Nová ofenziva revanšistů v předvečer oslav 75. výročí porážky nacismu

Podrobnosti

Vytvořeno 9. 9. 2019

Twitter

Na jaře příštího roku si budeme připomínat 75 let od porážky nacistické bestie. Nacismus, politika německého velkokapitálu, která byla podporována také ústupky západních imperialistů (pro nás zejména vyjádřené tzv. Mnichovskou zradou, na základě které bylo hitlerovskému Německu odevzdáno pohraničí Československa), měl zardousit zvedající se revoluční vlnu v Evropě a zardousit bolševické Rusko - SSSR. Za oběť tomuto zoufalému kroku imperialistů padlo za oběť 360000 občanů Československa.

Zejména díky heroickému úsilí sovětských lidí, které se opíralo o hospodářskou základnu vybudovanou během stalinských pětiletek, byla zrůdná nacistická mašinérie, která terorizovala národy Evropy, rozdrcena. Většina území Československa byla osvobozena Rudou armádou. Malé území kolem Plzně na západě naší republiky bylo osvobozeno armádou Spojených států amerických. Samotné město Plzeň, kam dorazila vojska USA, bylo již předem osvobozeno plzeňskými povstalci. To je historický fakt. Počty obětí vojáků - 116 padlých Američanů, 33000 Rumunů a téměř 140000 vojáků Rudé armády jasně ukazují, kdo při osvobozování naší vlasti sváděl ty nejtvrdší boje.

Dnes, téměř 75 let po konci války, dochází k historické revizi. Oslavám osvobození Plzně je věnována nejvyšší priorita. Každoroční oslavy ukrojí z veřejných peněz několik milionů. Zatímco je velebena americká armáda, skuteční osvoboditelé Plzně - povstalci z řad občanů upadají v zapomnění a jejich hrdinství připomíná jen drobný pomníček, který byl postaven ne plzeňskou samosprávou, ale z iniciativy levicových aktivistů.

S hrdinstvím příslušníků Rudé armády dnešní režim zachází zcela jinak. Vrcholem chuti skoncovat s památkou našich osvoboditelů jsou "boje" kolem pomníku maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, který se nachází na Praze 6, městské části hlavního města naší republiky. Starosta této městské části Ondřej Kolář (za pravicovou stranu TOP09, ve které má velký vliv mj. šlechtic Schwarzenberg, jehož rod byl nakloněn tehdejším nacistickým okupantům) se rozhodl "zúčtovat" s Koněvem. Prvním krokem bylo umístění dehonestujících tabulek k pomníku, které měly "uvádět na pravou míru historická fakta". Tyto tabulky upozaďují pozitivní úlohu maršála při osvobozování Prahy.

Ale i tento krok byl panu starostovi a lidem kolem něj málo, a zahájili jednání o přesunutí samotného pomníku (dokonce nabídli ruské ambasádě, že si může pomník přesunout na zahradu - to je již vrchol politické stupidity). Pomník se často stává obětí vandalů, kteří jsou posilováni právě "bojem" revanšistického starosty. Kolem posledního poškození pomníku je hodně rušno. Starosta ohlásil, že se město již nebude zabývat odstraněním následků konání vandalů, a že musí být pomník konečně přesunut. Jak podobné je počínání starosty s tím, co se dělo na Ukrajině, kde byly odstraňovány pomníky osvoboditelů, což byla předzvěst návratu fašistů k moci.

Nespokojení občané ovšem pomník vyčistili a vrátili jej do původního stavu. Jak zareagovalo vedení městské části? Nechalo kolem pomníku postavit lešení a zakrylo jej plachtou.

Pohár trpělivosti přetekl. Druhého dne v září se před pomníkem shromáždilo několik stovek nespokojených občanů. Řečníci vyjadřovali zásadní nesouhlas s počínáním pražského vedení a velebili zásluhy jak samotného maršála, tak vojáků, kterým velel. Pod rudými prapory osvoboditelské armády, i s komunistickou symbolikou a prapory SSSR lidé skandovali "ne fašismu". Byl to velice důležitý moment. Lidé různého politického smýšlení, z různých politických organizací se sešli na jednom místě se stejným cílem - říci ne revanšismu. A všichni víme, že v této "hře" nejde jen o nějakou bronzovou sochu.

A.H.

• < Předchozí
• Další >