K událostem na Šluknovsku

Podrobnosti

Vytvořeno 29. 8. 2011

Twitter

Jaká je podstata této situace? Romové, kteří žili v různých částech republiky, byli spekulanty s nemovitostmi sestěhováni do několika oblastí s nízkým nájemným a mimo jiné i s nedostatkem práce. Z uvolněných domů se staly luxusní byty pro naší novodobou elitu - buržoazii. Naopak vystěhovaní lidé, kteří po celý život žili v prostředí, kde práce není normálním způsobem obživy a návykem, který dělá společnost společností, pak už nemají snahu hledat práci a nacházejí obživu jinde.

Stále tak platí Marxova poučka, že akumulace kapitálu a bohatství je spojena s akumulací bídy, a to jak nerovnosti, nezaměstnanosti, degradace, tak vytvářením skupin, které už zaměstnavatelné nejsou - paupeři a lumpenproletariát. Hranice těchto skupin kopírují "přirozené" hranice společnosti: regionální, národnostní, rasové či rodové.

Je jasné, že kdyby kapitál ke svému zhodnocení potřeboval více pracovní síly, získá ji a zaměstná i ty, kteří žijí na okraji společnosti. Jak jinak si vysvětlit, že na jednu stranu vyhazuje lidi z práce a na druhou stranu importuje pracovníky odjinud, "flexibilizuje" přesčasy, prodlužuje dobu odchodu do důchodu?

Konflikty podobné tomu ze Šluknovska nejsou primárně rasový problém. Dívat se na to tímto způsobem jenom nahrává domácímu a mezinárodnímu kapitálu, který chce přesunout pozornost od sebe jako hlavní příčiny společenských rozporů. Znamená to hrát si na politickou hyperkorektnost a přitom zavírat oči před skutečnými rozpory (antagonismy) kapitalismu. V neposlední řadě to nahrává neonacistům.

Kapitalisté místo cíleného řešení vytváří podmínky pro eskalaci problémů a ořezávají poslední zbytky sociálního státu. Snížené sociální dávky však neznamenají tlak na hledání práce. Naopak, obživu si pak lidé odkázaní na sociální dávky hledají v zločinnosti. Jiným případem je zvýšený nátlak na zaměstnance, kteří přijmou jakékoliv zhoršení svých pracovních podmínek, aby nemuseli zůstat na dávkách. Tito lidé se pak pochopitelně stávají reakcionáři a snadno se zařazují k neonacistickým organizacím.

Masivní přítomnost policie je pak jen hašením požáru, který posléze propukne jinde. Za podmínek všeobecných škrtů bude policie přistupovat k stále jednodušším řešením, až se postižené oblasti stanou jednoduše nesnesitelnými pro veškeré obyvatelstvo.

Jediným skutečným řešením je právo na práci a povinnost pracovat a ekonomika, která tu je pro rozvoj člověka, nikoliv člověk, který je pro výrobu nadhodnoty. Ekonomika, která bude plně rozvíjet všechny schopnosti země a vyrovnávat rozdíly, a nebude se soustřeďovat na jeden či dva ziskové sektory. Taková cesta už jednou nastoupena byla a i přes veškeré její nedokonalosti dokázala řešit problémy sociální kriminality bez eskalace represí a rasové nesnášenlivosti.

• < Předchozí
• Další >