Velkým překvapením byl kompromisní rozsudek soudce Petra Sušila, který v Olomouci v úterý 15. 1. 2013 vyřešil Smetanův případ rozsudkem 14-ti měsíců podmíněného trestu. Tento "trest netrest" přímo a otevřeně zdůvodnil tím, že jej nelze mařit. Zajistil tak formální naplnění litery zákona a současně ukončil nesmyslně se dlouho táhnoucí případ.

Smetana trestaný za upřesnění předvolebních plakátů doplněním poznámek o prostitutkách a zlodějích, si už odseděl čtvrt roku ve vězení, kam ovšem nenastoupil včas. Právě za maření soudního rozhodnutí mu hrozil i několikaletý trest. Soudce Sušil evidentně pochopil, že věčným mařením by to časem Smetana dotáhl až na doživotí. Vyřešil situaci tak, že obě maření spojil do jednoho pokračujícího činu a souhrnně jej potrestal podmínkou. Spojení obou maření zdůvodnil podobou s případy dřívějších odpíratelů vojenské služby, kteří také nebyli za odmítnutí vojenské služby trestáni donekonečna. S rozsudkem nesouhlasil státní zástupce Jaroslav Kouřil, který se na místě odvolal. Na chodbě soudu novinářům řekl, že souhlasí s projevem politického názoru na demonstraci, nebo při volbách, ale ne, pokud je to spojeno se zásahem do cizího majetku. Toto na první pohled logické zdůvodnění však mezi řádky uvádí, že protestovat se může tam, kde to mocným nevadí a že veřejná plocha není veřejná, ale zakázaný prostor vyhrazený vyvoleným. Pozapomněl i na to, že ODS nedokázala doložit zaplacení vylepovací plochy na autobusech a pánové a dámy z ODS se tak dopustili podobného činu jako Smetana na stejném místě, ale v daleko větším rozsahu a ještě jako organizovaná skupina. U soudu to nikdo nedal k žalobě i přes to, že to všichni včetně soudce slyšeli.

Soud se Smetanou se konal za přihlížení asi třicítky osob velmi odlišného, až protikladného zaměření. Kromě levicově orientovaných občanů se u soudu objevily osoby z prostředí bývalého disentu, ale i takové persóny jako Mašínová, Šinágl či kuličkový atentátník Vondrouš. Celkově vzato zde byli lidé, kteří stojí na kategoricky odlišných názorových základech, a u některých není jasné, co zde vlastně pohledávali. Zjevně hledali vlastní zviditelnění. Parazitují tak na úsilí Romana Smetany o obranu práva na svobodu slova před státní perzekucí. Možná šlo o jejich snahu o překrytí či mediální infikování Smetanova úsilí se svým vlastním působením. První opustil soudní síň Klausův atentátník Vondrouš s červenými tykadly na hlavě a hned za dveřmi jej odchytili televizní reportéři. Hned vedle si před jinými novináři přihřívali svou fašistickou polívčičku Mašínová se Šináglem.

Smetana sám byl rozsudkem trochu překvapen, protože čekal podstatně tvrdší trest. Kausa však neskončila a odvolání státního zástupce Kouřila může ještě přinést zvrat, i když nyní již jen málo pravděpodobný. Smetana tak nyní pravděpodobně pocítí již "jen" poplatek za prohraný soud.