O novém školním roku, současné situaci ve školství, individuálním vzdělávacím programu, hodnocení nové ministryně školství, o současné pozici studentů i rodičů, ale i o nových podmínkách učitelů a výhledu do blízké budoucnosti si můžete přečíst rozhovor s Martou Semelovou, předsedkyní odborné sekce školství ÚV KSČM, který byl zveřejněn v aktuálním čísle Naší Pravdy.
Od 1. září přecházejí školy na individuální vzdělávací program. Bude to posun kupředu nebo zpátky?
Jednoznačně krok zpět. Projekt není dostatečně ověřen, nejsou vydány odpovídající učebnice ani metodické příručky. Jedná se o naprosto nesystémový krok, který způsobí potíže všem. Dětem, rodičům i učitelům. Zvlášť, když se rodina přestěhuje a změní školu. Co mají žáci povinně umět, tedy tzv. závazné výstupy, jsou totiž dány až na konci 5. a 9. ročníku. Předměty se mohou učit samostatně, jak jsme byli dosud zvyklí, anebo dohromady jako skupina předmětů, na kterou je stanoven určitý počet hodin. Záleží na řediteli školy a kantorech, jak se rozhodnou. Mohou, ale nemusí, používat učebnice či různé odborné texty a příručky, případně si budou učitelé různé vyhledávané učební materiály nahrazující učebnice množit či tvořit si učební texty sami na koleně. Je to prostě ukázka toho, jak se stát zbavuje jedné ze svých základních povinností, tj. povinnosti zabezpečit kvalitní dostupné vzdělání na základě jednotných osnov, včetně dostačujícího financování. Vzdělaný národ, to by totiž měla být skutečná priorita všech politických stran. Namísto toho je likvidováno to poslední, co zbylo po jednotném školství, jsou rušeny a slučovány školy, a peníze se místo do vzdělávání vrážejí do zahraničních vojenských misí našich žoldáků a na ochranu Bushe při návštěvě ČR.
Jak jsou učitelé spokojeni s pololetní prací nové ministryně? Co se jí podařilo a co je hodnoceno negativně?
Možná jsou spokojené s jihočeskou matkou Danou Kuchtovou různé protitemelínské lobbistické skupiny, od nás i z Rakouska, které poskytují za odvedené služby své finance. Ale učitelé? Platy stále neodpovídají náročnosti tohoto povolání, pro příští rok se počítá s pouze 1,5% nárůstem, což znamená snížení reálných platů. Za tvorbu školních vzdělávacích programů, které museli kantoři tvořit po večerech a ve volných dnech, namísto toho, aby si odpočinuli, načerpali sil, věnovali se rodině a svým zájmům, nedostali navíc ani korunu. Je sice hezké, že se D. Kuchtová postavila proti výraznému propouštění učitelů, což navrhoval Kalousek, ale co mají dělat ředitelé škol, když dostanou málo peněz? Buď sníží platy nebo budou muset propouštět. Přitom na soukromé školy peníze jsou. Těm chce paní ministryně přidat 550 milionů korun. Ve školství je taky stále víc papírování, projevuje se rostoucí napětí, nejistota, nespokojenost, celková destabilizace. Navíc význam tohoto povolání v očích veřejnosti degradují hloupé návrhy na snížení vzdělanosti učitelů na středoškolskou úroveň či rozšíření domácího vzdělávání dokonce na 2. stupeň základní školy. Ušetřeny nejsou ani učitelky mateřských škol, jejichž náročné povolání vyžaduje vzdělání zahrnující psychologickou a pedagogickou přípravu, ale také vědomosti o různých specifických poruchách u dětí, znalosti z oblasti zdravotnictví atd. A nyní se přišlo s tím, že místo mateřských škol mohou být mateřská hlídací centra, kde děti povedou lidé bez jakékoliv kvalifikace. Naprosto nekoncepčně se tak řeší neschopnost všech polistopadových vlád, které daly zelenou rušení mateřských, základních a středních škol pod heslem tzv. optimalizace. To koneckonců pokračuje i nyní, včetně likvidace učňovského školství. Co se týká středního školství, je třeba připomenout, že za působení D. Kuchtové došlo k odložení státních maturit. Tady si myslím, že vzhledem k jejich nepřipravenosti je to v pořádku, i když odkládat tento krok není možno donekonečna. Musí existovat srovnatelnost a zároveň záruka zachování určité úrovně maturitní zkoušky. Nově bylo také prosazeno zrušení postupových zkoušek pro žáky víceletých gymnázií z nižšího na vyšší stupeň. Nemyslím si, že právě tento krok jde správným směrem. Víceletá gymnázia jsou elitní školy, které odebírají klasickým školám základním lepší žáky a úroveň tříd na ZŠ jde pak logicky dolů. Postupové zkoušky, které v roce 2004 zavedl nový školský zákon, do určité míry snižovaly zájem rodičů umístit své dítě do víceletého gymnázia, neboť jednou z motivací je právě to, že jim pak odpadá starost, zda se jejich ratolest dostane na střední školu. Já osobně bych víceletá gymnázia jako taková zrušila.
Problémy se dají očekávat na vysokých školách. O vzdělání mluví pravicové strany totiž vždy jen před volbami. Po volbách je situace jiná. Ministryně Kuchtová nedokázala vzdělávání jako prioritu prosadit ani do programového prohlášení vlády. A tak musí vysoké školy počítat s výraznými škrty. Vysokoškoláci pak mohou očekávat placení školného. Maskováno je sice jako půjčka na studium, ale jde o školné. Toto tzv. odložené školné, jehož návrh k diskusi bude představen v rámci Bílé knihy terciárního vzdělávání, jež na MŠMT začínají připravovat, prakticky znemožní mnohým mladým lidem ze sociálně slabšího prostředí studovat. Zdůrazňuji, že KSČM jakoukoli formu školného, tedy i školné odložené, odmítá.
S čím naopak s ministryní souhlasím, je odmítnutí návrhu, aby se peníze na školství převedly v rámci zákona o rozpočtovém určení daní (Poslanecká sněmovna ho má projednávat na podzim) ze státního rozpočtu na kraje. Částku přes 30 miliard dnes posílá školám ministerstvo. Pokud by o ně přišlo, přišel by stát o hlavní nástroj ovlivňování školství, došlo by k dalšímu odstátnění. V ČR by se utvořilo 14 různých vzdělávacích systémů. Nebylo by možné ani zaručit, že kraje dají peníze skutečně do školství.
V příštích dnech má Poslanecká sněmovna projednávat reformu veřejných financí. Jak se, bude-li přijata, dotkne školství a vůbec vzdělávacího systému?
Velmi silně. Vysokým školám hrozí, že jim kvůli plánovaným škrtům ve státním rozpočtu bude v příštím roce chybět minimálně miliarda korun. Ta je určena na nábor nových studentů, kterých má být o 16 tisíc víc než letos. Takže se buď sníží počet přijímaných studentů nebo jejich financování. Česká konference rektorů VŠ však vydala usnesení, podle kterého ve skutečnosti chybí z rozpočtu ministerstva na rok 2008 ne 1 mld., jak říká Kuchtová, ale podstatně víc, 2,28 mld.Kč. Na potřebné financování vysokých škol dnes chybějí peníze pro 30 tisíc studentů, což představuje dvě středně velké univerzity.
Chybět budou i peníze na zavádění a využívání internetu ve školách. Ten přestala vláda financovat už letos a s financováním nepočítá ani pro příští rok. Vzhledem k 1,5% navýšení průměrného učitelského platu dojde při očekávané inflaci k snížení reálné mzdy učitelů, tedy zhoršení platových a pracovních podmínek učitelů.
Celkově pak celá Topolánkova deforma směřuje k další privatizaci školství a školských služeb, jako je stravování, školní družiny, školní kluby a internáty a k zvýšení finanční spoluúčasti studentů.
© Komunistický svaz mládeže
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte komerčně 4.0 Mezinárodní License .
Copyright © 2024 Your Company. Joomla templates powered by Sparky.