Senátní volby jako drzý formalismus pseudodemokracie

Podrobnosti

Vytvořeno 21. 10. 2014

Twitter

Pod kulantní hlavičkou většinového volebního systému byli minulý týden vybráni, či spíše vylosováni do senátu parlamentu České republiky takřka nikým nepodporovaní senátoři. Slovo demokracie, které má nejen v České republice zvláštní náboženský význam se posunulo ze svého původního významu někam do blábologie. Demokracie neboli vláda lidu, jak skutečně zní doslovný překlad, je v České republice uskutečňována tak, že zástupce lidu volí několik málo procent obyvatelstva. Například senátor za Ostravu město byl zvolen necelými šesti tisíci voliči. Ostrava město má však devadesát pět tisíc voličů! Podobnou pěst na oko vidíme v Karviné, kde senátora volilo 6,5% právoplatných voličů. Rozměr skupinky lidí, kteří rozhodují o budoucnosti země, má podobný relativní rozměr, jako vlády velkých churalů za tatarských výbojů. Kam jsme se to posunuli za ta staletí! Snad největší podporu má senátor v Hradci Králové, kterého podporuje celých a neuvěřitelných dvanáct procent voličů. To číslo vypadá až neuvěřitelně ... 12%, tak nepředstavitelně gigantická a masově vyjádřená je podpora jedinému zastupiteli v okrese.

Pokud vezmeme v úvahu, že zbytek do sta procent jsou lidé nepodporující senátora svého okresu, pak je až zarážející, jak drzá je existence takového orgánu, jako je senát. Při běžné podpoře senátora mezi 6-12 % je jasné, že 88-94% voličů každého jednotlivého senátora odmítá. Jak je možné takovou strukturu označovat za zastupitelský orgán? Koho zastupuje člověk, kterého devadesát procent voličů odmítlo? Paskvil senátních voleb vyniká tím více, když zjistíme, že některé zvolené senátory ve druhém kole voleb nevolilo ani takové množství voličů, jako v prvním kole. Právě v Karviné podpořilo svého senátora ve druhém kole voleb o tisíc pět set voličů méně, než v kole prvním a přesto byl zvolen. Jak myslí těch patnáct stovek voličů? Co tím mysleli?

Chování lidí u senátních voleb je vysloveně provokativní ukázka toho, jak je všem senát ukradený. Jeho prestiž je nulová. Neváží si jej politici ani voliči. Je to nástroj vládnoucí vrstvy. Lidé se ani nesnaží nějak ovlivnit jeho složení. V řadě případů se setkáváme dokonce s tím, že účast ve volbách do senátu se považuje za ostudu. Volební systém do senátu je ukázkou pohrdání současné mocenské kliky svými poddanými. Výraz občan už se v takovém případě totiž použít nedá.

• < Předchozí
• Další >