Otevřený dopis M. Paumerovi

Podrobnosti

Vytvořeno 22. 4. 2008

Twitter

Otiskujeme dopis Statise Prusalise, adresovaný Milanu Paumerovi: Pane Paumere, natáčel jsem nedávno film o zvěrstvech, která jste spolu se svými věrnými kumpány bratry Mašíny spáchal. A tak zasvěcen do vašich skutků píši Vám tento otevřený dopis. Navštívil jsem místa, kde jste škodili a vraždili. Hovořil s příbuznými, známými a spolupracovníky vašich obětí. Natáčel s osobnostmi, které vás navrhovaly na vyznamenání. Navštívil archívy a prostudoval dostatek materiálu k tomu, abych byl schopen vytvořit si o věci správný názor.

Pane Paumere, všichni tři, Vy a bratři Mašínové, lžete. Lžete a vymýšlíte si řeči o odboji . Lžete, když přesvědčujete, že jste se chtěli vrátit zpátky se svou svobodnou misí. Leda, že byste to z Koreje, kde jste zase jen zabíjeli a krví jiných si vykoupili svůj americký pobyt, vzali přes území Ruska a vsadili na moment překvapení. Ne, tady byste už tehdy nikoho nepřekvapili, stejně jako dnes. Lhali jste svým obětem a lží lákali do smrtelné pasti. Nikdy jste se nepostavili jako chlapi. Lžete, když tvrdíte, že jste věřili, že svou brutálností zvrátíte vývoj odhodlaného národa. Nebylo vám divné, že jste byli ve svém boji proti komunistům v podstatě osamoceni? Jestli tvrdíte, že jste si toho tehdy nevšimli, tak zase lžete.

Lžete i dnes spolu s mocnou televizí, která zrádce začasto prezentuje jako hrdiny. Podlé a bezpáteřní zaprodance v cizích službách dává na odiv, dává mnoho prostoru k vytváření lživého obrazu o odboji . Nám, filmařům, do kamery řekl předseda Senátu pan Přemysl Sobotka, že šlo tehdy přece o symboliku odboje a po těchto svých slovech byl překvapen, když jsme mu představili syna jedné z obětí – syna účetního Rošického.

Lžete, když hovoříte, že jste bojovali za svobodu své vlasti. Vlast, pane Paumere, není liduprázdný prostor a lid této země si vybral v té době jinou budoucnost. Nebylo tedy proč se vracet a nebylo proti čemu bojovat. A vy jste to věděli. Lhal jste jako voják, když jste přísahal věrnost československému lidu a jeho zřízení a poté jste z armády dezertoval. Lžete, když mlžíte a nepřiznáváte důvody, pro které byli bratři Mašínové odmítnuti, když se hlásili ke studiu na vojenské škole, na niž hodlali nastoupit před počátkem své krvavé cesty.

Jako každému člověku, tak i Vám zcela určitě prochází hlavou jako film obraz vašich zločinů. Co na to Vaše svědomí? Lžete tedy i sobě, natřásajíce se falešným hrdinstvím. Vím, že to, co Vám píši, je velmi příkré, ale je to pravda. Věřím, že po Vás zůstane tato pravda o Vašem životě spojeném s krutostí a někde možná i nápis Ten, co škodil, vraždil... .

A ještě něco, pane Paumere. Vždy, když se objevíte na televizní obrazovce, mám pocit, že se dějí zvláštní věci. Půjde asi o jev dvojího záření. To první je záření normální, fyzikální a to druhé, to září vaše hloupost. Jsem rád, že většina lidí má v této věci jasno a také s vyznamenáním zločinců nesouhlasí. Nabízí se úvaha o hodnotě ocenění, které jste dostal od premiéra. Mám za to, že hodnota takového vyznamenání je přímo úměrná hodnotě vyznamenávající osoby.

Poznámka: A mimochodem, pane Paumere, nevadilo Vám přijmout vyznamenání z rukou člověka, jehož otec sloužil onomu vámi opovrhovanému režimu dokonce jako významný funkcionář?

20. března 2008, Statis PRUSALIS

• < Předchozí
• Další >