25 let kapitalismu a mzdy

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 11. 2014

Twitter

Blíží se 25. výročí 17. listopadu, což asi všechny nutí začít bilancovat. Téměř všemi mainstreamovými médii nedávno proběhla oficiální zpráva o změnách, které u nás proběhly v předchozím čtvrtstoletí. Současný režim se v ní velkohubě chlubí, že se během této epochy zvýšila průměrná mzda 3170 korun v roce 1989 na letošních 25 800 korun. Po započtení inflace se tedy reálná mzda podle Českého statistického úřadu zvýšila o 52 %. Kromě toho, že 2,08 % ročně není zrovna žádná sláva, mají tyto statistiky hned několik vad na kráse.

Hlavní nedostatek je totiž ve výpočtu inflace. Čistou inflaci v české ekonomice vypočítává Český statistický úřad jako přírůstek cen v neregulované části spotřebního koše očištěný od vlivu nepřímých daní a dotací. A do spotřebního koše spadají všechny komodity bez ohledu na důležitost, nutnost za ně platit, či frekvenci jejich nákupu. To znamená, že například potraviny, které musíme nakupovat a kupujeme je téměř denně, jsou ve spotřebním koši stejně jako televize, kterou kupujeme jednou za několik let, a nic nás do její koupě nenutí.

Tento výpočet potom vede k příkladům, jako že v roce 1989 jsme si z jedné průměrné výplaty mohli koupit dvacet pánských košil, dnes si jich můžeme pořídit o 13 více, nebo že na malé auto nižší třídy jsme tehdy museli odložit 34 výplat, dnes stačí 12 platů. 

Já osobně ač nejsem ekonom (nebo možná právě proto) bych si dovolil navrhnout odlišný, poněkud lidštější způsob výpočtu inflace. Od průměrné čisté měsíční mzdy odečtu náklady, které člověk musí zaplatit, aby vůbec přežil, a dále budu pracovat s částkou, která mu zůstane.

Při průměrné hrubé mzdě 3170 korun měl svobodný a bezdětný zaměstnanec v roce 1989 na výplatu 2691 korun čistého. Bezdětný a svobodný zaměstnanec pobírající dnes průměrnou hrubou mzdu 25800 korun má 19842 korun čistého. Už toto ukazuje pochybnost oficiálních analýz, které pracují s hrubou mzdou, která se v tomto období nominálně zvýšila o 714 %, zatímco čistá mzda jen o 637 %.

Z toho v roce 1989 tvořily náklady na bydlení (nájem, voda, energie) 18,7 % z příjmu dnes je to 26,5 % z dnešních příjmů. Dále potraviny, ošacení a cestování do práce ukously v roce 1989 33,9% a dnes 40,5 %. Znamená to tedy, že v roce 1989 zůstalo z výplaty po zaplaceních všech nutných pravidelných výdajů průměrnému zaměstnanci 1275 korun a dnes mu zůstává 5080 korun. To už je jenom čtyřikrát tolik. Ale kolikrát vzrostly ceny toho, co si za to může koupit? Tak třeba u kina nejméně 10krát.

Pokud se tedy pokusíme o náš vlastní příklad, tak si před rokem 1989 mohl průměrný zaměstnanec dovolit jít 127 krát měsíčně do kina, zato dnes 51 krát.

• < Předchozí
• Další >