Sjezd Strany evropské levice v souvislostech

Podrobnosti

Vytvořeno 30. 12. 2007

Twitter

Ihned po „velmi nabitém víkendu“ II. sjezdem Strany Evropské levice (Party of European Left - PEL) se v následujících dnech stránky Haló novin, tedy levicového tisku, zaplnily pochvalnými a velmi rozsáhlými články, informujícími o průběhu výše zmíněné „události“. A to doslova, protože díky obrovskému prostoru, věnovaném setkání sice články velmi opěvovaného, nicméně v reálu celkem marginálního „seskupení“ stran a straniček, více či méně sociálně demokratického charakteru, se jaksi nedostalo na zveřejnění informací o tak „podružných“ událostech, jako je např. vývoj situace v Julínkem likvidovaných zdravotnických zařízeních, chystané stávky v řadě oblastí atd.

Krom všeobecných, nejasných a především nicneřešících frází, vyslovených mnohými účastníky sjezdu, kdy ty nejodvážnější si alespoň zoufaly nad kapitalistickým systémem a bylo cítit, že by zřejmě měl v daleké budoucnosti nahrazen něčím jiným, následoval dlouhý seznam zahraničních účastníků. Je nutné však číst vše, z onoho seznamu, zveřejněném dostatečně výrazně, by člověk mohl nabýt dojmu, že PEL je nabitá řadou významných evropských komunistických stran, ne opak je pravdou...seznam členů, psaný již písmem o mnoho drobnějším, vypovídá jasně o tom, kdo nebo spíš co je PEL.
Dle citace, jedním z hlavních témat sjezdu, „byl všudypřítomný a tisíckrát skloňovaný mír“,..“boj za dodržování lidských práv a proti všem formám diskriminace, za propuštění vězňů svědomí z Miami5, proti násilí, neofašismu..“ Což o tom, to jsou cíle společné všem pokrokovým silám, ovšem je otázkou, kdo o tom v teple a s plným žaludkem mluví za řečnickou tribunou z předem připravených projevů a kdo za tyto věci skutečně bojuje. Jak chtějí docílit světového míru, když řada stran z tohoto seskupení seděla ve vládách, schvalujících a podporujících válečná dobrodružství, okupaci suverénních států, vraždění civilního obyvatelstva? Jak si myslí, že lze odstranit příčinu utrpení těchto zemí a zabránit tak i dalším válkám, podpořit boj za skutečné národní osvobození? Slova solidarity a nesouhlasu s válkou nestačí, to je snad samozřejmost, je nezbytné vědět, kdo je náš nepřítel a proč. Také by nebylo od věci, ohlédnout se trošku do minulosti a zeptat se, kdo bránil imperialismu v jeho rozpínavosti a válečném šílenství, které po rozpadu socialistického tábora propuklo na plné obrátky. Války v okupovaných zemí mají jedinou příčinu, zájmy imperialismu, ať už jde o přírodní zdroje, strategická území, politický vliv či vše dohromady a to vše za účinné podpory budované evropské imperialistické armády, která velmi aktivně „pomáhá“ především na Blízkém východě a v Africe. Kdo ji schválil? Kdo ji buduje a financuje – neoliberálové spolu se sociálními demokraty, ruku v ruce, ti druzí snad jen trochu upejpavěji.
Boj za propuštění vězňů svědomí – k tomu snad jen dvě poznámky, je hezké zvát Kubánce na různé akce, ale je nutné pro to také něco udělat, nelze se neúčastnit přímých aktivit např. demonstrace před americkou ambasádou či besed s veřejností atd., skutečně nikdo z vedení KSČM Kubánce takto nepodpořil a naopak se bratříčkují s lidmi, kteří na oficielních akcích Kubánce pomlouvají a není jim zatěžko negativně mluvit o lidských právech na Kubě před kubánskou charge d´affaires. Kdo že to byl – Thomas Nord, který se možná sjezdu PEL neúčastnil nevím, nicméně je to jeden z vedoucích představitelů Die.Linke, jednoho z tahounů PEL. Stejně i jeho výrok o tom, jak někteří lidé v Německu se nevyrovnali s tím, zda v květnu 1945 se jednalo o porážku či vítězství. Neuvěřitelné, že, chtít brát v potaz názory někoho, kdo se domnívá, že Německo (tedy jako stát a lid, nikoli nacismus) bylo poraženo, těmto lidem se myslím říká ultrapravičáci či chcete-li neonacisté nebo zhrzení nacisté, kterých bohužel běhá po svobodě pořád víc než dost.
Nedalo se ani nevšimnout si fotek se shromáždění žen Evropské levice, které přijalo i deklaraci s názvem „Práva žen jsou i lidskými právy“. Jistě, to je naprostá pravda, ovšem má to jeden háček, bohužel i tato deklarace má silně politický charakter, pochopitelně ve prospěch genderové kampaně, vedené v rámci EU či financované EU. Měla jsem tu možnost zúčastnit se v dubnu minulého roku XIV. kongresu Světové federace demokratických žen (WIDF), organizace v mnoha zemích značného významu. Zde, obzvláště pokud jde o evropskou sekci této organizace, byla tato práva i příčiny jejich porušování řešena zcela jinak. Společným úsilím jejich hegemonů, tedy Řekyň a Kypřanek, se podařilo přijmout dokument, kde bylo jasně řečeno, že práva žen budou porušována tehdy, pokud budou porušována práva i ostatních, imperialistickými válkami, sociálním a národnostním útlakem. Evropská unie a jí financované struktury byly na jednáních jasně odmítnuty, (jakpak asi vypadá „odpor“ proti někomu, kdo si ho sám platí) s Levicovým klubem žen bylo jednáno o jeho členství v WIDF, kde byl přijat, právě jako jeden ze spojenců ve společném boji proti imperialismu, násilí, diskriminaci a válkám. Podotýkám, že těchto jednání se účastnila i místopředsedkyně ÚV KSČM, Jana Bystřická, proto nechápu to, že se bezproblémově účastní setkání žen PEL, nezasahuje do přijímaných dokumentů apod. Zřejmě si není vědoma rozdílného charakteru oněch dvou struktur a jejich dalšího směřování a že není možné,jako zástupce politické strany, se účastnit tu i tam, podepsat se pod to či ono, lhostejno, jaký je charakter dokumentu.
Co říci závěrem, snad jen to, že se snad vedení KSČM nepodaří líbivými články přesvědčit členskou základnu o nutnosti vstupu do umírající PEL. Ať také zkusí místo agitace vlastních členů oslovit pracující a stát se, jako strana, znovu jejich předvojem.

Veronika Sýkorová

• < Předchozí
• Další >