Během ledna a února 2005 byl zveřejněn průzkum, který provádělo na přelomu listopadu a prosince minulého roku jednak Středisko empirických výzkumů STEM a jednak slovenský Inštitut pro verejné otázky. V České republice bylo dotázáno 1 681 obyvatel, na Slovensku 1277. Průzkum se týkal pouze populace nad 18 let. Pro čtenáře Mladě pravdy uvedeme zestručněné informace, které podle mého soudu nepotřebují komentáře. Jen na závěr bych upozornil na hodnocení svobody – svoboda ano, ale pro koho?!

PSK

®V obou zemích řeší lidé, stejně jako v ostatních kapitalistických státech, zejména sociální otázky.

®Slováci procházejí obdobím poměrně razantních ekonomických reforem, resp. asociálních deforem, týkajících se zdravotnictví, školství, ale i sociální oblasti. Není proto divu, že na prvním místě dva ze tří Slováků jmenují obavu ze ztráty sociálních jistot, každý druhý pak obavy z nezaměstnanosti a na třetím místě zdravotnictví.

Naproti tomu každý druhý Čech se bojí ztráty zaměstnání, třetina pak kriminality a korupce.

®Obyvatelé Slovenska už mají nějaké zkušenosti a reagují na reformy, které jsou skutečně asociálními deformami a ne pouhým přiostřováním kapitalismu jako v České republice. Tato zkušenost lidi na Slovensku znejišťuje.

Pro většinu Čechů představují reformy zatím jenom potenciální hrozbu, o níž se mluví. V České republice je nebezpečím, že jsou lidé v současné době ve stavu 'otrávenosti', že se nic neděje.

®V Čechách se oslabily liberální postoje obyvatelstva, nyní se přiblížily k požadavkům sociálních jistot. Na Slovensku postoje sociálnější byly a zůstaly stejné.

®Více než polovina Slováků i Čechů se cítí "zabezpečeně". Na chudobu si stěžuje na Slovensku osmadvacet procent lidí, v Čechách čtyřiadvacet procent.

®V roce 1994 – Na Slovensku v lepší časy doufalo čtyřiadvacet procent, dneska je to o několik procent více.

Čtyřicet procent Čechů doufalo, že se jejich finanční situace výrazně zlepší. Dnes si to samé myslí už jen čtyřiadvacet procent.

®Nejhorší situaci mají na Slovensku podle dotázaných obyvatelé Prešovského a Košického kraje.

I v ČR existují poměrně výrazné regionální rozdíly. Například v Ústeckém nebo Moravskoslezském kraji více než osmdesát procent lidí přiznalo, že mají horší postavení a šance v porovnání s průměrem v republice.

®Nejpodobnější jsou si Češi a Slováci ve vnímání demokracie. Nejdůležitější je pro ně svoboda, tu zaškrtlo jednapadesát procent Čechů a čtyřicet devět procent Slováků, na druhém místě je oblast respektování sociálních práv. Zajímavé je ale to, co si pod pojmem svoboda Češi a Slováci představují. Shodně například tvrdí, že svobody pohybu mají dost, jedním dechem ale dodávají, že je jim to vlastně jedno, stejně nikam nemohou, protože nemají peníze. Nebo, že se cítí svobodni v projevu, ale jen někde, třeba v zaměstnání je podle nich riskantní vyslovit kritický názor před zaměstnavatelem, pokud nechce člověk přijít o místo.

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >