Několik poznámek k významu KSM v období po roce 1989

Podrobnosti

Vytvořeno 25. 2. 2021

Twitter

Komunistický svaz mládeže, který se znovuustavil v roce 1990 po porážce socialismu v naší vlasti z roku 1989, vystupuje v moderních dějinách našich zemí jako proud ponorné řeky, který v určitých obdobích protéká řečištěm naší společnosti, jindy z různých důvodů jakoby mizí, aby se znovu objevil. Stalo se tak i v roce 1990, aby po další téměř třetinu století KSM spoluutvářel podobu našeho komunistického hnutí.

V prvé řadě byl KSM prostorem a organizační platformou mladých komunistů, která podobně jako KSČM, z jejíhož prostředí vyšel, procházela vývojem a střety. Podobně jako v KSČM došlo v letech 1992-1993 k střetu s protagonisty linie Levého bloku, který v KSM skončil jejich převahou. Mladí komunisté ovšem okamžitě reagovali znovuustavením KSM, který po rozkolu a vytříbení kádrů potvrdil svoji marxisticko-leninskou orientaci. Již od tohoto momentu se začínají črtat rozdíly ve směřování a profilu oproti KSČM, od níž se sice oddělil Levý blok s větší částí poslanců, ovšem na diferenciaci členské základny a další směřování to tak hluboký vliv v déledobější perspektivě nemělo.

Rozdíly v cílech a charakteru organizace mezi KSM a KSČM postupně narůstaly, až nabyly zásadní podoby přerůstající v rozchod obou organizací. Význam KSM v tomto období spočíval především v jeho úloze levicové opozice vůči politické linie vedení KSČM a fungování této strany. KSM působil jak uvnitř KSČM, tak mimo ni. Na rozdíl od dalších platforem uvnitř KSČM, jež se sice deklaratorně hlásily k leninismu, jež ale nebyly schopny překročit horizont pořádání konferencí a vydávání časopisů, a reálně nevstupovaly do společenského mimostranického působení, ani se nestaly opravdovou výzvou politickému pragmatismu a parlamentocentrismu vedení strany, byl KSM svojí činností přítomný v reálných politických zápasech za zájmy mládeže a pracujících. Současně poskytoval platformu mladým aktivistům a představoval tak potenciál budoucího kádrového naplňování strany. Tím představoval konkurenci a hrozbu pro převládající část vedení KSČM, která se zájmově sžila s polistopadovým systémem, hmotně z něj těžila a usilovala o uznání strany jako každé jiné. Politický proces zahájený ministerstvem vnitra s cílem zákazu KSM tak v zásadě postupoval ve směru zájmu vedení KSČM, jíž zbavení se organizované levicové opozice v podobě samostatné mládežnické organizace působící nejen ve víceméně uzavřených strukturách strany, ale i mimo ni ve společnosti, hrálo do karet.

V následující těžké době ilegalizace KSM trvající v letech 2005-2010 proběhl za spolupůsobení Bezpečností informační služby další rozkol v KSM, který ovšem dokázal překonat těžkosti způsobené omezením možností jeho veřejného působení jak z důvodu zákazu jeho práce státní mocí, tak vytěsňujícím jednáním představitelů pravicové většiny vedení KSČM a jí loajálních stranických struktur, tak i bývalých členů KSM, kteří se v době nejsložitější postavil proti úsilí o uchování KSM a proti jeho otevřenému zápasu za porážku ilegalizačního politického procesu vedeného ministerstvem vnitra a Městským soudem v Praze. Po pěti letech a mimořádně široké a silné mezinárodní kampani solidarity proti zákazu KSM, v níž sehrála významnou úlohu např. Světová federace demokratické mládeže, jíž je KSM členem, dosáhl KSM zrušení rozsudku o zákazu nejprve Nejvyšším správním soudem v Brně a poté Městským soudem v Praze. Vítězství KSM současně bylo důležitým precedentem komplikujícím do budoucna další možné zákazy působení levicových organizací v naší zemi.

KSM v dalším období trvajícím až do dneška pokračoval ve své činnosti. Jeho význam samostatného politického pólu tváří v tvář dovršování sociálliberální mutace a úpadku společenské podpory KSČM a současně naprosté neschopnosti různých sebedeklarativně levicových platforem uvnitř KSČM rozebrat se v situaci rozvalu komunistického hnutí a bývalé komunistické strany a ustavit se jakožto svébytný politický aktér s vlastní politickou strategií, dále nabývá na závažnosti. Význam KSM tak dnes spočívá v jeho organizačních, kádrových a vzdělanostních předpokladech, jež byly uchovány jen náročným úsilím jeho členů a sympatizantů, jimiž může svým dílem přispět k formování komunistického hnutí a jeho organizačního vyjádření do budoucna. Završení procesu sociálliberalizace KSČM dosahuje svého naplnění v "úspěchu" tohoto procesu, jenž je současně jeho krachem. A je rovněž krachem tzv. levice v KSČM, která prokázala, že taktika bez strategie vyúsťuje do oportunismu a impotence, a která je tak druhou stranou téže mince sociálliberálního projektu proměny a ztráty důvodu k bytí KSČM. Význam KSM v současné situaci krize komunistického hnutí je zúročením desetiletí jeho působení a jeho udržení jako svébytného marxisticko-leninského pólu i jeho mezinárodních vazeb. Má-li mít komunistické hnutí v naší vlasti tvořivý potenciál do budoucna, lze si jeho realizaci spočívající na organizačně nových základech bez KSM stěží představit.

Radim Gonda,

dlouholetý vedoucí představitel KSM

• < Předchozí
• Další >