generace a získávali své vrstevníky pro podporu komunistické strany. Komunistická mládež začala vydávat svůj časopis Mladá pravda a aktivně se zapojila i do mezinárodního mládežnického hnutí např. skrze členství KSM ve Světové federaci demokratické mládeže. KSM inicioval vznik studentské iniciativy SOS STUDENT a společně s dalšími svedl úspěšně několik bitev se stoupenci zavedení školného na státních a veřejných školách. Všude, kde bylo potřeba, aktivně vystupoval na obranu sociálních práv mladých pracujících, studentů, učňů a nezaměstnaných. Rozhodně také vystupoval proti fašismu a nebezpečí fašizace. KSM byl významnou silou v boji proti členství naší vlasti v Severoatlantickém paktu NATO, jako jeden z mála z principiálních pozic vystupoval proti členství naší země v Evropské unii a s plným nasazením bojoval proti imperialistickým válkám a agresím a účasti České republiky na nich.

V době, kdy jsem měl čest být jeho předsedou, byl KSM vůbec první organizací, která iniciovala úspěšnou celostátní kampaň proti tehdejším snahám o umístění vojenské základny Spojených států amerických na území naší vlasti. Komunistická mládež organizovala či se významně podílela na stovkách různých manifestací, mítinků, veřejných petičních akcí, besed a kulturních aktivit proti plánům na umístění vojenské základny na našem území. Petici, kterou tehdy KSM proti americké vojenské základně organizoval, podepsalo přes 200 000 občanů České republiky. Byla tak jednou z největších petic v historii naší země. V té době také KSM zápasil o svou legalitu, když byl z rozhodnutí vládní moci a justice protiprávně antikomunisticky zakázán. Antikomunistické rozpuštění KSM vyvolalo silnou vlnu odporu u nás i v zahraničí. Svůj nesouhlas s antikomunismem v České republice vyjádřily stovky mládežnických, studentských a odborových organizací, před českými zastupitelskými úřady v řadě zemí se uskutečnily desítky protestních demonstrací a KSM podpořila celá škála světoznámých osobností. I proto tehdy KSM, navzdory svému oficiálnímu rozpuštění, nerezignoval na svůj boj, nakonec dosáhl ve sporu o svou legalitu vítězství a jeho antikomunistický zákaz byl zrušen.

Při vědomí bohaté historie zápasů komunistické mládeže proto při příležitosti 100. výročí založení KSM přeji všem jeho členům a členkám mnoho sil, odhodlání i odvahy při každodenním prosazování komunistické politiky mezi mladými. Jedním z klíčových úkolů dneška je totiž získání mladé generace pro revoluční perspektivu socialismu a komunismu. Jsem přesvědčen, že se ho společně dokážeme úspěšně zhostit.

Milan Krajča,

předseda KSM v letech 2005-2010,

člen VV UV KSČM

• < Předchozí
• Další >