Nad studentským Strahovem se stmívá

Podrobnosti

Vytvořeno 10. 11. 2008

Twitter

Na pět tisíc studentů má odejít v příštích letech ze Strahovských kolejí, uvažuje se i o jejich odchodu z Větrníku, z kolejí, jež si v šedesátých letech minulého století studenti vynutili a sami stavět pomáhali. K záměru městské části Praha 6 a vedení ČVUT, vystěhovat studenty ze Strahova, o kterém se už jako o veřejném tajemství hovoří v zasvěcených kruzích právníků, finančníků a developerů několik let a v poslední době píše stále více v tisku, se otevřeně nechce nikdo hlásit. Takže veřejnost, ani tu studentskou, budoucnost Strahova příliš nevzrušovala.

Větší pozornost vzbudila až urbanistická soutěž na využití Strahova. Jejím zadáním město Praha vymezilo Strahov jako olympijský či nechalo autorům projektů volný prostor pro nápady. Podle výsledků vyhodnocení architektonické soutěže a z toho, co bylo možné na výstavě ve Staroměstské radnici zhlédnout, vidina příslibu velkých peněz zvítězila. Z 23 návrhů pojímá Strahov jako akademické městečko jediný. U hodnotící poroty ale neuspěl. Z šestice vyhodnocených návrhů opět jediný, ale bez šance na realizaci, studenty na Strahově bere na vědomí jen okrajově.

Ještě nedávno byly pozemky na pražském Strahově pro developery tak atraktivní, že se předháněli v nabídkách. Nový územní plán hlavního města Prahy však ukazuje, že nová výstavba na Strahově nebude. Jak se s tímto faktem vyrovná majitel vysokoškolských kolejí, těžko odhadnout.

*Strahovský kilometr

Největší rozruch vzbudil především takzvaný Strahovský kilometr - masivní zástavba exkluzivními rezidencemi v délce kilometru. Měl nahradit především doposud památkově chráněný Masarykův (Spartakiádní) stadion z roku 1933, který byl postaven pro sokolské slety a na němž se konaly i oblíbené spartakiády. Byl a stále je světovou architektonickou i sportovní exkluzivitou. Od roku 1989 ale chátrá. Spartakiádní stadion se stal terčem nesmyslných útoků coby údajný relikt komunismu. Nepomohla ani obroda sokolské tradice, ani jméno Masaryka...

Údajně nejúspěšnější porotou oceněný návrh stadion, stejně jako vysokoškoláky, ze Strahova vymazává úplně. Na místě nynějších kolejí má vzniknout park, sportoviště a jiné atrakce především pro movité budoucí obyvatele Strahovského kilometru .

Teď je snad jasné, že Spartakiádní stadion se bourat nebude, naopak, měl by být konečně opraven a jeho plocha využívána podobně jako dosud pro rekreaci, sport a kulturní akce. Ovšem ani strahovské koleje, s výjimkou jediného rekonstruovaného bloku, nikdo neudržuje.

A co k tomu vlastníci vysokoškolských kolejí? Současné vedení ČVUT s kolejemi na Strahově nadále nepočítá. Ve shodě s vedením Prahy 6 považuje jejich existenci za neudržitelnou. Praha 6 proto připravuje první a rozhodující krok: změnu územního plánu, jež má vymezit velkou oblast Strahovského ostrohu jako oblast rezidenční, a to bez ohledu na názor pražského magistrátu. Před studenty a veřejným zájmem by podle nich měli dostat přednost budoucí majetní obyvatelé Strahovského kilometru .

Studenty, kteří si zachování svého Strahova přejí, nepovažuje současné vedení ČVUT ani Prahy 6 za rovnocenné partnery.

Kde jsou ty časy, kdy kolejní rady rozhodovaly o všem podstatném, co se týkalo života studentů na kolejích (ano, před listopadem 1989!). Dnes jim mohou studentské unie jen závidět. Úředníci ze správy účelových zařízení jsou jim totiž ve svých rozhodovacích pozicích suverénně nadřazeni. Dnešní šance studentů vážně hovořit do budoucnosti Strahova, je jen mizivá.

*Privát nebo koleje?

Přestože by studenti chtěli, aby Strahov zůstal nadále jejich druhým domovem, vládne u nich značná míra smíření s exodem, o němž stejně rozhodnou akademicky pomazané hlavy společně s radnicí Prahy 6. Nejsou prozatím schopní se zřetelně ohradit proti zrušení kolejí a skoro v souzvuku s vedením ČVUT se soustřeďují už spíše na to, co by mělo být poskytnuto za Strahov náhradou.

Všeobecně se ujímá vlády falešná argumentace, že studenti dávají přednost bydlení na privátech, jež prý je za stejné peníze jako bydlení na koleji. Seriózní srovnatelná statistika ale neexistuje. Při současném drastickém zvyšování nájmů v Praze je stejná cena za privát naprosto iluzorní. Vedení ČVUT, a novináři přijímající jeho argumentaci, rozšiřují informace, že koleje jsou obsazeny nedostatečně, jako by o ně nebyl zájem.

A přitom studenti, například ze Středočeského kraje, žádající ubytování na kolejích, nemají na místo v koleji nárok. Student z vesnice bez vhodného dopravního spojení do Prahy, má jedinou šanci, najít si bydlení v podnájmu. V Praze, v blízkém okolí vysokých škol, je cenově nedosažitelný (běžná cena za lůžko v privátu se pohybuje v řádu několika tisíc korun). I díky tomu se studium pro děti z rodin s průměrným příjmem stává nedostupným, protože nemají kde bydlet. A tak hledají bydlení v místech notně Praze vzdálených, ale dopravně vhodných. Díky jejich zájmu i v nich samozřejmě přiměřené ceny bydlení v privátu rostou.

Tato podivná svoboda volby žít na privátu navíc pomáhá likvidovat tradiční akademickou soudržnost. Strahov, soustřeďující na pět tisíc studentů, je přijatelný potud, pokud studentský volič bude ukázněný . Možnost, že tak velká studentská komunita přestane být poslušným beránkem a pozvedne důrazněji hlas na obhajobu svých práv, je nebezpečím, které její roztříštění na privátech eliminuje.

*Drahé pozemky patří ČVUT

Jako vlastník pozemků a chátrajících budov vidí vedení ČVUT vhodné řešení ve vystěhování do pražské Ruzyně či někam jinam. Neudržované bloky kolejí budí dojem, že jejich nedostatečná údržba by mohla být i záměrná. Na jejich opravu údajně nemá dostatek peněz.

Z katastru nemovitosti vyplývá, že jediným vlastníkem tam je ČVUT. Ale od vedoucího územního plánování Prahy 6 jsem slyšel, že polovinu vlastní město. Písemné odpovědi se ale vyhnul. Údajně se město s dosavadním vlastníkem nemovitostí o pozemky strahovských kolejí soudí. Proč asi?

Dění kolem Strahova navozuje představu velkého handlu : Strahov mohou teoreticky (možná i prakticky) od ČVUT a města dostat developeři za pozemky a postavení nových vysokoškolských kolejí na rozhraní Liboce a Ruzyně, v místě dnešních skladů ministerstva obrany a několika soukromých firem. Tam se už usadila firma Geosan gama, s.r.o. Určitě nehodlá stavět nové moderní budovy vysokoškolských kolejí s tím, že by na stavbě prodělala. ČVUT si jen těžko bude moci dovolit postavit nové vysokoškolské koleje, aniž by jim v tom finančně nepomohl stát. Podle informací z ČVUT zatím žádný developer školu se svojí nabídkou neoslovil. Možná i proto, že pravděpodobnost možnosti stavět rezidenční čtvrť na tomto mimořádně atraktivním místě, je prozatím velmi malá. Podle informací z pražského magistrátu totiž klidně mohou koleje zbourat, ale pak na jejich místě bude park. Na výstavbu vil by údajně žádný developer nedostal stavební povolení. Věřme, že opravdu ne...

*Kde budou nové studentské koleje?

Přesto je riziko strahovského handlu vysoké, proto ti, kteří o pozemky mají zájem, jsou v klidu. Vidina zisku desítek miliard korun je příliš lákavá. Pro ně i pro Prahu 6. Zlomek získaných peněz by použili na stavbu nových vysokoškolských kolejí, zbytek by se přesunul na jejich účty. To už stojí za pokus dostat studenty ze Strahova.

Mnohé ukáže úprava územního plánu na Praze 6. Je připravena varianta, která se studentskými kolejemi na Strahově nepočítá a má rozsáhlý ostroh otevřít pro budoucí rezidenční zástavbu, a to i přes nesouhlas pražského magistrátu. Jak jsme již zmínili, pražská radnice soudí, že po případném zbourání kolejí na jejich místě bude park. To se možným zájemcům o výjimečně atraktivní pozemky určitě nelíbí. I proto, že pravděpodobnost vydání stavebního povolení ke stavbě vil na tomto místě je velmi malá, ne-li žádná.

Ale kdo a za co postaví nové vysokoškolské koleje? Důležité je místo! A Praha 6, pod kterou Strahov spadá, navrhne, aby studentské koleje byly přesunuty do nového univerzitního kampusu, který má stát na rozhraní pražské Liboce a Ruzyně. Na místě dnešních skladů ministerstva obrany a několika soukromých firem. Místo je značně vzdálené od budov ČVUT, navíc v místě, které se studentům nelíbí. I když by jejich názor mohla změnit stavba metra či rychlodráhy směrem k ruzyňskému letišti, která by významně zkrátila jejich cestu do Dejvic, kde větší část ČVUT sídlí. Náklady na stavbu v tomto místě budou obrovské.

Faktem je, že strahovské vysokoškolské koleje jsou většinou v havarijním stavu. A Praha 6 ústy svého mluvčího Martina Šalka naznačuje, že by mohla ČVUT pomoci najít vhodného developera, který by pozemky školy koupil. S tímto nápadem ČVUT souhlasí, pokud ten, kdo pozemky získá, bude investovat do stavby nových vysokoškolských kolejí v Ruzyni. Kruh peněz a zájmů se uzavírá...

I když to současné studenty nemusí příliš zajímat, postupně si začínají uvědomovat cenu Strahova, snadnou dostupnost do centra Prahy, neláká je ani přestěhování do sousedství ruzyňské věznice, odkud kdysi studenti pražské vysoké školy odcházeli. Stalo se tak po zavření českých vysokých škol německými nacisty. Kasárnami procházeli na cestě do koncentráků, na otrocké práce pro třetí říši i na popraviště. Je smutné, ba symbolické, že na těchto místech bylo po demonstracích proti německé okupační moci 17. listopadu 1939 esesáckým popravčím komandem zastřeleno devět rukojmí - představitelů českých vysokoškoláků.

*Nechť Strahov patří studentům!

Podle našich informací ani na ČVUT nesdílejí všichni akademičtí představitelé politiku současného vedení. Údajně i pražský primátor Pavel Bém si podle tisku dovede představit, že by na Strahově mohl vzniknout vysokoškolský kampus. Jde ovšem o to, aby pro to ze své pozice, konkrétně něco učinil. Aby Strahov zůstal vysokoškolákům, požadují také bývalí studenti a jejich představitelé, kteří na Strahově bydleli a byli svědky toho, když koleje studenti sami pomáhali stavět. Ve svých vyjádřeních jsou velmi důrazní a kritičtí. Nemám na mysli jen komunisty nebo ty, kteří s nimi sympatizují, ale i ty, kteří byli před listopadem 1989 v opozici vůči KSČ. Mnozí z nich za to byli v sedmdesátých letech perzekvováni.

Snaha dostat vysokoškoláky ze Strahova je podivnou politikou, která by měla otevřít prostor pro další nástup velkého kapitálu. Podobně jako na jiných atraktivních místech Prahy. Vzpomeňme snahy zbourat Masarykovo nádraží, pokus privatizovat fakultní nemocnice přimykající se ke Karlovu náměstí. Jistě bychom našli i jiná atraktivní místa. Nejde jen o to, že mocní zkoušejí, co si nechá veřejnost líbit, jak nedávno zmínil v jednom z deníků Jiří Dienstbier. Ale i o to, aby vyznavači volné ruky všemocného trhu, který slouží jejich zájmům, neničili tradiční hodnoty, kterých si všeobecně vážíme.

           Josef ONDROUCH, Halo noviny

• < Předchozí
• Další >