Budou Zelení vylučovat levicové členy?

Podrobnosti

Vytvořeno 31. 5. 2006

Twitter

Strana zelených opět ukázala svou tvář. Levicově orientovaní členové, včetně 8 kandidátů podepsali manifest levicové frakce, a předsednictvo Strany zelených je z kandidátky stáhlo. Mezi jinými bude vyškrtnuta i předsedkyně Republikové rady a kandidátka č. 2 v Moravskoslezském kraji Eva Holubová, která se v pondělí setkala s Jiřím Paroubkem.

Na povrch vyplývají i další podivné praktiky ve straně Zelených, obdrželi jsme další dopis informující o majetkových poměrech šéfa SZ Bursíka.... 

"Dne 11. 5. 2006 požádala předsedkyně Republikové rady Strany zelených Eva Holubová předsedu strany Martina Bursíka, aby veřejnosti důvěryhodně a urychleně vysvětlil podivné okolnosti týkající se jeho majetkových poměrů a toho, jak a za co tento majetek získal a rekonstruoval. Jelikož tak do dnešního dne neučinil a neodpovídá na související otázky novinářů, pokusili jsme se, jako členové SZ tyto otázky zkonkretizovat a podložit souvisejícími fakty. Níže uváděné skutečnosti je možno si ověřit na Katastru nemovitostí hl.m. Prahy.

Dohodu o vydání nemovitosti uzavřeli bratři Bursíkové dne 26. 3. 1992 s ředitelem Bytového podniku Prahy 1 Bohuslavem Součkem. V ní se tvrdí, že jejich otec JUDr. Richard Bursík byl synovcem původního spoluvlastníka a uplatnil u uvedeného bytového podniku nárok na vydání poloviny paláce ve Sněmovní, a to jeden den před svou smrtí. Bohužel tuto žádost nemohou nalézt ani bratři Bursíkové ani úřady. Martin Bursík tak nemůže splnit slib daný novinářům, že žádost předloží. Bez doložení existence řádné žádosti dle § 5 odst. 1 a 2 zákona o mimosoudních rehabilitacích byla nemovitost vydána bez právního důvodu, a tedy v rozporu se zákonem.

Dva měsíce poté byl dotčený bytový podnik poslán do likvidace a ředitel Souček se stal jedním z likvidátorů. V této funkci pokračoval v činnosti ve prospěch bratří Bursíků. Druhou polovinu památkově chráněného paláce měl nabídnout podle § 13 tehdy platného zákona o státní památkové péči státu. Místo toho se dohodl s bratry Bursíky, že jim druhou polovinu prodá za částku 2.391.786,- Kč. Smluvní cena byla nadto ponížena o 566.832,- Kč, kterou Bursíkové údajně mezitím investovali do státní nemovitosti. Proč tak učinili, nikdo neví. Faktem zůstává, že Bursíkové získali polovinu paláce za jedno až dvě procenta tržní ceny.

Likvidátoři tohoto bytového podniku udělali dvě chyby. Nenabídli nemovitost státu a navíc ji prodali hluboko pod tržní cenou. Otázkou zůstává, proč tak bytový podnik jednal a jaký podíl na tomto jednání, oněmž se domníváme, že je protizákonné, měli bratři Bursikové?

Poprvé v historii zastupitelstva hl. m. Prahy si požádal sám jeho člen Martin Bursík o granty (dary) města na rekonstrukci svého bydlení v paláci ve Sněmovní. Jako zastupitel si pak nechal schválit na tento účel dva granty v celkové výši 2.235.437,- Kč. Stovky vlastníků památek, kteří na rozdíl od Bursíkových nemají potřebné prostředky na nejnutnější opravy chátrajících památek, žádají velmi složitým způsobem o poskytnutí grantu většinou neúspěšně. Musíme se ptát, zda nebyl postup magistrátu opravdu nadstandardní, jak tvrdí primátor Bém, či zda dokonce nedošlo ke střetu zájmů?

Tentýž den, kdy Martin Bursík podepsal dohodu o vydání nemovitosti ve Sněmovní, stačil podepsat také další dohodu s Obvodním úřadem pro Prahu 1 zastoupeným Radomírem Dubnem. Tentokrát šlo o polovinu domu v Revoluční 763 a stavební parcely 845 na Starém Městě v Praze. Dohoda, kterou byl tento majetek vydán, je velmi mlhavá a neprokazuje, že jsou splněny požadavky zákona – včasné podání žádosti, jakým způsobem přešla nemovitost do vlastnictví státu a stalo-li se tak skutečně v rozporu s tehdejším zákonem.

Dosud nebyly zodpovězeny otázky reportérky TV Nova, jak zmizel z archivu městské části Praha 1 celý spis o “navrácení” této nemovitosti a proč tyto doklady nemá opět ani příslušný úřad ani Bursík.

Byly uzavřeny dvě smlouvy, kdy předávajícím byl likvidátor OPBH v Praze 2 v likvidaci pan Václav Suchý. Ten vydal dne 1.11.1991 bratřím Bursíkům každému jednu osminu domu na náměstí Míru 18. Zbytek domu byl vydán rodině poslankyně Dostálové z ODS. Po řadě neúplností, mezer a pouze na základě čestných prohlášení byl vydán majetek, aniž by bylo jasné, kdy a jak oprávněná osoba – otec Bursíkových uplatnil svůj nárok v souladu se zákonem.

K obdobnému případu došlo ještě 21.1.1992, kdy stejný likvidátor téhož podniku vydal bratřím Bursíkovým celou nemovitost v Máchově 4 v Praze 2. Zde sice smlouva tvrdí, že nárok otce byl uplatněn dne 11.4.1991, ale ani tento dokument nebyl přes opakované žádosti dosud nikomu předložen.

Nejen členové SZ, ale i celá veřejnost mají nárok, aby kandidát, ucházející se o místo v parlamentu a ve vládě, věrohodně doložil legálnost nabytí veškerého svého majetku, zvláště když přesahuje hodnotu mnoha set milionů korun. Pro leadera strany, která klade důraz na etické kodexy a slibuje vnést čerstvý vítr do české politiky, to platí dvojnásob.

Václav Drbohlav

Oldřich Lukáš

Členové SZ

{moscomment}

• < Předchozí
• Další >