Pokles úrovně vzdělanosti

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 10. 2007

Twitter

Začal i akademický školní rok, pro vysokoškoláky a stále více lidí si uvědomuje, že honba za stále vyšším počtem studujících vysokoškoláků jako jedinným kritériem spolu s "tranformacemi" školství na kapitalistické principy přináší pokles celkové úrovně vzdělanosti. Mnoho vysokoškolských pedagogů a vědců se před několika týdny připojilo k výzvě, která varuje právě před poklesem úrovně vzdělanosti v naší zemi. Podle ní se v řadě škol stále snižují požadavky na znalosti a dovednosti.

 Osobnosti, které svůj podpis připojily, mají obavu zejména ze špatného směřování nebo výkladu školské reformy. Někteří však ze současného stavu viní také nedostatek financí nebo povrchnost médií.

V textu, který sestavil Jindřich Bečvář z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, a pod který se podepsala asi stovka osobností, se uvádí, že dnešní absolventi škol mají podstatně horší všeobecný rozhled, než generace jejich rodičů. Výrazně poklesla chuť pochopit přírodovědné i společenské jevy, vyznat se v historii, literatuře a výtvarném umění, píše mimo jiné Bečvář. Mnozí dnešní maturanti mají vážné problémy s vyjadřováním i s pravopisem, se základními početními úkony, nejsou schopni řádně porozumět psanému textu, sepsat smysluplný odstavec, neznají základní historická fakta, nemají ponětí o nedávném vývoji naší společnosti. Tzv. počítačová gramotnost je často chápána pouze jako úspěšné zvládnutí počítačových her, brouzdání po internetu a v lepším případě pochopení základů jednoho textového editoru, stojí v dokumentu.

Výzva varuje, že máme-li obstát v Evropě i ve světě, musíme pro to něco udělat. Nebudeme-li se soustavně vzdělávat, hrozí nám, že se staneme levnou a podřadnou pracovní silou. Nedostatečná vzdělanost a malý všeobecný rozhled vede k degradaci populace na nemyslící dav spotřebitelů všeho možného i nemožného, konstatuje se v ní. Bečvář upozorňuje, že v poslední době se v naší společnosti, orientované na rychlý a bezpracný úspěch, projevil značný nárůst nepoctivosti, nezodpovědnosti, bezohledného kořistění, agresivity a vulgarity. Hodnoty, které byly po staletí uznávány, jdou stranou. Tato situace není podle něho typická jen pro naši zemi, jde o celosvětový - euroamerický - vývoj, který však u nás probíhá rychleji, protože doháníme, co jsme zameškali .
Podle pedagoga Petra Kukala se situace zhoršuje od devadesátých let minulého století, kdy do školství pronikly alternativní směry. Nastal tak odklon od obsahu učiva, vše se začalo podřizovat metodám výuky a formě. Reforma, která má žákům pomáhat utvářet si praktické životní dovednosti, naučit se komunikovat a řešit problémy, a která zavedla do škol výuku podle vlastních vzdělávacích programů, je podle něj určitou úlitbou těmto tlakům.
Vše se rozvolňuje a směřuje k tomu, že každá škola si bude učit, co bude chtít, myslí si Kukal. Podle něj se tak sice žáci učí v mediální výchově, kterou školy musely do vzdělávacího programu zařadit, pochopit jádro sdělení, ale nezjistí, jestli sdělení lže, protože nemají potřebné znalosti o světě.
Podle sociologa Iva Možného záleží na tom, jak bude reforma pochopena. Podpisem výzvy se prý ohradil proti výkladu, podle kterého by se už žáci neměli učit a měli by projít školou bez úsilí. Podle něj je představa, že se vzdělání může tvořit bez práce, mylná. Smyslem reformy prý je vzdělávat žáky tak, aby od počátku chápali souvislosti a smysl práce.
Politoložka Vladimíra Dvořáková míní, že některé reformní kroky jsou správné, rozhodně prý není zastánkyní memorování. Za velký problém však považuje nedostatek peněz na provádění reformních kroků a lepší ohodnocení učitelů. Podle ní by se lépe placení učitelé mohli věnovat žákům intenzivněji nejen na základních školách, ale později i studentům. Když vidím, že jeden učitel přednáší na čtyřech vysokých školách, tak to nemůže být žádný učitel, řekla. Nesouhlasí ani s tím, že by se měl dále zvyšovat počet studentů, budoucnost vysokého školství vidí ve zlepšování kvality.

- sosstudent-

• < Předchozí
• Další >