Volba prezidenta republiky opět poodhalila fašistické trendy v české společnosti

Podrobnosti

Vytvořeno 28. 1. 2013

Twitter

Česky píšící sdělovací prostředky, jichž je naprostá většina v držení německých a švýcarských majitelů, se ani nesnaží zakrýt svou říšskou poddanost a pláčou pro nezvolení rakouské šlechty do čela českého státu. Neustále se dozvídáme, jak zvítězila hloupost a jak Zemana volili hlavně hloupí a nevzdělaní lidé. Po Havlovské éře, kdy jsme si zvykli na označení půlmilionové armády nezaměstnaných za neschopné vyžírky, se nám nyní dostává rozšíření pejorativního hodnocení na nadpoloviční většinu obyvatelstva.

V České republice se minimálně 81 % obyvatelstva nenechalo přesvědčit urážkami, nadávkami a ponižováním ze strany pražských herců, zpěváků, novinářů a dalších politických prostitutů. 81% tvoří ti, kteří volili Zemana nebo nešli k volbám. 81% obyvatelstva Němci ve svém tisku, který u nás vydávají, označují za hlupáky. Opak je pravdou. 81% lidí odolalo německé propagandě. Chápeme však, že německý velkokapitál v čele s vůdkyní Merkelovou nese odmítnutí dalšího prohloubení přímého řízení nad českými zeměmi nelibě. Mohli by však nedávat tak otevřeně najevo, jak moc je jejich ekonomika závislá na tunelování okolních zemí.

Nejsurovější předvolební podmínky byly v Praze, kde byli lidé nepodporující Schwarzenberga na pracovištích a ve školních kolektivech vystaveni systematické šikaně a obava z vyslovení svého názoru připomínala konec 30-tých let velkoněmecké říše. Co na to Miloš Zeman? Nic! Proč by měl? Miloš Zeman je namyšlený hulvát, který naprosto dokonale pochopil, že vedle hrozícího nástupu plného poddanství německému říšskému protektorovi bude přijatelný pro české voliče úplně kdokoliv. Lze s naprostou jistotou tvrdit, že Zeman má mezi svými voliči jen nepatrné množství skutečných přívrženců. Většina jeho voličů jej volila jen z hrůzy před schwarzenbergovským nevolnictvím. Zkrátka je lepší mít na hradě namyšleného panáka, než německého Kalouska.

Problém byl samozřejmě už v prvním kole voleb, kdy výběr byl opravdu zoufalý. Nutnost získat 50 tisíc podpisů ke kandidatuře člověka, který není spojen s mocenskými špičkami, je už sama o sobě výsměchem úvahám o demokracii. Výběr kandidátů byl omezený na samé středočechy a jednoho Rakušana. Mimo jasně vyprofilované pravičáky nabízela volba mimo Zemana v podstatě jen politicky nevýrazného sociálního demokrata Diensbiera a pravdoláskařskou proschwarzenbergovskou Fischerovou, od kterých by se sotva dala předpokládat asertivní obhajoba zájmů většiny živící se svojí vlastní prací. Nepravicoví voliči střední a nižší majetkové vrstvy, tedy většina obyvatelstva ČR, měli v druhém kole voleb na výběr jen neúčast nebo hlas Zemanovi.

Je otázkou, do jaké míry si to Zeman sám uvědomuje a jestli s tím bude chtít něco do budoucna udělat. Schwarzenbergovi přívrženci jej označují za komunistu, což je stejná situace jako ve fašistické Itálii 20-tých let, kdy byl rovněž každý nefašista označen za komunistu. Nemůžeme čekat od Zemanova prezidentování nic zázračného, určitě nebude pro nás důvodem k hrdosti, spíše naopak. Česká republika však byla Zemanem uchráněna dalšího kultu osobnosti, kterým jsme si už jednou v devadesátých letech prošli, veřejná podpora nebo naopak kritika prezidenta Zemana zřejmě nebude důvodem k vyhazování lidí z práce, politické či osobní likvidaci, nebo jiné formě perzekuce. Zeman na hradě je sice ostuda, ale dá se to přežít. Představa schwarzenbergovského protektorství zastiňuje vše špatné, co je spojeno se Zemanem. Předvolební kampaň i povolební mediální dohra nám ukázaly, kdo má v této zemi opravdovou moc. Lidé se této moci aspoň symbolicky vzepřeli. Bude však kruté postavit se této moci přímo. K tomu je potřebná úplně jiná úroveň uvědomění a organizace.

Jan Kamenický

• < Předchozí
• Další >